Článek
Belgické předsednictví na středečním zasedání stálých zástupců zemí v Evropské unii předložilo nový návrh pravidel dovozu zemědělských komodit z Ukrajiny. Oproti dohodě z minulého týdne poskytuje větší míru ochrany pro země sedmadvacítky.
Nic se ale nemění na tom, že bude pokračovat bezcelní obchod s Ukrajinou, který začal v roce 2022 a byl solidárním gestem vůči válkou zasažené zemi. Bezcelní dovoz však bude mít své stropy, které se týkají drůbeže, vajec, cukru, ovsa, kukuřice, krupice, medu a krup.
Česká republika podobně jako Francie prosazovala, aby se stanovil maximální objem pro bezcelní dovoz také u pšenice a ječmene, ty však v návrhu Belgie nejsou.
„Změna v legislativním textu spočívá v doplnění referenčního období i o druhou polovinu roku 2021,“ líčí hlavní změnu Alice Krutilová ze Stálého zastoupení ČR při EU v Bruselu.
Zatímco v původním návrhu se strop počítal z průměru let 2022 a 2023, nové znění počítá do referenční doby také druhou polovinu roku 2021, kdy byly objemy dovozu často nižší. Fakticky tato malá změna snižuje objem zboží, které by Ukrajina mohla do EU exportovat za mnohem výhodnějších podmínek.
Zatím se ale jedná o neschválený návrh, který bude muset ještě finálně schválit Evropský parlament i Rada.
„Česká republika je schopna v duchu kompromisu s ostatními členskými státy souhlasit s kompromisním textem belgického předsednictví,“ naznačila Krutilová.
Abychom nebyli přísnější než před válkou
Ministr zemědělství Marek Výborný redakci SZ Byznys ve čtvrtek sdělil, že v principu nebude blokovat přijetí návrhu, ale bude záležet na konkrétních detailech. K návrhu z minulého týdne měl však výhrady.
„Kukuřice tam podle mě nemá vůbec být, protože tím bychom byli na Ukrajinu přísnější než před válkou a šli bychom nad rámec asociační dohody, kterou jsme měli před válkou. Tomu vůbec nerozumím,“ řekl.
Kukuřice zatím stále v návrhu je. Podle redakčního propočtu dat zahraničního obchodu Eurostatu by povolený limit dovozu kukuřice do EU odpovídal podle nově navrhovaných pravidel zhruba 2,8 milionu tun za kvartál. To je opravdu méně než v některých předválečných letech. V roce 2019 se dovezlo z Ukrajiny 14,2 milionu tun kukuřice ročně, tedy v průměru 3,6 milionu tun.
Podle Výborného je ale návrh i v dalších ohledech nelogický. „Další absurditou je med. Ve chvíli, kdy máme 80 procent medu v Evropě z Číny, tady řešíme ochranná opatření vůči ukrajinskému medu. To vůbec nedává smysl,“ sdělil redakci.
Politici v Evropské unii jsou pod velkým tlakem agrárních organizací. Zejména zemědělci ze zemí, které přímo hraničí nebo mají blízko k Ukrajině, žádají mnohem přísnější zásah proti dovozům z Ukrajiny, ale také z Ruska, Běloruska nebo některých tranzitních zemí, přes které se levné obilí dostává na evropský trh.
V roce 2021 se do zemí Evropské unie dovezlo 7,9 milionu tun obilí, v roce 2022 přes 15,9 milionu a v roce 2023 více než 19,7 milionu tun. Někteří politici však upozorňují, že dovoz z Ukrajiny v posledních měsících klesá, zatímco stoupají dovozy z Ruské federace, a to i nepřímo přes Turecko, Bělorusko či Kazachstán.
To potvrzují data Eurostatu. V roce 2023 se přímo z Ruska do evropské sedmadvacítky exportovalo přes 1,5 milionu tun obilnin. Oproti rokům 2021 a 2022 je to nárůst o přibližně 50 %, a ve srovnání s rokem 2020 dokonce o 150 procent.
Evropané kupují levnou ruskou pšenici, vláda to chce zatrhnout
Evropská komise už navrhla zavést clo 50 procent na dovozy obilovin a olejnin z Ruska a Běloruska. Mezi pěti členskými zeměmi EU o to v dopise Brusel žádala i Česká republika.
„V Evropě nemá ruské zrno co dělat, jenom tím podporujeme nepřímo agresora,“ uvedl ministr zemědělství Marek Výborný. „Chci jen připomenout, že se jedná o clo 95 eur na tunu nebo 50 procent, což fakticky přeloženo znamená, že ruské a běloruské obilí v Evropě nebude, protože je v tom okamžiku neprodejné, a to byl náš cíl,“ dodal. Členské státy by tento návrh mohly schválit do měsíce a poté by měl brzy začít platit. Souhlas Evropského parlamentu v tomto případě není potřeba.
Přestože dovozy agrárních komodit z Ukrajiny do EU jsou násobně vyšší než z Ruska, nedá se rozhodně tvrdit, že ukrajinské obilí může za nízké ceny. Ty se tvoří na komoditních burzách.
„Ceny pro Evropu určují a budou určovat ceny v Černém moři, to je nejlevnější nákupní bod,“ vysvětluje Ota Gärtner, obchodní ředitel společnosti Top Ekos, která se zabývá mezinárodním obchodem agrárních komodit.
„Evropa musí konkurovat ruským i ukrajinským cenám, za které se exportuje přes Černé moře,“ popsal pro SZ Byznys v prosinci a dodal: „V tuto chvíli jsou ruské ceny nejnižší, takže Rusko globálně vyhrává ve všech tendrech. Má obrovskou nadprodukci, nabízí nižší cenu za pšenici a kukuřici.“
