Článek
Benzin i nafta zřejmě zdraží. Může za to nedělní zpráva Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC+), mezi které patří například Irák, Saúdská Arábie nebo Rusko, jež informovala o snížení denní produkce ropy o 1,16 milionu barelů. Na bezprecedentní krok reagoval trh skokovým zdražením.
„To rozhodnutí je opravdu razantní. Takové intervence, ať už přírůstky nebo úbytky, se pohybovaly spíše na polovičním množství,“ říká Jiří Gavor, výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE).
Zásah OPEC+ přišel podle expertů i investorů nečekaně, což se také promítlo do následného prudkého růstu cen na burze. Americká ropa West Texas Intermediate (WTI) poskočila v pondělí až o osm procent na 79,38 dolaru (1713 Kč) za barel. Šlo o největší jednodenní cenový skok za poslední rok.
V pondělních ranních hodinách si svá procenta připisovala i severomořská ropa Brent, která podražila o 4,9 procenta na 83,83 dolaru (1809 Kč) za barel. Na začátku pondělního obchodování byla tak nejdražší za poslední měsíc.
„Už dlouho jsme neměli ceny 90 dolarů za barel, je docela možné, že toho teď bude dosaženo, možná i překročeno. Existují obavy, že by to mohlo jít až ke stovce, uvidíme,“ říká ke zdražení Gavor.
Cena benzinu a nafty v Česku
Podle odborníků, které oslovila ČTK, mohou ceny pohonných hmot v důsledku kroku ropného kartelu OPEC+ v tuzemsku růst až o několik korun. Nafta na konci minulého týdne na tuzemských čerpacích stanicích v průměru stála 34,83 Kč za litr, benzin Natural 95 byl průměrně za 36,97 Kč za litr, vyplývá z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
„Růst cen pohonných hmot má vždy zpoždění. Máme sice ještě zásoby levnějšího paliva, ale v byznysu to zkrátka funguje tak, že když se cena základní suroviny hýbe, dřív nebo později se to přenese i na pohonné hmoty. A bohužel ze zkušenosti víme, že pohyby nahoru se spíše a rychleji promítnou do peněženek spotřebitelů než naopak,“ soudí Jiří Gavor.
Udržování cen
OPEC+ se tímto opatřením podle Gavora snaží zmírňovat klesání cen, které má na svědomí především Čína a další asijské státy. Ty jsou podle něj totiž hlavním motorem světové poptávky, která ale není podle představ producentů ropy dostatečně uspokojivá.
Snižováním těžby tak mohou alespoň dočasně přinejmenším stabilizovat ceny, případně i zajistit jejich růst. „Vnímám to jako prevenci proti poklesu cen ropy. Ceny ropy nejsou nijak mimořádně nízké, OPEC by mohla být se současnou cenou i spokojena, ale vnímám to jako preventivní opatření ve snaze přebít hrozící hospodářskou recesi, která celosvětově hrozí,“ vysvětluje ředitel ANDE.
Přesto se podle něj nejedná o nějakou politickou hru nebo hospodářskou sankci, kterých jsme mohli být svědky v 70. a 80. letech minulého století během ropné krize. V zájmu OPEC+ totiž nejsou drastické šokové změny, které by mohly vyvolat silné reakce ze strany odběratelů v čele se Spojenými státy. Ty ostatně již na současné kroky OPEC+ reagovaly.
Nehledě na to, zda za snižováním produkce stojí preventivní akce či politická hra, dopady na trhy jsou jasné a způsoby, jakými se proti takovýmto krokům bránit, jsou omezené. „Evropský západ se dlouhodobě snaží snižovat závislost na ropě a fosilních palivech obecně, ale to je běh na dlouhou trať. To ale není zbraň proti současnému kroku OPEC, to je věc na další desetiletí. V krátkodobém měřítku nám tedy nezbývá než cenu přijmout,“ říká Gavor.
Trhy reagují na snížení těžby ropy růstem cen.
Jediný způsob, jak se proti takovým zásahům na trhu bránit, je diverzifikovat zdroje, ze kterých ropa přichází. V ideálním případě bychom tak podle Gavora měli mít možnost dovážet ropu i z politicky bližších zemí, než jsou členské státy OPEC+. Problém ovšem tkví v tom, že země ochotné dodávat Západu ropu místo OPEC+ jsou již nyní na svém produkčním maximu, a nelze tudíž rychle rozšiřovat jejich další výrobu a vývoz. Mezi takové země patří například Norsko nebo dříve Velká Británie.
USA chtějí situaci řešit
Kroky OPEC+ se nelíbí ani americkým vládním představitelům. Podle Bílého domu jde o špatně zvážené rozhodnutí a Spojené státy se budou snažit situaci urgentně řešit. Riziko růstu cen pohonných hmot v Americe navíc přichází ve chvíli, kdy se očekává start kampaně současného prezidenta Joea Bidena na jeho znovuzvolení.
Podle agentury Bloomberg má Biden několik možností řešení současného problému. Prvním jsou strategické rezervy, které mohou pomoci zklidnit situaci na trhu a uvolnit tlak na prodejce ropy. Dále je možné zvýšit důraz na domácí produkci, která může konkurovat zahraničním producentům. Stejně jako v Evropě i v Americe jsou ale již nyní těžaři pod enormním tlakem.
Jednou z možností je také nedělat jednoduše nic. „Vypadá to jako byznysová spekulace ze strany OPEC, která nevyžaduje reakci administrativy,“ řekl Bloombergu David Goldwyn, vyslanec pro energetiku za bývalého prezidenta Baracka Obamy. „OPEC očekává pomalý růst poptávky. Letošní Kongresem nařízený prodej na trh nezasáhl a akce OPEC je pravděpodobně zčásti navržena tak, aby tento fakt vyvážila.“
