Být zelený neznamená jen čekat na peníze z dotací, může to být i dobrý byznys

Ekologická Nadace Veronica existuje už 30 let a navazuje na ekologická hnutí z 80. let minulého století. Jejími zakladateli byli krajinní ekologové, biologové, architekti i výtvarníci.

V současné době nadace podporuje ekologické iniciativy a projekty zaměřené na udržitelnost hlavně zkušenostmi. „Poskytujeme sice granty, většinou do 50 tisíc korun, ale peníze ve skutečnosti nebývají na startu ten největší problém. Problém je zorientovat se, vědět, kde a jak začít,“ říká současná ředitelka Helena Továrková. Peníze totiž sice umějí pomáhat, myšlení nám ale samy o sobě správným směrem neotočí. Nadace si především uvědomuje to hlavní – nelze očekávat, že nám naše bohulibé nápady někdo zaplatí.

Nadace Veronica si na granty, jimiž podporuje vybrané enviromentální aktivity, z velké části vydělává. „Máme dárce, kteří nadaci podporují. Ale spolupracovat v tomto smyslu s velkými firmami může být svazující. I proto provozujeme nadační obchody a pořádáme spoustu dalších aktivit na bázi sociálního podnikání. Také máme svoji moštárnu, příjmy máme například i z fotovoltaiky,“ vypočítává Továrková.

V Brně se Veronica stala spolumajitelem Areálu Svatopetrská, zde chce do budoucna vydělávat na pronájmech komerčních prostor. „Svatopetrská slouží jako dobrý příklad toho, jak se dá i objekt zaměřený na poskytování komerčních prostor a byznysového zázemí provozovat udržitelně. Snažíme se zde využívat moderní technologie a přístupy realizované vždy v souladu s udržitelným byznysem, šetrně hospodařit s vodou, využívat obnovitelné zdroje energie,“ vysvětluje Továrková.

Zkušenosti s environmentálně udržitelnými projekty sbírala Továrková jak v tuzemsku, tak v zahraničí. V Jihomoravském inovačním centru pak spolupracovala také s komerční sférou. „Práce se startupy i zavedenými firmami pro mě byla velice zajímavou zkušeností, dokážete pak problematiku udržitelnosti nahlédnout zase z jejich úhlu,“ říká. I díky tomu se v nadaci snaží být hlavně věcná a efektivní.

V roce 2021 vstoupila Nadace Veronica do společného projektu s Generali Českou pojišťovnou, která vyhlásila soutěž na podporu udržitelného podnikání. Do prvního ročník SME EnterPRIZE se přihlásilo přes třicet malých a středních firem, když prakticky všechny představily zajímavě pojaté udržitelné obchodní modely. Vítězem se nakonec stala firma CleverFarm, jež pro zemědělce vyvíjí chytrá řešení na bázi internetu věcí, jež šetří vodu a hnojiva. Řešení je ekonomicky efektivní a  zároveň přínosné pro planetu. Právě v těchto dnech vrcholí přihlašování firem do druhého ročníku soutěže.

Jak vzniklo partnerství Nadace Veronica a Generali České pojišťovny?

Environmentální tematika a pojišťovnictví k sobě mají, možná překvapivě, dost blízko. Klimatické změny vstupují významným způsobem i do oblasti, které se věnují pojišťovny. Vezměte si například, jak se komplikuje predikce rizik v zemědělství nebo jak mohou projevy klimatických změn ovlivňovat pojišťování nemovitostí. A našli bychom spoustu dalších otázek, kdy ty problémy nemusejí přicházet okamžitě, ale pojišťovny z podstaty své činnosti samozřejmě mnohdy pracují s opravdu dlouhým časovým horizontem.

Máme dost společných témat a v každém případě společný zájem, kterým je, když ne zastavit, tak alespoň mírnit dopady globálních změn klimatu.

Jaké firmy se do soutěže SME EnterPRIZE hlásí? Jde spíš o nové podniky s produkty či službami, které svým charakterem odpovídají udržitelnosti, nebo jsou to zavedené, již fungující firmy, pro něž je teď udržitelnost novým tématem?

Naše ambice je, aby to bylo obojí. Přesně taková byla vize, ze které soutěž SME EnterPRIZE vznikla. Vítáme jak to, že někdo v rámci svého podnikání mění cokoliv tak, aby aktivně snižoval svoji uhlíkovou stopu a celkově začal podnikat více udržitelným způsobem, tak samozřejmě i podniky, u nichž je ta udržitelnost samotnou podstatou jejich byznysu.

Mohu mít byznys postavený na tom, že podnikám udržitelně? Přece musím mít nějaký byznys plán, který je o to lepší, když jej realizuji udržitelně. Ale udržitelnost přece není byznys sám o sobě.

Nesouhlasím. Už v prvním ročníku soutěže jsme měli několik firem, které prostě a jednoduše chtějí podnikat v udržitelnosti. A daří se jim to. Za všechny jmenuji Stabilplastik, firmu, která ze zbytkových směsných plastových odpadů vyrábí přepravní palety. Podniky, které se zabývají odpady, jsou v soutěži zastoupeny poměrně silně a tady si troufám tvrdit, že ta udržitelnost je předmětem jejich podnikání. Recyklace je celosvětově velkým tématem a proniká mimo jiné i do stavebnictví, které je dalším oborem, jenž je v SME EnterPRIZE silně zastoupen. Jako sektor má stavebnictví na životní prostředí obrovský dopad a využívání recyklátů dokáže jeho uhlíkovou stopu významně snižovat.

Dlouze bychom mohli hovořit o zemědělství a produkci potravin, kde je zase možné mnoha způsoby pracovat s šetřením přírodních zdrojů.

Pokud je to téma udržitelnosti v daném podnikání přítomné od samého začátku, dá se určitě říci, že je jeho podstatou.

Takže se udržitelností dá vydělávat?

Bezpochyby. Jedna studie za druhou prokazují, že se udržitelnost ekonomicky vyplácí. Pracovat například ve výrobě se vstupy tak, abychom šetřili přírodní zdroje nebo energii, se logicky musí odrazit i v penězích. Snaha o úspory je skvělou, možná nejlepší motivací pro vznik inovací a nepodstatné dnes není ani to, že prokazatelná udržitelnost zvyšuje reputaci značek u zákazníků. Je regulérní konkurenční výhodou.

V každém případě je dobré si uvědomit, že měnit nyní způsob podnikání, například v oblasti odpadového hospodářství, nakládání s vodou nebo ve smyslu využívání alternativních zdrojů energie, plánovaně a v tuto chvíli ještě do značné míry dobrovolně, bude znamenat významný náskok a výhodu. Logicky je příjemnější a nepochybně i levnější se na tyto změny chystat postupně než k nim muset přistupovat v okamžiku, kdy již nebude jiné vyhnutí.

Na co se nejčastěji podnikatelé zprvu zaměřují, když chtějí začít podnikat udržitelně?

Hodně firem, které se k otázce udržitelného byznysu hlásí, se zprvu zaměří na provoz kanceláří. To znamená v první řadě třídění odpadu, snížení spotřeby papíru a plastů, možná ekonomičtější řešení osvětlení byznysových prostor… To je určitě správně. Druhá věc ale je, co je doopravdy ten nejefektivnější způsob snižování oné uhlíkové stopy. A to je právě jedna z oblastí, kde můžeme inspirovat jako nadace. Na přednáškách nebo workshopech ukazujeme, co se dá v podnicích v oblasti udržitelnosti dělat. A zejména to, co má na tomto poli skutečně největší dopad. Jako hlavní příklad mohu uvést energie, tedy to, zda spotřebováváme energii vyrobenou spalováním uhlí, anebo energii z obnovitelných zdrojů. To je pochopitelně ve věci ochrany životního prostředí zásadní. Pro firmy pak existuje řada příležitostí, kam se obrátit ohledně realizace konkrétních opatření. My se zaměřujeme více na malé obce, vytváříme pro ně programy, prostřednictvím kterých už se dají navrhované kroky realizovat.

Co, kromě pocitu, že děláme něco pro životní prostředí, může být pro podnikatele motivací k udržitelnému podnikání?

Existují pro SME sektor nějaké dotace nebo třeba daňové úlevy?

Podpora firem nemusí hned znamenat dotace nebo daňové úlevy. Myslím ale, že v podpoře udržitelných produktů a služeb by měla jít příkladem především veřejná správa. Uvedu jeden příklad: Hovořili jsme o firmě Stabilplastik, jejíž palety z recyklátu jsou sice přesně to, co v realizaci udržitelného byznysu potřebujeme, ale v tendrech vypisovaných veřejnou správou mohou jen těžko konkurovat, protože jsou prostě v ceně za jednotku dražší než standardní produkty. Ten jejich dlouhodobý přínos, byť se dá vyjádřit i finančně, zkrátka zohledňován není. A tady by, myslím, nějaká forma podpory byla namístě. Peníze od zákazníka, jakým je veřejný sektor, mohou být pro takového výrobce velmi významným příjmem. A stát by navíc v tomto ohledu měl jít příkladem, rozhodně by se měl chovat udržitelně. V Rakousku nebo Německu to funguje a právě veřejný sektor se snaží ukázat, jak se k udržitelnosti postavit.

Dočkáme se naopak i něčeho jako diskriminace těch, kteří se v byznysu nechovají udržitelně?

Ano, to už se přece děje v bankovním sektoru. Ten trend je nastartovaný a některé aktivity se ze strany bank stávají nefinancovatelné. Tím spíš, budou-li kvůli svému negativnímu vlivu na životní prostředí nepojistitelné, což je téma, na kterém se opět shodujeme s Generali Českou pojišťovnou.

Jak moc nyní brzdí odhodlání podnikat udržitelně rostoucí inflace a s ní spojené zdražování?

V prostředí menších firem, ale také domácností nyní jasně vidíme příklon k úsporným opatřením. To s udržitelností velmi dobře koresponduje. Podívejte se třeba, jaký je nyní zájem o fotovoltaiku.

Je ale jasné, že na jakékoliv zdražování vždy nejvíce doplácí ti nejchudší. Oni prostředky na pořízení toho, co se dlouhodobě vyplácí, nyní zkrátka nemají. To je realita, a proto se při uplatňování environmentální politiky nesmí zapomínat na principy sociální spravedlnosti.

Na tuto skupinu lidí, která není právě malá, nyní dopadají například důsledky energetické krize nejvíce. Přitom statisticky má právě tato skupina lidí zdaleka nejmenší uhlíkovou stopu. Ano, chybí jim prostředky na nákupy technologií budoucnosti, ale také se nejméně podílejí na konzumním způsobu života celé společnosti.