Článek
Seznam Zprávy jsou mediálním partnerem Indexu prosperity.
Extrémní nárůst inflace a stále nízká přidaná hodnota českých výrobků, to jsou podle zjištění Indexu prosperity, projektu České spořitelny a datového portálu Evropa v datech, hlavní důvody, proč se kondice české ekonomiky v žebříčku Evropské unie propadá.
Dlouho nás mohl uklidňovat relativně nízký veřejný dluh, ale i ten poslední dobou znatelně roste.
Českou ekonomiku brzdí vysoká inflace
V roce 2022 jsme zaznamenali historicky nejstrmější růst inflace, který dokonce překonal čísla z takzvané „Velké recese“ roku 2008. Eurostat uvádí, že se inflace v Česku vloni dostala na 14,8 %, což je páté nejvyšší číslo z celé Unie. Ještě vyšší zdražování zaznamenalo loni už jen Maďarsko a pobaltské země.
Většina ekonomů považuje za optimální, když inflace roste ročně o 2 %. Tuto hranici ale vloni překonaly všechny státy EU.
Index prosperity Česka
Společný výzkum České spořitelny a datového portálu Evropa v datech měří a analyzuje prosperitu Česka a porovnává ji s ostatními evropskými zeměmi. Index pojímá prosperitu v širokém socioekonomickém rámci a neměří pouze výkonnost ekonomiky, ale také faktory, jako jsou kvalita života, vzdělání, zdraví nebo bydlení.
Index vychází z analýzy veřejných datových zdrojů (Eurostat, OECD apod.) a analytických dat České spořitelny. Navazuje na stejnojmenný projekt z loňského roku. Více na www.indexprosperity.cz.
Vybrané dílčí ukazatele Indexu prosperity:
- stav ekonomiky,
- vzdělávání a výzkum,
- kvalita trhu práce,
- digitalizace a infrastruktura,
- bydlení,
- prostředí pro podnikatele,
Seznam Zprávy jsou mediálním partnerem Indexu prosperity Česka.
Podle ekonomky a bývalé zástupkyně Česka při Světové bance Jany Matesové způsobily tak strmý růst české inflace především tři faktory: „Na vině byla zaprvé extrémně uvolněná rozpočtová kázeň, která ve druhé polovině roku 2020 a v roce 2021 z naprosté většiny nebyla obhajitelná pandemií a s ohledem na stav a možnosti české ekonomiky nebyla ekonomicky obhajitelná obecně. Zadruhé to byla špatná regulace energetického trhu a do třetice časté dominantní postavení některých prodejců na českém trhu. Toto jim umožňuje zneužívání významné tržní síly, což se státu zatím nedařilo úspěšně blokovat. U zbytného zboží, jako je elektronika nebo oblečení, to postupně řeší samotný spotřebitel odloženou poptávkou, ale u základních potřeb, jako jsou potraviny to samozřejmě nefunguje,“ vysvětluje Matesová.
Podle ní se na prudkém nárůstu inflace podílely i rozpad nadnárodních dodavatelských řetězců, uvolněná měnová a fiskální politika vlád ale i dopady ruské invaze na Ukrajinu, které zasáhly ekonomiky napříč celou Evropou.
Růst cen s sebou ale logicky přináší i snahu šetřit. Spotřeba českých domácností tak ve 3. čtvrtletí loňského roku meziročně klesla o 6 %, což byl největší pokles ze zemí EU a zároveň jeden z největších, který kdy česká ekonomika zažila. „Pro Čechy je typické, že v dobách, kdy se daří, utrácejí, v krizových časech se však dostávají do hluboké deprese a pesimismu,“ říká analytička České spořitelny Tereza Hrtúsová.
Podle pravidelného průzkumu Eurobarometr z loňského podzimu zlepšení své životní situace v následujícím roce očekávalo pouze 8 % dotazovaných, tedy nejméně z celé EU. Více než 50 % pak odpovědělo, že naopak čeká zhoršení životních podmínek, což byl jeden z největších podílů hned po Slovensku.
„Lidé si teď své nákupy více promýšlejí, ve větší míře využívají slevových akcí, ale také jezdí na nákup potravin za hranice. Dle našich údajů o kartových transakcích činil podíl útrat v Polsku na platbách Čechů za potraviny v roce 2019 zhruba 0,5 %, v loňském roce už to ale byly 2 %, tedy 4× více,“ upozornila Tereza Hrtúsová.
Úroveň veřejného dluhu stoupá
Český dluh je dlouhodobě relativně nízký, ale varovný je jeho trend, poslední dobou totiž znatelně narůstá. V evropském srovnání jsme v tomto ohledu spadli z vynikající čtvrté příčky na šestou. Ve třetím čtvrtletí roku 2022 bylo Česko dokonce jedinou zemí, která svůj veřejný dluh meziročně navýšila.
„Nepřeceňoval bych údaje za jedno čtvrtletí. Důležitá bude úroveň schodku veřejných financí za celý rok 2022, který nakonec bude oproti očekávání poněkud lepší a bude pod 4 % HDP,“ okomentoval čerstvá data předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zároveň ale upozorňuje, že vyhlídky na stabilizaci nárůstu veřejného dluhu nejsou dobré. „Větší finanční přebytky obcí, nižší náklady na kompenzace cen energií pro velké firmy alokované do roku 2022 nebo vypořádávání pohledávek Garančního systému finančního trhu za Sberbank, to jsou příklady událostí, které nebyly úplně plánovány,“ zamýšlí se Hampl. Bez zásadní změny kurzu tak podle něj Česká republika míří k období systematického a rychlého nárůstu veřejného dluhu v příštích letech.
Příčinou zvyšování dluhu je podle předsedy Národní rozpočtové rady systematické snižování příjmů veřejných rozpočtů, mezi které řadí zrušení či snížení řady daní, v kombinaci se zvyšováním výdajů v oblastech, jako je například školství, zdravotnictví a penze. Východiska vidí Hampl v opatřeních, která Národní ekonomická rada vlády prezentovala už vloni v listopadu.
Ta spočívají především ve zvýšení některých daní, snížení podpory v nezaměstnanosti, menším počtu vězňů či lepší práci veřejné správy. „Čím více se z tohoto seznamu podaří realizovat, tím dříve se sníží hrozivé strukturální saldo veřejných rozpočtů. Žádné populární ani bezbolestné cesty nejsou,“ varuje Hampl.
