Článek
Ceny pohonných hmot v Česku začaly klesat ke konci roku 2022 a po Novém roce se očekávalo opětovné zdražení. Aktuálně ale tuzemské ceny patří překvapivě k těm nejnižším v Evropě. Průměrná cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 v Česku byla v minulém týdnu 36,22 koruny za litr, litr nafty pak stál 37,29 koruny.
Ceny na jednotlivých pumpách se samozřejmě odlišují, trendem je ale pomalé zdražování benzinu, a naopak zlevňování nafty. Někde tak lze zaznamenat neobvyklý jev – téměř totožnou cenu obou paliv.
Podle firmy Tank ONO za současným trendem na pumpách stojí ceny, za které distributoři nakupují. „Přizpůsobujeme se nákupním cenám. Poslední týden se benzin dostává na úroveň nafty a některé firmy rozdíl v cenách dorovnaly. My se mu přizpůsobíme samozřejmě také,“ říká za společnost Ondra Petr.
Majitelé naftových aut jsou tak poslední roky na houpačce. Původně bylo tradicí, že nafta je levnější, a proto také byly diesely oblíbené i přes vyšší pořizovací cenu. Po vypuknutí války na Ukrajině se trend změnil a nafta vyrazila oproti benzinu, který ale zdražoval také, prudce vzhůru. Rozdíl 5 až 6 korun v neprospěch nafty nebyl výjimkou. Nyní se ale ceny zase srovnávají.
Zda se ceny vyvíjejí odlišně, nebo naopak podobně, závisí nejen na cenách na burze, ale i na nečekaných odstávkách výroby, problémech s dopravou i na situaci v okolních zemích. Tím pádem se může stát, že v určitých momentech je cena stejná pro naftu i benzin. Vliv má samozřejmě také roční období.
„Důvodem nižších cen je i mírná zima. Nafta je téměř totožná s topným olejem, který je v západních zemích zcela běžným topivem. Evropě díky teplému počasí zbyl dostatek zásob, což ovlivnilo pád cen,“ vysvětluje předseda představenstva Unie nezávislých petrolejářů ČR (SČS) Ivan Indráček.
Nafta je pro Evropu cennější než benzin
„Historicky byla nafta vždy levnější. Využívala se převážně v průmyslu a hromadné dopravě. V devadesátých letech ale došlo k rozmachu dieselu i do osobních automobilů, což začalo zvyšovat poptávku a cena začala růst,“ popisuje Indráček.
„Evropa dokáže vyrábět benzin, kterého má většinou nadbytek a musí ho vyvážet,“ pokračuje Indráček. Souvisí to s technologickým problémem ve výrobě, kdy z ropy naftu bez benzinu vyrobit nelze. Evropa je tím pádem odkázána na export, neboť vyrábět nadbytek benzinu, jež se nevyveze, aby zvládala pokrýt narůstající poptávku po naftě, je velice ekonomicky nevýhodné. Dále Indráček dodává, že přibližně 30 % ropy je stále dováženo do Evropy z Ruska. Tudíž je možné, že se cena opět zvýší. „Nedokážu odhadnout míru zdražení, ale může být velice mírné,“ míní.
Co ovlivní cenu ropy do budoucna?
Evropa je u nafty většinově odkázaná na zahraniční export. Od 5. února začne navíc platit zákaz na dovoz ropných produktů z Ruska, včetně nafty, a podle analytiků tak lze v následujících týdnech očekávat zdražení. Svou roli má hrát návrat Číny do globální ekonomiky po ukončení covidových opatření.
„Nejvíce bude cítit snížení nabídky ropných derivátů a paliv. Je jasné, že výroba a export z Ruska po zavedení sankcí na paliva nevyhnutelně klesne,“ myslí si Martin Picha z Moravských naftových dolů.
Dodávky se budou muset nahradit z jiných zemí jako například Katar nebo USA. Odborníci očekávají, že se zvýší napětí a trh s cenami pohonných hmot bude křehčí a méně stabilní. Podle Marka Rolla z ČEPRO se do vývoje bude propisovat i samotná reakce evropského trhu na možné další přicházející sankce na ruskou naftu.
Nicméně Václav Loula z ČAPPO předpokládá jen nepatrný nárůst. „Nemyslím si, že cena nafty stoupne rapidně a vysoko jako před rokem, kdy se ceny pohybovaly kolem 48 korun za litr. Českou republiku stále zásobuje ropovod Družba, který má výjimku. Spíš jeho odstávka by mohla způsobit značný problém,“ říká.
