Češi chodí na polské předvolební dárky. Pumpaři jsou nervózní

Na čerpací stanice Benzina u polských hranic, které během neděle prodávaly pohonné hmoty výrazně levněji než ve zbytku Česka, se vrátily původní ceny.

Například v Karviné Natural 95 přes noc podražil z 32,90 koruny na 38,30 za litr. Litr nafty se tam aktuálně prodává za 39,20 koruny. Jinak na tom nejsou ani další čerpací stanice Benzina, které se nacházejí poblíž hranic mezi Českem a Polskem. Přes noc cena stoupla také v Opavě, Českém Těšíně nebo v Náchodě.

Ačkoliv se už od nedělních dopoledních hodin na těchto čerpacích stanicích začaly tvořit dlouhé fronty na tankování a řada spotřebitelů se na sociálních sítích radovala z levných pohonných hmot, strategii polské společnosti Orlen zaplavila také vlna kritiky.

„Je pravděpodobné, že plán Orlenu byl udržet takto nízkou cenovou hladinu v českém příhraničí až do polských voleb, a stabilizovat tak polský trh. Ale zřejmě se ukázalo, že cenová akce má negativní dopad na značku Orlen v Česku,“ okomentoval možný scénář Ivan Indráček, šéf Unie nezávislých petrolejářů.

Spotřebitelům se totiž podle jeho slov nelíbilo, že v ostatních částech republiky musí u stejné firmy platit výrazně vyšší cenu než v polském pohraničí.

„Běžného spotřebitele totiž nenapadne, že by se značkové zboží prodávalo několik korun pod náklady. Spíše předpokládá, že tu nejnižší cenu na trhu mohou nabídnout zákazníkům všichni a to, co je nad tuto cenu, je už jen ‚rejžování pumpařů‘,“ dodává Ivan Indráček pro SZ Byznys.

Vysvětlení pro akci, která nedává ekonomicky smysl, je podle odborníka třeba hledat v polské politice. Za několik týdnů se konají parlamentní volby, ve kterých se chce národně-konzervativní Právo a spravedlnost udržet u moci už třetí funkční období.

„Na tamním trhu se aktuálně tankuje za naprosto nereálné ceny a polští ekonomové se shodují, že cenová úroveň souvisí s blížícími se volbami a se snahou vládní garnitury ovlivnit veřejné mínění před nadcházejícími volbami. Největším akcionářem Orlenu je totiž polský stát, který tak společnost fakticky ovládá,“ uvedl Indráček z Unie nezávislých petrolejářů.

Strategii výrazného snižování cen začal Orlen aplikovat v Polsku už letos v září, kdy začaly ceny po celé Evropě růst. „Orlen šel opačným směrem, spekulovalo se o tom, že využívá své strategické zásoby, aby mohl nabídnout tamním obyvatelům levnější tankování. Stejný důvod mohl mít i tentokrát,“ dodává senior portfolio manažer ve společnosti Amundi Petr Zajíc.

Orlen spojitost s polskými volbami odmítá. Firma strategii odůvodnila slovy, že jde o kroky v konkurenčním boji, a v komentáři pro SZ Byznys uvedla, že ve všech případech udržuje ceny, které zohledňují „expozici dané čerpací stanice a rozsah nabízených služeb“.

Tak výrazný rozdíl cen totiž přirozeně motivoval velké množství spotřebitelů z Česka, aby do Polska vyrazili. V návaznosti na to začaly některé polské příhraniční čerpací stanice hlásit problém se zásobováním – začaly vysychat.

„Aby bylo možné zmírnit tento tlak, aby se omezila tankovací turistika Čechů do Polska, mohl se Orlen pokusit snížit cenu i na české straně hranice. Polský spotřebitel by si totiž v podmínkách dlouhých front a vyčerpaných zásob nízké ceny u čerpacích stanic příliš neužil,“ komentuje další možný důvod snížení cen na českých čerpacích stanicích ekonomický poradce premiéra a hlavní ekonom ve společnosti BH Securities Štěpán Křeček.

Pokud jde o snižování cen pohonných hmot vlivem blížících se voleb, v Polsku nejde o první případ. „Stejnou situaci už Poláci zažili v roce 2011. Krátce po nich se ale cena pohonných hmot začala dorovnávat evropskému průměru. Stejný vývoj bych očekával i v tomto případě,“ říká ekonom.

„Čerpací stanice v pohraničí jsou s ohledem na konkurenci v Polsku dlouhodobě vystaveny nízkým výtočím. Snížení ceny může být způsob, jak minimalizovat ztrátu na těchto čerpacích stanicích,“ komentovala neobvyklý krok Gabriela Krušinová z Ministerstva financí.

Orlen v neděli prodával na svých pumpách v polském pohraničí pohonné hmoty za výrazně nižší cenu, než za kolik je nabízel jiným velkoobchodním zákazníkům, tedy distributorům a jiným čerpacím stanicím.

Společnost totiž na českém trhu nepůsobí jen z pozice maloobchodníka provozujícího síť čerpacích stanic. Díky vlastní rafinerii nabízí jako velkoobchodník pohonné hmoty dalším čerpacím stanicím.

„Cena, kterou jim nabízel, tedy velkoobchodní a bez DPH, se o víkendu fakticky pohybovala jen asi o korunu níže než ta, za kterou prodávaly vybrané čerpací stanice na polských hranicích,“ říká Petr Zajíc z Amundi.

V praxi tedy některé čerpací stanice na hranicích s Polskem nabízely pohonné hmoty za 32,90 koruny, zatímco velkoobchodní nabídková cena pro čerpací stanice a distributory byla za 31,515 koruny za litr u benzinu a 32,254 koruny za litr u nafty. S DPH byl rozdíl mezi nákupem pro ostatní čerpací stanice a cenou na příhraničních stanicích Orlen zhruba šest korun (benzin 38,13 Kč/l, nafta 39,03 Kč/l).

Krátkodobé, a v tuto chvíli už také skončené, výrazné snížení cen u několika čerpacích stanic Orlen u hranic s Polskem sleduje také Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

„Celkově hodnotíme tento krok jako obecně prospotřebitelský, který přinutil podnikatele v této oblasti soutěžit a reagovat na daný krok Orlenu, a to ve prospěch českých spotřebitelů. Úřad nemá indicie o tom, že by šlo o výsledek kartelové dohody. Ta by navíc byla kuriózní, protože kartely vždy směřují ke zvýšení ceny, nikoliv k jejímu snížení,“ uvedl pro SZ Byznys tiskový mluvčí úřadu Martin Švanda.