Článek
Vláda v souvislosti s energetickou krizí a růstem cen elektřiny a plynu uvažuje, že na banky uvalí daň z mimořádných zisků, takzvanou windfall tax. Podrobnosti plánu zatím nezveřejnila. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dříve mluvil o tom, že se má týkat energetických firem, bank a rafinerií. Příští rok by mohla přinést rozpočtu asi 70 miliard korun.
Česká bankovní asociace (ČBA) proto oznámila, že nabízí podporu ekonomiky, která by byla alternativou k této dani a přinesla by státu až 50 miliard Kč.
Návrhy zahrnují podporu dostupného bydlení financováním Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) a dopravních projektů, pomoc občanům při pokrytí finančních závazků, investice do digitalizace státu a spolupráci s Národní rozvojovou bankou (NRB). ČBA o tom dnes informovala na svých webových stránkách.
Zdaněním neočekávaných zisků energosektoru, bank a rafinerií chce vláda získat peníze na pomoc lidem s fakturami za plyn a elektřinu. Přesné parametry má oznámit v nejbližších dnech. Daň kabinet ospravedlňuje tím, že banky těží z vysokých sazeb, kterými Česká národní banka (ČNB) bojuje proti inflaci, zatímco svým klientům banky vysoké zhodnocení vkladů nenabízejí.
Bankám a spořitelnám v Česku přitom v letošním prvním pololetí stoupl souhrnný čistý zisk meziročně o 23,6 miliardy Kč na 54,61 miliardy korun.
Ale například podle ředitele České spořitelny Tomáše Salomona už banky státu odvádí dost: „Už dnes patří bankovní sektor mezi největší plátce daně z příjmů právnických osob. Tuhle soutěž, teď mluvím za Českou spořitelnu, pravidelně vyhráváme. Proto daň zaplatíme, ale se skřípěním zubů. Platíme hodně,“ uvedl předseda představenstva Salomon pro SZ Byznys.
Podobný krok plánuje i Evropská komise, v minulém týdnu ale Stanjura po jednání kabinetu uvedl, že u zdanění neočekávaných zisků navrhne česká vláda vlastní návrh, a to především právě v případě bank. U energetických firem a rafinerií počítá se zavedením pravidel podle evropského opatření. U bank chce nastavit vlastní podmínky, daň se podle Stanjury nebude týkat všech.
Jak by to fungovalo?
Úlevu zatížení domácností by podle asociace umožnilo dočasné snížení splátky spotřebitelských úvěrů a hypoték a případné přefinancování úvěrů do delší splatnosti. „Tímto bychom mohli pomoci ulevit rozpočtu domácností snížením měsíčního zatížení splátkami o 20 až 30 procent u hypotečních úvěrů a u spotřebitelských úvěrů o 20 až 40 procent,“ upozornila asociace.
Podstatou překlenovacího odkladu splátek úvěrů má být jednoduchá možnost požádat o odklad tří až šesti splátek úvěrů v případě potřeby bez dokládání příjmů či dalších dokumentů. Bylo by to dostupné pro klienty, kteří budou bez významného prodlení. Opatření má pomoct dočasně překlenout období například doplatků vyúčtování energií. Reaguje na situace, kdy problémy se splácením nastávají v drtivé většině případů nikoli kvůli nominálnímu poklesu příjmu klienta, ale kvůli růstu nákladů, nezaviněnému klienty, dodala asociace.
Banky jsou také podle asociace schopné spotřebitelům pomoci s případným financováním investic do obnovitelných zdrojů za výhodnějších podmínek, a tím i klientům splátky na energie celkově snížit. Součástí může být i pomoc státu při distribuci subvence technologie obnovitelných zdrojů energie (čerpadla, fotovoltaika , izolace, okna). Šlo by například o formu garance za splácení, což může dále zvýhodnit podmínky spotřebitelům, dodala ČBA.
To už tu bylo…
Zavedení bankovní daně prosazovali v minulosti ve vládě Andreje Babiše (ANO) sociální demokraté. Tehdejší kabinet ale místo sektorového zdanění bank dohodl s bankami v roce 2019 zřízení Národního rozvojového fondu, kam banky slíbily poslat sedm miliard korun. Za dva roky od získání licence ale do fondu nedorazily žádné peníze, napsaly letos v polovině srpna Hospodářské noviny. Podle NRB, pod niž fond spadá, zatím nebyly vybrány žádné projekty, které by banky mohly podpořit. Čtyři největší banky – Česká spořitelna, Komerční banka, Československá obchodní banka a UniCredit Bank – se zavázaly poslat peníze právě až na konkrétní vybrané projekty.
