Hlavní obsah

Proč jsou ženy v autech zranitelnější

Foto: DigitalPen, Shutterstock.com

Ilustrační foto.

Ženy jsou oproti mužům při autonehodě ve větší míře vystaveny vyššímu riziku zranění i úmrtí. Na sedadle řidiče nebo spolujezdce mají vyšší riziko úmrtí při nárazu o 17 % a riziko vážného zranění o 73 % oproti mužům.

Článek

Vyšší riziko úmrtí, vážného zranění i uváznutí v autě. To vše hrozí ženám oproti mužům při autonehodě ve větší míře. Může za to rozdílná anatomie těla, poloha řízení, ale i forma crash testů, která opomíjí figuríny přizpůsobené ženské postavě. Podle odborníků by pomohla změna legislativy, která je pomalá. Automobilky se změnám brání z finančních důvodů.

Nárazové zkoušky neboli crash testy určují bezpečnost automobilů. Využívají se při nich testovací figuríny, tzv. crash test dummies, které by měly reprezentovat průměrné postavy obou pohlaví. Podle Národního kontaktního centra - gender a věda se ale celosvětově nejvíce využívá figurína s rozměry průměrného amerického muže z roku 1976 o výšce 177 cm a váze 77 kg. Tyto rozměry neodpovídají jak průměrnému ženskému tělu, tak ani průměrnému mužskému tělu, jehož váha se od sedmdesátých let zvýšila na 88 kg.

Místo ženské figuríny postava dítěte

Ženská figurína s výškou 152 cm a váhou 50 kg se používá od roku 2003 a spíš než ženě svými proporcemi odpovídá postavě 12letého dítěte. Tělo této figuríny je navíc pouze zmenšenina té mužské, která nehledí na rozdílnou anatomii. Ženy mají jiný poměr svalů, hustotu kostí i rozložení obratlů a svou pozicí v autě se odchylují od „standardní polohy řízení“. Mají totiž tendenci sedět blíž za volantem, protože mívají kratší nohy a nedosáhnou na pedály. Samostatnou kapitolu tvoří těhotné ženy, kterým často od třetího trimestru nevyhovuje bezpečnostní pás.

Podle britského lékařského časopisu BMJ Open hrozí ženám na sedadle řidiče nebo spolujezdce vyšší riziko úmrtí při nárazu o 17 % a riziko vážného zranění o 73 % oproti mužům. Ženy kromě nestandardní polohy řízení také častěji sedí na místě spolujezdkyně, což způsobuje jiné druhy zranění.

Co hrozí při bouračkách

U mužů je vyšší riziko čelního nárazu, který způsobí zranění hlavy, hrudníku a končetin. Ženy spíš utrpí nárazem o volant nebo o airbag a je u nich vyšší nebezpečí na zranění pánve či páteře. Ta mohou způsobit uváznutí ve vozidle, což zdržuje lékařskou pomoc.

Větší množství zraněných řidičů při autonehodách tvořili v České republice za rok 2023 muži, více zraněných spolujezdců zastupují ženy. Jak ukazují statistiky, většinu nehod způsobují muži, kteří častěji jezdí pod vlivem alkoholu nebo drog a za jízdu dostávají více bodů. Poměr oprávněných řidičů je v ČR poměrně vyrovnaný (muži tvoří 55 %), ale záleží i na najetých kilometrech a frekvenci jízdy.

Pro zobrazení konkrétní kategorie klikněte na její ikonu v grafice. Zpět se můžete vrátit kliknutím na ikonu v pravé horní části.

Muži jezdí autem více než ženy, najezdí více kilometrů, a jsou tedy vystaveni riziku nehody častěji. „Na druhou stranu je dokázáno, že ženy v dopravě méně riskují, dopravní regulace vnímají pozitivněji než muži a také je více dodržují,“ říká Pavel Řezáč, ředitel Divize dopravních technologií a lidského faktoru Centra dopravního výzkumu. „Nicméně, pokud se ženy účastní dopravní nehody, mají vyšší pravděpodobnost vážného zranění.“

Automobilky k testům většinou nepoužívají figuríny, které by reflektovaly průměrnou ženskou postavu. „V rámci nárazových zkoušek se pracuje se třemi typy nárazů. Při předním nárazu, což je ten nejčastější, a zároveň ten s nejzásadnějšími dopady, se má testovat podle nařízení Evropské hospodářské komise OSN na třech figurínách. Kromě figuríny průměrného muže i na figuríně malé ženy a vysokého muže. U bočního a zadního nárazu se testuje pouze na figuríně průměrného muže,“ říká Ananké Nebeská z Národního kontaktního centra – gender a věda s tím, že ženské figuríny jsou často odvozené od těch mužských, a nereflektují tak realitu ženského těla.

„Ženy by se bouřily“

„Myslím, že kdyby ženy věděly, že bezpečnostní ratingy aut jsou založené primárně na testování na mužských figurínách a že nevypovídají o tom, jak je pro ně auto bezpečné, tak by se více bouřily a došlo by k nějaké zásadnější změně,“ sdělila.

Co tedy stojí za tím, že ačkoli u mužů se testuje hned na několika typech figurín, u žen je stále používána pouze jedna, a to o výšce 150 centimetrů? A vědí automobilky o tom, na jakých figurínách crash testy probíhají? Podle sociálního vědce v dopravě Petra Zámečníka nemusí být situace ve firmách čitelná a informovanost napříč sektory může pokulhávat.

„Výrobci automobilů nemusí mít vždy plný přehled o všech detailech, například o typech figurín, které se používají při crash testech. Outsourcing je v automobilovém průmyslu běžný, což může vést k nedostatečné koordinaci a sdílení informací mezi jednotlivými subjekty. A řekl bych, že ta figurína 150 cm, takzvaná „5th percentile female dummy“, protože pouze 5 % žen je menších než tato figurína, je pro výrobce nejjednodušší, splňuje legislativní a regulační požadavky v mnoha zemích. Používají se již dlouho, a tak existuje velké množství dat pro srovnání. Umožňuje tak snadnější a rychlejší výrobu.“

Používání více typů figurín reflektujících průměrnou ženskou postavu je však pouze otázkou času. Takové figuríny totiž už existují a spousta z nich je v testovacím provozu. „Není to ještě úplně zajeté. Teď se otevírá okno příležitosti,“ říká Nebeská.

S tím souhlasí i automobilka Hyundai. „Očekáváme, že v souladu s dalším růstem požadavků na bezpečnost bude do budoucna přibývat testů s figurínami plně reprezentujícími ženské tělo a že v loňském roce představené nové, specificky ženské figuríny se zařadí do kolekce běžně využívaných testovacích figurín,“ uvedl pro Seznam Zprávy mluvčí Hyundai Petr Michník.

Největší překážkou v zavedení více ženských figurín do crash testů jsou legislativní procesy. Podle Petra Zámečníka jde zejména o to, že pro automobilky se nejedná o prioritu, a to ačkoli je nejčastější příčinou smrti lidí do 29 let právě autonehoda. „V automobilovém průmyslu je všechno hrozně pomalé, protože je to ovlivněno obrovským množstvím regulací, u kterých navíc často trvá roky, než projdou legislativním procesem. Když se mluví o bezpečnosti, tak si automobilky spočítají, že je drahá a že se jim nad rámec toho, co požadují už tak přísné regulace, vlastně nevyplatí. Hodně energie do tématu šlo v rámci dekády bezpečnosti, ta byla OSN vyhlášena mezi lety 2000 až 2010. Teď je dopravní bezpečnost navzdory obrovskému reálnému dopadu spíše marginální téma,“ dodává.

Článek vznikl ve spolupráci se studentkami předmětu Digitální žurnalistika a datová analýza na FSV UK.

Doporučované