Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Tuzemské bankovní domy kladou stále více důraz na to, aby žadatelé o úvěr z řad firem plnili podmínky regulace ESG (Environmental, Social and Governance) neboli společensky odpovědného investování. Kvůli neplnění těchto kritérií dokonce odmítají až čtvrtinu žádostí o úvěr, uvádí průzkum poradenské společnosti Deloitte mezi českými bankami.
„Nevedeme si specifickou statistiku firem, u nichž jsme museli financování omezit právě s ohledem na ESG regulaci,“ říká mluvčí České spořitelny Filip Hrubý s tím, že „půjde o relativně zanedbatelný podíl firem“.
Co je ESG
Soubor faktorů, které ovlivňují investiční rozhodování a dlouhodobou udržitelnost firem. Investoři, zákazníci i regulační orgány stále více sledují, jak společnosti přistupují k těmto principům.
E jako environmentální – ochrana životního prostředí
- Udržitelné hospodaření s přírodními zdroji
- Snižování emisí CO2 a uhlíkové stopy
- Ochrana biodiverzity a ekosystémů
- Efektivní nakládání s odpady a recyklace
S jako sociální – odpovědnost vůči lidem a společnosti
- Férové pracovní podmínky a dodržování lidských práv
- Diverzita a inkluze na pracovišti
- Zdraví a bezpečnost zaměstnanců
- Vztahy s komunitami a podpora místních projektů
G za správu a řízení (governance) – transparentní vedení firmy
- Etické podnikání a protikorupční opatření
- Rovnováha v rozhodovacích procesech
- Odpovědnost managementu vůči investorům
- Soulad s legislativou a firemními zásadami
Konkrétní nebyla ani mluvčí Komerční banky Šárka Nevoralová. „Zamítnutí úvěru je krajní situace, ale pokud by klient nebo transakce byla v rozporu s našimi sektorovými politikami, přikročili bychom i k zamítnutí,“ dodává Nevoralová.
Odmítnutí uchazeče o úvěr připouští i Moneta Money Bank. „V případech, kdy podnikání klienta odporuje základním principům etického, udržitelného nebo zákonného podnikání – například pokud má významný negativní dopad na životní prostředí – může být žádost o úvěr zamítnuta,“ říká mluvčí Monety Lucie Leixnerová.
Spořitelna hodnotí žádosti o půjčky podle platné legislativy a příslušných regulací ESG, zatímco požadavky Komerční banky vyplývají nejen z regulace, ale i dobrovolných závazků, které přináší například připojení k Net-Zero Banking Alliance. To je jedna z největších bankovních aliancí, která je zaměřena na boj s klimatickou změnou.
Úprk amerických bank z klimatické aliance
Jen pro zajímavost: tento bankovní klub opustila na začátku roku v rychlém sledu vlivná banka Goldman Sachs následovaná Wells Fargo, Citigroup, Bank of America a Morgan Stanley. V alianci tak zůstala z největších šesti amerických bank pouze JPMorgan Chase & Co. Americké bankovní domy tak zareagovaly na nástup Donalda Trumpa k moci. Jejich krok odráží snahu se ochránit před rostoucím politickým tlakem od Trumpovy administrativy, která trend ESG odmítá, sdělili tehdy agentuře Bloomberg lidé obeznámení s celou záležitostí.
České banky ale k pravidlům přihlížejí a kvůli kritériím ESG tak mohou zamítnout žádosti, které představují už slušnou sumu peněz. „Podle studie Evropské centrální banky až osm procent aktuálních úvěrů může být kvůli ESG a klimatickým rizikům problémových. V současné době se objem zamítnutých úvěrů v Česku pohybuje do dvaceti miliard korun,“ odhaduje Gabriel Marosi, ředitel ESG projektů a udržitelnosti v Deloitte. Za posledních dvanáct měsíců přitom banky rozpůjčovaly podle dat České národní banky českým rezidentům z řad firem a domácností celkem téměř 200 miliard korun.
Změkčení pravidel
Na plnění požadavků podle kritérií ESG je přitom podle průzkumu připraveno jen pětadvacet procent firem, a to zejména těch větších. Plnění podmínek společensky odpovědného investování ale bude podle Marosiho pro firmy čím dál důležitější bez ohledu na to, že Evropská komise plánuje nyní regulaci rozvolnit. Měla by se například týkat menšího počtu společností a omezit by se měl rovněž rozsah hlášení ohledně ESG.
Ani nyní nehodnotí banky všechny zájemce. „ESG posuzování v současnosti probíhá u větších firem. U malých a středních podniků ESG dotazník nevyužíváme, protože tyto firmy zatím nejsou povinny vykazovat ESG dopady svého podnikání,“ popisuje Leixnerová.
Podle Marosiho ale bude ESG pro firmy stále důležitější. „Společnosti, které vůbec nebudou plnit ESG kritéria, mohou mít v budoucnu problémy s financováním,“ varuje Marosi s tím, že banky tato regulace podněcuje k hodnocení environmentálních a sociálních dopadů financovaných projektů. „A minimalizovat tak expozici vůči dlouhodobě neudržitelným aktivitám,“ doplňuje.
Banky se proto snaží přimět firmy, aby regulacím vyhověly. „V první řadě vedeme s klienty o ESG dialog a snažíme se jim pomoci, aby jejich podnikání směřovali udržitelněji, pokud jejich činnost neodpovídá našim ESG požadavkům,“ říká Nevoralová. Podobně se vyjadřuje i Spořitelna.
Na plnění regulací ESG jsou podle Marosiho nejlépe připraveny velké energetické společnosti. Naopak největší problémy budou mít podle něj zemědělské a potravinářské firmy kvůli vysoké uhlíkové stopě, náročným regulacím či potřebě velkých investic do udržitelných technologií.
