Bude mít víno popelavou chuť? Vedra a požáry trápí i vinaře, rozhodne srpen

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V Evropě se otepluje a teploty ve známých vinařských oblastech často šplhají do rekordních výšin. Vlny veder se už neomezují jen na jih kontinentu, ale často se přesouvají i do obvykle chladnějších zemí, jako je třeba Německo. Velká Británie známá spíše svých sychravým počasím tak v červenci poprvé zaznamenala teploty překračující 40 stupňů Celsia. I když se počasí mění a vysoké teploty jsou střídány ochlazením a dešti, trend je jasný. Evropští vinaři se proto obávají, že produkce bude klesat. Podle prezidenta Svazu vinařů Martina Chlada bude záležet na počasí v srpnu.

Vinice již letos zasáhly ranní mrazy i krupobití. Letní vlny veder naznačují, že podmínky mohou být časem ještě extrémnější a nepředvídatelnější, informuje Bloomberg. „Evropa se otepluje rychleji, než je celosvětový průměr,“ říká profesorka Angel Hsu, klimatoložka z americké University of North Carolina.

Problémem pro vinařské oblasti ale není jen samotná vysoká teplota, ale také požáry, které se nyní objevují po celé Evropě.

Vinaři už dobře vědí, že kombinace vysokých teplot, sucha a nárazových větrů usnadňuje vznik požáru a ztěžuje zastavení jeho šíření. Letos ale přišla v Evropě sezóna požárů dříve než obvykle. Trápila Francii, Španělsko, Portugalsko, Řecko a aktuálně i České Švýcarsko. Tisíce lidí napříč Evropou již kvůli nim muselo opustit své domovy.

Zatímco požáry postihují jen některé vinařské oblasti, extrémními vedry a následným suchem trpí vinice vlastně všude. Ale vysoké teploty nemusí být vždy na škodu. „Vždycky záleží na tom, kdy to je. Vinná réva v červenci mimořádnou spotřebu vody nemá nebo alespoň mít nemusí. Kdyby se ale totéž opakovalo bez úhrnu srážek v srpnu, tak už je to problém,“ vysvětluje prezident Svazu vinařů Martin Chlad.

To platí především pro starší keře vinné révy, které koření hluboko a umějí si se suchem lépe poradit. Některé typ vín se tak ani uměle nezavlažují, protože by tím byl ovlivněn charakter sklizně.

„Problém je to u mladé výsadby. Sucho mladou výsadbu enormně decimuje, takže tam, kam nejsme schopni se dostat umělou závlahou, hrozí zabrzdění nebo i úhyn keřů,“ říká Chlad.

Podle prezidenta Svazu vinařů Martina Chlada zatím nelze odhadnout, jak vedra ovlivní letošní sklizeň. Je sice možné odhadnout škody na mladé výsadbě, ale celková produkce českého vína teď zcela závisí na počasí v nadcházejícím měsíci. „V posledních dvou letech byla česká produkce nadprůměrná, je otázka, jak tomu bude letos. Já se domnívám, že se spíše přiblížíme průměrné produkci, tedy 5,4 až 5,5 tuny na hektar,“ odhaduje prezident Svazu vinařů.

Pokud budou ale podmínky nepříznivé a budou se například opakovat vlny krupobití spojené se suchem, může podle něj produkce klesnout i pod dlouhodobý průměr.

A problém mohou představovat také již zmíněné požáry. I když požár přímo nepostihne vinnou révu, kouř z okolních plamenů může zničit úrodu na kilometry daleko. Když se nad vinicemi několik dní vznáší hustý kouř, může totiž způsobit kouřovou skvrnu na hroznech, která dává vínu popelavou chuť. V minulosti to postihlo vína v Napě a Sonomě v Kalifornii a v Austrálii.

To ale u nás zatím i v souvislosti s aktuálním požárem v Českém Švýcarsku podle Chlada nehrozí. „Jako laik se domnívám, že by to muselo být ve větší míře, intenzivnější a muselo by to ovlivnit klima na daném místě. S tím, že by kouř v Česku ovlivnil výslednou chuť vína, jsem se zatím nesetkal,“ říká.

Ani pěstitelé v takových místech, jako je francouzské údolí Loiry, si s ohněm a kouřem zatím zřejmě hlavu nelámou. Jižněji, v Bordeaux, je situace ale zcela jiná. Kolem 12. července vypukly dva velké požáry, jeden na pobřeží u letoviska Arcachon a druhý v borovém lese jižně od Bordeaux, v blízkosti vinic v oblasti Graves. Tam musel vyhlášený majitel vinice stavět i protipožární stěny.

Naštěstí se změnil vítr a zachránil jeho vinice před kouřem. Průměrná cena jeho červených vín se přitom pohybuje kolem 96 tisíc korun za láhev a vzácný ročník 2015 se prodává i za 800 tisíc, uvádí Bloomberg.

Vedra a požáry sužují také Pyrenejský poloostrov. „Požáry bohužel ohrožují všechny regiony v Portugalsku,“ vysvětluje agentuře Bloomberg Frederico Falcao, prezident společnosti ViniPortugal. Oficiálně nebyly hlášeny žádné vypálené vinice, ačkoli na internetových stránkách úřadu civilní ochrany (ANEPC) jsou uvedeny desítky aktivních požárů.

Rob Symington, jehož rodina má 27 vinic a osm vinařství v údolí Douro a v Alenteu, říká, že požáry zatím nebyly problém, potíž je ale horko snižující velikost úrody. „Příštích čtyři až šest týdnů do sklizně bude rozhodujících,“ dodává a potvrzuje tak slova Chlada. „Pokud se teploty mírně ochladí a spadne malé množství deště, mohla by být sklizeň pozitivní.“

V údolí Douro, které je proslulé portským vínem, dosáhly nedávné teploty 47 °C, nejvyšší naměřené teploty od roku 1941. Většinu země sužuje také velké sucho.

Začátkem tohoto měsíce vyhlásila italská vláda stav nouze kvůli velkému suchu v několika severních regionech, včetně Piemonte, proslulého odrůdou Barolo, a Friuli na dalekém severovýchodě. Podle Billa Terlata, generálního ředitele společnosti Terlato Wine Group, která vlastní vinařství v Colli Orientali Friuli, jsou zásadní údaje následující: o 50 procent méně srážek než obvykle a třikrát více požárů než v průměrném roce.

On sám se ale cítí v bezpečí, protože požáry byly na jihu a západě a jeho vinice se nacházejí v chladnějších vysokohorských oblastech. Takové oblasti mohou být letos nejúspěšnější. Vedra si vybírají daň v jižní Itálii, kde Antonio Capaldo, předseda společnosti Feudi di San Gregorio v Kampánii, odhaduje, že zapříčiní až 25procentní pokles v produkci.

Prudce rostoucí teploty letos zasáhly i Velkou Británii a extrémní vedra v Londýně se dostala na titulní stránky novin. Vinaři v Anglii ale zůstávají klidní. Brad Greatrix, jehož vinice se rozkládají v Sussexu, Kentu a Hampshiru, říká, že vedra přišla ve správnou chvíli vegetačního období, kdy réva není tak náchylná na jejich účinky. „Když už nic jiného,“ říká, „tak jsme na začátku optimálního počasí pro dozrávání šumivého vína,“ řekl pro Bloomberg. Větší obavy má spíše z nedostatku deště, který může nakonec ovlivnit množství i kvalitu.

V tuto chvíli nikdo nechce předpovídat, jak tyto extrémy počasí ovlivní množství sklizeného vína a jeho kvalitu. Přesto stále více lidí uznává, že každý rok přináší výzvy. „Existuje limit, který naše réva zvládne,“ říká průkopník udržitelného rozvoje Torres ve Španělsku a vyzývá všechny: „Prosím, přejděme všichni od fosilní ropy k obnovitelným zdrojům energie a změňme svůj životní styl.“ Tak může mít víno slibnější budoucnost.