Článek
Prestižní mezinárodní žebříček studijních programů stanovují britské Financial Times podle několika kritérií. Tím hlavním je to, co zajímá většinu studentů i jejich rodičů: platy absolventů, konkrétně tři roky po absolvování univerzity, a to, na jaké pozici ve firmách působí.
Ti s diplomem z programu, který je známý pod zkratkou CEMS - Master in International Management na Fakultě podnikohospodářské VŠE, vydělávají v průměru 150 tisíc korun měsíčně a nejčastěji míří do pozic v mezinárodním marketingu nebo velkých konzultačních firmách. V letošním žebříčku se škola umístila na 25. místě ze 100 univerzit na celém světě.
Absolutní špička je Univerzita St. Gallen ve Švýcarsku. Jestli my jsme na nějakých 75 tisících dolarech ročního výdělku, oni jsou někde okolo 130 tisíc.
„Další důležité faktory jsou například míra internacionalizace, tedy jaké množství cizinců v kohortě studentů máme, jak máme diverzifikovaný učitelský stav, kolik máme žen apod.,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys Ladislav Tyll, akademický ředitel CEMS a proděkan pro zahraniční vztahy Podnikohospodářské fakulty VŠE.
„Absolutní špička je Univerzita St. Gallen ve Švýcarsku, která skončila na prvním místě. Jestli my jsme na nějakých 75 tisících dolarech ročního výdělku, tak oni jsou někde okolo 130 tisíc,“ říká Tyll.
Pražský program, který se zaměřuje na mezinárodní management, vychovává lídry, kteří budou pracovat na vysokých pozicích v nadnárodních společnostech nebo zakládají vlastní podniky. V jednom ročníku studuje zhruba 40 lidí a škola si je vybírá podle přísnějších kritérií, než je na tuzemských vysokých školách obvyklé.
Ladislav Tyll
- na Katedře strategie Fakulty podnikohospodářské VŠE působí od roku 2009,
- od roku 2014 je akademickým ředitelem studijního programu CEMS,
- je odborníkem na udržitelnost v podnikání, ESG agendu a mezinárodní podnikové strategie,
- je držitelem několika mezinárodních ocenění za nejlepší kurz a inovace ve výuce.
„Na studenty máme vlastní nároky. Jsme poměrně přísní v tom, koho přijímáme. Student musí doložit výbornou znalost angličtiny, posuzujeme prospěch a také jeho další aktivity, například zda se věnuje dobrovolnické činnosti nebo je v něčem excelentní,“ vyjmenovává Ladislav Tyll.
V Praze tak studují lidé zhruba dvacítky národností. Češi a Slováci tvoří polovinu, další početnou skupinou jsou Němci. Od běžných univerzit se ale liší i finančními nároky na samotné studenty. Platí roční školné ve výši 3800 eur, které v příštím roce podraží na 5000 eur.
Celý rozhovor s Ladislavem Tyllem najdete v úvodním videu.
