Správce Babišova majetku: Přichází doba příležitostí, jen musíte být opatrní

Podle Jozefa Janova, řídícího partnera holdingu Hartenberg, který investuje hlavně do klinik na umělé oplodnění a maloobchodních firem, přichází doba velkých příležitostí, ale zároveň velkých nejistot.

„Musíte být extrémně opatrní, abyste peníze neprodělal. A nemyslím tím prodělat deset procent, ale klidně 50 procent nebo víc, protože trhy se mění. Důležité je mít hotovost a držet si v každém momentu nějakou rezervu,“ říká Janov, který peníze pro bývalého premiéra Andreje Babiše spravuje už deset let a nyní prodloužil smlouvu na další pětiletku.

Loni jste zřídili nový fond, přes který investujete do akcií. Jak si vedete?

Reagovali jsme na velký pokles akcií během covidu v roce 2021. Řada firem se nám zdála podhodnocená, takže jsme deset titulů nakoupili a v roce 2021 se nám za půl roku podařilo vydělat 15 procent.

Následně jsme se rozhodli investice na akciových trzích zinstitucionalizovat a v minulém roce jsme založili fond kvalifikovaných investorů, do něhož jsme vložili 300 milionů korun.

Minulý rok to ale bylo špatné. Skončili jsme zhruba deset procent v minusu. Bylo to sice lepší než celý trh, ale pro nás jako investory to nebylo dobré vysvědčení. Dobré je, že dnes na začátku března jsme už celkově v černých číslech.

Co tedy ve fondu máte?

Koupili jsme firmy v odvětvích, ve kterých už máme byznys. Například akcie frankfurtského letiště nebo pařížského letiště, protože máme opravny letadel a viděli jsme trochu dřív než ostatní, že letecké společnosti zažívají boom. Tato sázka nám zatím vychází.

Máme řadu akcií poskytovatelů zdravotní péče, kde trh stejně monitorujeme a zdálo se nám, že některé jsou podhodnocené, takže jsme je koupili. A pak máme moji srdcovku, což je Meta (nové jméno pro akcii Facebooku). Zažili jsme u této akcie propad, dokoupili a už jsme v zisku.

Proč Facebooku věříte?

Myslím si, že tahle akcie má při současné hodnotě minimálně 50procentní potenciál růstu. Pro mě je to nejoblíbenější akcie i v osobním portfoliu. Firma se obchoduje za cenu kolem sedminásobku hrubého provozního zisku (EBITDA), má desítky miliard dolarů v hotovosti, dělá zpětné odkupy vlastních akcií.

Je třeba brát v úvahu, že to není jenom Facebook, Messenger, Instagram nebo WhatsApp, ale další desítky firem, které zatím nepřináší zisky a nejsou zahrnuty v současné hodnotě akcie.

Když se k nim ale dostane alespoň malá část z 3,7 miliardy uživatel, kteří služby Mety měsíčně využívají, tak je tam obrovský potenciál. Mít přístup téměř k polovině obyvatel planety je neskutečná hodnota, kterou podle mě trh nedoceňuje a akcie je podhodnocená.

Hartenberg vznikl v roce 2013, kdy jste začal spravovat zhruba pět miliard korun Andreji Babišovi a také svoje vlastní peníze. Podle vaší poslední prezentace se ty peníze podařilo zhodnotit zhruba 2,5krát. Byla to dekáda levných peněz a růstu. Bude to v příštích letech těžší?

Já to vidím pozitivně v tom, že teď je docela dobrá doba na nákupy firem. Musíte mít ale dostatek vlastních zdrojů.

Banky vám dnes v českých korunách půjčí přibližně za devítiprocentní roční úrok, takže zmizeli ti „rychlí“ investoři, kteří chtěli nakupovat jenom proto, že měli peníze půjčené za dvě procenta. Když teď jdeme do tendru ve střední Evropě, již v něm není deset investorů, ale jenom tři.

V zahraničí je to ještě horší, i velké fondy mají problémy se sháněním nových peněz. Také trh venture kapitálu (rizikového kapitálu, pozn. red.) prochází obrovskou strukturální změnou. Investoři si více hlídají toky hotovosti. Kdo má hotovost, je vítěz. Více startupů končí, protože investorům prostě dojdou peníze. Trh se postupně očistí, což je z dlouhodobého hlediska jenom dobře.

Bude tedy příští dekáda lepší?

Bude strašně moc příležitostí, ale ta volatilita bude tak vysoká, že musíte být extrémně opatrní, abyste ty peníze neprodělal. A nemyslím tím prodělat deset procent, ale klidně 50 procent nebo víc, protože trhy se mění. Stejně jako před třemi lety nikdo z nás nevěděl, že existuje covid, nikdo z nás před rokem netušil, že někdo může v 21. století napadnout jinou zemi. Důležité je mít hotovost a držet si v každém momentu nějakou rezervu.

My máme na akvizice připraveno zhruba 100 milionů eur (2,4 miliardy korun). Plus samozřejmě naše firmy generují každý rok volné zdroje, které z většiny reinvestujeme. Kupujeme středně velké firmy, které jsou ziskové, chtějí růst a hledají partnera.

Velké problémy vidíme například při financování českých realitních projektů. Vezmete si bankovní úvěr za devět procent ročně. Koupíte pozemek a pracujete čtyři roky na stavebním povolení. Čtyři roky musíte platit po devíti procentech bance. Kdybyste měli výstavbu plně financovat jen úvěrem a úroky v nejbližším období neklesnou, tak to bude pro developery složité.

Vy jste teď nějaké pozemky nakoupili. Co to bylo?

Koupili jsme pozemky v Bratislavě a v Praze ve Vysočanech pro bytovou výstavbu. Projekty jsou zatím na začátku, kde kreslíme, co by se tam dalo a v jaké struktuře postavit. Až do momentu začátku prodeje bytů to financujeme z vlastních zdrojů.

Za posledního půl roku ceny stavebních pozemků klesly tak o 30 procent. Odhaduji to z toho, jaké dneska dostáváme nabídky. Má na to vliv hlavně cena peněz, kdy máte extrémně drahé financování developera na jedné straně a drahé a nedostupné hypotéky pro klienty na straně druhé.

Ceny nových bytů se přitom drží zhruba na stejné úrovni. Klesá cena pozemků, ale proti tomu vyrostla cena stavebních materiálů a ceny peněz. Nepředpokládám, že ceny novostaveb budou výrazně klesat, ale ceny pozemků šly a jdou dolů, zvlášť když jsou to pozemky bez povolení. My se na trh developmentu díváme intenzivně. Myslíme si, že za dobrou cenu dává smysl investovat i v dnešní době. Je to ale samozřejmě sázka na to, že trh se za pár let vrátí na úroveň roku 2020 a 2021.

Vidíme také, že na trhu je ještě dostatek větších investorů, kteří mají hotovost a investují taky.

Myslíte, že některé developerské firmy budou krachovat?

Já si myslím, že to bude trošku oddělovat zrno od plev. Ti silnější posílí, ti slabší půjdou dolů. Výstavba bytů v Praze je na polovině loňské. Vidíme, že po trhu začíná kroužit strašně moc nabídek, jimž říkáme ležáky, tedy projekty, které nikdo nechce a při současných úrocích jsou nerealizovatelné.

Co to je za projekty?

Jsou to pozemky bez povolení stavět a také pozemky s projekty a povoleními. Ale ty pozemky byly často koupeny za příliš vysokou cenu a dneska tu cenu nemají. Bude chvíli trvat, než si ti prodávající uvědomí, že současná cena je trochu jinde.

Chcete jít do developmentu více, jako například Penta Investments, která nejdřív byla dravou investiční skupinou a pak se stala developerem?

My vidíme v tuto chvíli tři oblasti, kde chceme více investovat. Jednak je to zdravotnictví, protože tam máme stabilní byznys, číslo dvě v Evropě. Druhá část je e-commerce, kde máme čtyři e-shopy a chceme další, takže doufám, že zanedlouho oznámíme další akvizici.

Třetí oblast, kterou chceme dělat, je development, protože byty jsou v podstatě kvazi retail a věříme v návrat do normálu. Poptávka na byty tu bude vždy. Ceny nových bytů se udrží. Když ceny pozemků klesnou, vy je za dobrou cenu nakoupíte a počkáte, dokud se ve střednědobém horizontu hypotéky stabilizují na nějakých pěti procentech ročně a na trh se vrátí klienti, pak to dává smysl.

Konečným majitelem Hartenberg Holdingu jste vy a Andrej Babiš. Zvyšuje se váš podíl od začátku v roce 2013, kdy jste vlastnil 2,5 procenta?

Podíl je úplně stejný od roku 2013. Smlouvu, kterou jsem podepsal tehdy s Andrejem Babišem v roce 2013, kdy ještě nebyl v politice, jsme neměnili. Jenom jsme ji prodlužovali o dalších pět let a teď ji znovu budeme prodlužovat, protože máme slušné výsledky.

Andrej Babiš je člověk, který má jak velké příznivce, tak velké odpůrce. Projevuje se to i v byznysu, že by s vámi nechtěl nikdo vůbec bavit?

Určitě jsou lidi, kteří s námi nechtějí dělat byznys, ale neřeknou nám to, protože se s nimi ani nesetkáme. Ale často, když byly nějaké otazníky, tak viděli, že jsme normální lidi, že máme zajímavé projekty, že firmy jsou zainvestované a ve všech projektech máme ještě další akcionáře, tak se to většinou vyřešilo. Řekl bych, že u nás je to větší problém než v zahraničí.

Je to stále tak, že s Babišem konzultujete byznys zhruba jednou za měsíc?

Ne. Už skoro vůbec. Máme nastavená pravidla, kdy máme jasnou strategii, a když to dobře funguje, náš akcionář, jímž je SynBiol, je pasivní. Mám dva kolegy, Libora Němečka a Václava Knotka ze SynBiolu, který je z fondu pana Babiše. To jsou pro mě dva partneři, se kterými konzultujeme a schvalujeme akvizice.

Mají dobré strategické myšlení?

U nás to funguje tak, že my jsme ten motor, který nosí projekty, a oni říkají „ano“ nebo „ne“. Doteď téměř vždy řekli „ano“. Je ale pravda, že kdybychom výsledky neměli, bylo by to asi jinak.

Zatím to funguje dobře. Andrej Babiš je už z 90 procent politik. Nemá čas. Když člověk nemá každodenní vztah s byznysem, není jednoduché rozhodovat. Speciálně v dnešní době, kdy se mění pravidla každý den a musíte rozhodovat rychle.

Vaše největší firma FutureLife, poskytující umělé oplodnění, funguje v anticyklickém odvětví, takže výkyvy ekonomiky na ni nemají větší dopad. Ale maloobchod, na který se zaměřujete, teď výrazně trpí. Pociťujete to ve firmách jako výrobce spodního prádla Astratex nebo květinářství Flamengo?

My máme rádi investice do retailu, toho tradičního i e-commerce. Každý den v přímém přenosu vidíte, jak vám jdou tržby, na co zákazníci slyší, a můžete operativně reagovat.

Je zajímavé pozorovat trendy v klasickém retailu, což je květinářství Flamengo. V něm jsme pravidelně rostli téměř o deset procent ročně, ale minulý rok se růst zastavil. Tržby zůstaly stejné jako v roce 2021, ale ziskovost šla dolů, protože nám rostou kvůli inflaci nájmy, mzdy a energie. Celkově je na tom projekt dobře ve srovnání s hodnotou, kdy jsme do toho vstupovali. Má vyšší ziskovost a tržby. Vstoupili jsme také na Slovensko, kde jsme se stali za rok jedničkou. Jsme velmi spokojeni.

Na internetu jsou prodeje asi trochu horší?

V našich projektech e-commerce vidíme velké zpomalení. Pandemie byznys nakopla, ale první zpomalení přišlo, když se otevřely klasické obchody, druhé pak, když Rusové napadli Ukrajinu. Tehdy přišly denní poklesy až o 50 procent. Lidé se prostě báli koupit cokoliv mimo nezbytné věci, které člověk vysloveně potřebuje.

Pak od druhého kvartálu loňského roku se to začalo zlepšovat, třetí kvartál už byl v pohodě a Vánoce dopadly vcelku dobře. Aktuálně jsme pár procent nad minulým rokem, což je v kontextu vysoké inflace a obav spotřebitelů dobrý výsledek. Osobně si myslím, že časy 20procentních až 30procentních nárůstů v e-commerce, které jsme viděli do roku 2021, se již nikdy nevrátí.

Velkou radost nám dělá nejmladší člen rodiny našich e-shopů, společnost Ovečkárna.cz, která prodává kvalitní výrobky z ovčí vlny a loni vyrostla o 50 procent. Dělá tak obrat více než čtvrt miliardy korun a prosazuje se i na nelehkém německém on-line trhu.

Jak se daří zdravým potravinám, které vyrábíte v Polsku?

Good Food loni rostl na tržbách o 20 procent a tenhle rok by to mělo být ještě víc. Výhoda firmy je v tom, že když jsme ji kupovali, měla tržby 70 procent v Polsku a 30 procent v zahraničí. Dneska je to naopak, 70 procent tržeb je ze západní Evropy.

Celý trh se totálně mění. Náš ředitel říká, že jsme ve válce. Na jedné straně vám enormně rostou náklady, na druhé retaileři nechtějí akceptovat vyšší ceny. Doslova brutálně nám rostou výrobní vstupy. Za elektřinu platíme třikrát tolik než v roce 2021. Hlavní suroviny, rýži a kukuřici, bereme ty nejkvalitnější z Itálie a cena meziročně vyrostla o 50 procent u rýže a 77 procent u kukuřice. A s odběrateli, což jsou velké řetězce, máte ve smlouvách zafixované ceny. Je to boj.

O kolik se vám snižují marže?

Marže nám tedy spadla na polovinu. Věříme ale, že se postupně dostaneme zpátky. Produkci máme vyprodanou na celý rok, řešíme jenom cenu. Jsme teď dokonce v té fázi, což je docela příjemná starost, že musíme odmítat ty nejmenší odběratele. Děláme jen velké objemy, kde dokážete objemem výroby pokrýt navýšené náklady.

V minulém roce se nám podařilo dostat se do Walmartu v Americe a dneska tam máme obrat dva miliony dolarů v našich cenách, což je pět milionů dolarů v prodejních cenách. Všechno ve velkých baleních, což je výrobně i logisticky výhodné.

Loni jste jako holding zvýšili tržby na 560 milionů eur (13 miliard korun) a hrubý provozní zisk na 83 milionů eur (dvě miliardy korun). Růst byl předpokládám hlavně díky akvizicím?

Kdybychom do toho nepočítali akvizice, byli bychom kolem nulového růstu. Za naším růstem zisku v minulém roce stojí hlavně nové akvizice. Jsme hodně v defenzivních oborech jako zdravotnictví (kliniky umělého oplodnění) nebo například Imunoglukan, což jsou doplňky stravy na posílení imunity.

Spousta lidí si kvůli covidu začala více hlídat svoje zdraví. Podařilo se nám otevřít nové trhy ve Vietnamu a Kanadě a letos poprvé začínáme ve Spojených státech, kam putuje 30 tisíc balení. Imunoglukan má asi 15 milionů eur obratu (350 milionů korun).

Daří se vám zdražovat? Tedy promítat vyšší náklady do cen pro zákazníky?

Někde to jde, někde ne. U našich potravin Good Food jsme po doběhnutí smluv ceny loni zvýšili přibližně o 15 procent a aktuálně zdražujeme o dalších 15 procent. Jinou možnost nemáme. Potřebujeme tvořit zisk, abychom mohl investovat a splácet investiční úvěry.

Když nemůžete zdražit vy, zdražují tedy řetězce?

Je to jednoduché. Na naše výrobky mají přibližně 50 procent obchodní marži. Zvyšovaly ceny, ale nezvyšují ji víc než my. Zvyšovaly zhruba stejně, protože na maloobchodním trhu je velká konkurence. Byl ale tlak, abychom změnili například množství produktů v balení z deseti na osm.