Článek
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová má plán. Respektive bude mít plán, který předloží podle svých slov 5. března zástupcům automobilového průmyslu. Prvním krokem pro odvětví je strategický dialog, jež Leyenová zahájila ve čtvrtek.
Celé odvětví se podle některých nachází v krizi, podle jiných jen uvnitř hluboké transformace. Tradiční firmy, jako německý Volkswagen či francouzský Stellantis a jeho čtrnáct automobilových značek, se stejně jako firmy z dodavatelského řetězce nacházejí v problémech a ztrácí pozice.
To přitom dopadá na ekonomiku celé EU. Sektor totiž představuje 7 procent HDP celé Unie a zaměstnává 6 procent obyvatel Starého kontinentu. Jinými slovy přispívá do celkového rozpočtu EU zhruba bilionem eur, tedy 25 bilionem korun a zaměstnává zhruba 13 milionů lidí. Leyenová si podle svých slov trable průmyslu uvědomuje.
„Uvědomujeme si, jakým výzvám automotiv čelí. Proto jednáme rychle, abychom je řešili. Základní otázkou, na kterou musíme společně najít odpověď, je, co nám chybí k tomu, abychom uvolnili inovační sílu našich společností a zajistili robustní a udržitelný průmysl. Dnes začal proces, který nám pomůže nadcházející změny zvládnout,“ slíbila předsedkyně.
Podle experta z poradenské společnosti EY, Petra Knapa, ale tento dialog měl už dávno probíhat. „Taková diskuse měla s tímto zásadním evropským odvětvím probíhat intenzivně už minimálně dekádu. Stejně tak se mělo pracovat v koordinaci s organizacemi odvětví na možných budoucích scénářích vývoje světa a průmyslu a navrhovat vhodná opatření a podoby regulace. Bohužel zatím nevidím mnoho prostoru na tolik potřebnou konstruktivní a komplexní diskuzi,“ vyslovuje svou skepsi odborník pro SZ Byznys.
Podle něj bude komunikace mezi oběma stranami jednacího stolu složitá, protože v principiálních otázkách spolu zatím nesouhlasí. I on ale považuje zahájení diskuse nad změnami za nezbytné.
„Velmi obtížně změníme historická nastavení v oblasti energetické politiky, materiálové soběstačnosti a regulatorní vyváženosti. Byť i Draghiho zpráva tato témata pojmenovává. Ale snad i současná podoba Komise bude nakonec schopná diskutovat neideologicky a realisticky v kontextu světové geopolitiky. Cílem musí být pragmatické hledání toho, jak vyvažovat environmentálně-zdravotní zájmy s těmi společenskými a ekonomickými,“ myslí si Knap.
Příčiny problémů
Jednou z příčin problémů evropského automotivu je rostoucí konkurence z Číny v oblasti elektromobility jak na tamním trhu, tak na na tom evropském. Asijská velmoc především prostřednictvím značky BYD zvládá vyrábět stejně kvalitní elektrické vozy levněji než její evropská konkurence a podle předpovědí by mohla v roce 2025 v prodejích předběhnout i americkou Teslu.
Trh s elektromobily a hybridy roste globálně. Podle firmy Rho Motion byl rok 2024 pro elektromobily dokonce rekordní. Celosvětový prodej bateriových vozů a plug-in hybridů vzrostl o 25 procent na 17,1 milionu kusů. K výsledkům přispěl růst čínského trhu, kde se prodeje oproti předchozímu roku zvýšily o 40 procent.
Problém ale je, že díl na čínském růstu mají vládní pobídky a dotace poskytované výrobcům elektromobilů. Právě na to poukazují evropské firmy.
Právě podpora automobilek ze strany Unie a zjednodušení administrativy patří k cílům vytyčeným Ursulou von der Leyenovou v rámci Strategického dialogu. Na čtvrteční diskusi s 22 zástupci průmyslu předsedkyně Komise zmínila i nutnost posílení inovací v oblastech, jako je umělá inteligence či autonomní řízení.
Nejsilnější odborový svaz v Německu IG Metall si zase pro zlepšení pozice země jako evropského tahouna automotivu přeje přijetí nového balíčku podpory speciálně pro elektromobilitu.
„Jednalo by se o ekonomický program i podporu průmyslové politiky, která by byla vhodná pro úspěšnou transformaci průmyslu,“ říká tiskový mluvčí svazu Jan Mentrup pro SZ Byznys.
Plánovaná podpora Unie zahrnuje také zjednodušení regulací či zvýšení poptávky. Poslední bod dialogu je provázaný s přechodem Evropy na uhlíkovou neutralitu. Redakce s otázkami na Strategický dialog oslovila i některé zástupce automobilového průmyslu, kteří do odevzdání textu neodpověděli.
Od nového roku platí pro automobilky první emisní limity, druhá vstoupí v platnost od roku 2035. Podle ní musí každé nové auto na silnicích EU snížit svou uhlíkovou stopu ze 116 gramů oxidu uhličitého na 93,6 gramu na kilometr. Pokud limity výrobci nezvládnou naplnit, dopadnou na ně pokuty 2400 korun na kilometr za každý vyprodukovaný gram oxidu uhličitého nad hranici. Podle generálního ředitele firmy Renault Luky de Mea ve stávající situaci dosahují pokuty pro automobilky výše 15 miliard eur, tedy 375 miliard korun.
„Regulační mechanismy EU by měly být upraveny tak, aby pokuty neměly devastující dopad na výrobu automobilů ani jejich dostupnost pro spotřebitele. Tím spíše, že poptávka po elektromobilech je v Evropě nyní poměrně nízká, a to zejména kvůli vysokým cenám. Prodej elektroaut v Evropě roste výrazně pomaleji než ve světě. Podle nejnovější PwC analýzy rostl v roce 2024 meziroční prodej elektroaut v západní Evropě jen o 9 procent oproti 24 procentům celosvětově,“ říká pro SZ Byznys expert PwC na automotive Martin Jindřich.
Celý akční plán pro průmysl, který představí Komise 5. března, má vytyčit směr, který podle ní zajistí, aby průmysl mohl v Evropě prosperovat a úspěšně konkurovat na globální scéně.
