Defibrilátor z nebes. Čeští záchranáři poprvé doručují první pomoc drony

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ve chvíli, kdy se člověku zastaví srdce, každá minuta čekání na resuscitaci znamená snížení pravděpodobnosti na přežití o 10 až 15 procent. Jen pět minut stačí, aby došlo k nezvratnému poškození mozku, a po deseti minutách nečinnosti je už šance na přežití prakticky nulová. Klíčová tak při boji o život bývá dostupnost záchranářského vybavení.

Pokud se do tří až pěti minut od náhlé srdeční zástavy v rámci první pomoci použije automatický externí defibrilátor (AED), šance na přežití může dosáhnout až 70 procent. A to je důvod, proč se v Česku začalo po vzoru jiných zahraničních států vůbec poprvé testovat doručení těchto zařízení, ale také dalšího zdravotnického materiálu, jedním z nejrychlejší způsobů – pomocí dronů.

Program na využití dronů k záchraně životů spustili v Plzni a jedná se o společné úsilí města prostřednictvím Správy informačních technologií (SIT), Plzeňského kraje a Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje (ZZS PK). Cílem je otestovat přepravní drony a dopravu zdravotnického materiálu do míst, kam by mohla mít sanitka problém dostat se dostatečně rychle. V úterý to předvedli na tiskové konferenci právě při přepravě defibrilátoru.

Malý nepilotovaný vrtulník o nosnosti 30 kilogramů plánují dronaři využít i v jiných krizových situacích. „Může to být třeba doručování pitné vody a techniky hasičům, kteří jsou v obtížně dostupném terénu, přenášení zásob při povodních nebo i transport nosítek. Na taktickém cvičení IZS jsme doručovali antihistaminika při simulaci alergické reakce po bodnutí hmyzem. A ukázalo se, že jsme dorazili na místo za 4 minuty, tedy o 11 minut dříve než sanitka, která vyjela ze stejného místa jako my s dronem,“ popsal Josef Navrátil, ředitel Drony SIT.

„Simulace budeme provádět přibližně jeden rok, musíme otestovat dolet dronu, výdrž baterií, spojení přes mobilní 5G síť, zátěž, kterou dron unese, nebo testování spojení kamery, která operátorovi tísňové linky přinese obraz dané situace. Strategický bude i výběr vhodných lokalit, kde se bude nacházet takzvaná garáž pro výměnu baterií dronu,“ popsal detaily Luděk Šantora, ředitel Správy informačních technologií města Plzně, pod kterou Drony SIT patří.

„Bavíme se spíše o odlehlých nebo horských oblastech. Stroje, které budeme při testování používat, mají řadu bezpečnostních certifikací a jsou vybaveny pokročilými systémy, včetně padáku pro případ nouze. Projekt logicky vyžaduje i úzkou spolupráci s Úřadem pro civilní letectví ČR,“ dodal.

Transport zdravotnického materiálu pomocí malého nepilotovaného vrtulníku si přitom tým nacvičil v rámci jednoho letu „nanečisto“ už loni na Rokycansku. S dalšími složkami integrovaného záchranného systému (IZS) – hasiči i policií, navíc plzeňští dronaři spolupracují už delší čas.

Jednotka Drony SIT vznikla už v roce 2014 a podle ředitele SITMP Šantory je evropský lídr v oblasti spolupráci s IZS. První takovou kooperací bylo v roce 2016 monitorování fotbalového utkání a už o dva roky později měli první ostrý výjezd při pádu vrtulníku do výrobní haly a poté při velkém požáru ubytovny.

Loni pak plzeňští experti na bezpilotní létání zasahovali u 60 dopravních nehod, 33 pátracích akcí, 14 bezpečnostních opatření a 21 dalších událostí. Z toho většina byla v srpnu, což byl měsíc nejčastějších výjezdů. Jejich drony tehdy létaly každý druhý den. Limit na výjezd má jednotka jednu hodinu, ale v běžné pracovní době to stíhají už do sedmi a mimo pracovní dobu do 20 minut.

Kromě zásahů s IZS se dronaři z Plzně zaměřují i na vývoj nových aplikací. Příkladem může být FireViewer pro vyhodnocování a analýzu zásahu u požárů, kde je už přes 150 hasičů z Plzeňského kraje. A v procesu je i program Crash Inspektor pro dopravní policii, který za méně než deset minut s pomocí dronů na milimetr přesně vyfotí a zaměří nehodu, vytvoří speciální mapu z leteckých snímků, ze které policisté poté vyčtou detaily havárie.

Text jsme doplnili o detaily o dronu i o způsobech jeho použití.