Článek
Čína, Čína, Korea, Japonsko, Jižní Korea – tak vypadá začátek žebříčku výrobců baterií do elektrických vozidel. Výčet navíc pokračuje a tyto tři asijské velmoci trhu s bateriemi dominují tak, že se do desítky největších výrobců žádný jiný stát nedostal.
Řečí čísel, čínská společnost CATL vyrobila v loňském roce baterie o kapacitě 242,7 gigawatthodiny. To je více než čtyřnásobek toho, kolik se vyrobilo mimo největší desítku.
CATL navíc svoji pozici posiluje. Zatímco v roce 2022 pokrývala 32 procent trhu, v loňském roce to bylo 34 procent. A například letos největší výrobce baterií uvedl novou baterii, u které deklaruje dojezd až tisíc kilometrů, dříve zase pro autobusy představila baterii s dlouhou životností – ručí za ni 15 let nebo 1,5 milionu ujetých kilometrů. U jiných baterií proklamuje dobití na 400kilometrovou cestu za deset minut.
Konkrétně Číně pomáhá nejen produkce vlastních elektromobilů, ale také to, že v zemi sídlí továrna americké Tesly s potenciální produkcí až 1,1 milionu vozů za rok. Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Radka Špicara je dominance Asie v segmentu baterií způsobená „dlouhodobým strategickým plánováním a zajištěním nerostných surovin potřebných k jejich výrobě“.
Západ odvrací potenciální nebezpečí
V případě baterií navíc nejde jen o obchod. „Je to nebezpečné,“ reaguje Špicar na otázku, jestli taková dominance země typu Čína u důležité komodity není nebezpečná. „Ale Evropa má na svém území množství vzácných kovů, jejichž těžba by naši závislost na Číně mohla výrazně omezit, jen je konečně musíme začít využívat.“
„Jak jsme viděli na příkladu Ruska, existují země, které se naší závislosti na nich nebojí využít proti nám,“ dodává další bezpečnostní kontext Špicar. „Proto je důležité, abychom takovéto závislosti ve všech oblastech maximálně omezili.“
Cesta tady podle něj je. „Ta snaha existuje a Spojené státy jsou v ní díky Inflation Reduction Act poměrně úspěšné,“ vysvětluje. „I Evropa si nutnost přidat uvědomuje a Critical Raw Materials Act je dobrým tahem.“
Americký zákon o snížení inflace neboli Inflation Reduction Act je předpis, který v roce 2022 podepsal prezident Biden. Na jeho základě se mimo jiné vyčleňuje 369 miliard dolarů na investice do energetické bezpečnosti v příštích deseti letech.
Evropský Akt o kritických surovinách je krok EU k větší nezávislosti na dovozu ze třetích zemí. Země EU mají podle normy do roku 2030 produkovat desetinu své spotřeby těchto materiálů, zpracovávat 40 procent a recyklovat 25 procent. Pro firmy by podle europoslanců měly být motivací investiční pobídky a jednodušší administrativa.
Stanovuje také seznam strategicky významných kovů. Mezi ty řadí například lithium, kobalt nebo titan – suroviny využívané zejména v zelených či digitálních technologiích.
