Článek
Češi mají často tendenci sklouznout k mizerné náladě, data však ukazují, že se v tuzemsku nežije tak špatně, jak si kolikrát namlouváme – žijeme si na dohled evropského průměru, na 15. místě.
Srovnání vedou na pomyslných stupních vítězů všechny tři severské státy v čele se Švédskem, které obhájilo své prvenství z loňského ročníku Indexu prosperity a finančního zdraví. Z našich sousedů jsou na tom výrazně hůře než my Polsko a Slovensko, avšak Rakousko s Německem se umisťují v první desítce srovnávaných zemí.
Na konci srovnání se umisťují země z jihovýchodní části EU – Bulharsko, Rumunsko, na poslední příčce je už druhým rokem Řecko.
Ještě loni bylo Česko druhou nejsilnější zemí bývalého východního bloku, letos nás však v prosperitě předběhlo Slovinsko, a ze zemí za železnou oponou jsme tak na třetím místě.
Pokud srovnáváme Česko s ostatními evropskými zeměmi z pohledu kvality života, tak plusové body Česku zajišťuje především zdravotnictví. V dostupnosti zdravotní péče jsme v Evropě opravdovou špičkou.
A podle všeho toho také trochu zneužíváme, jak vyplývá z podrobnější analýzy dat, žijeme nezdravě a jsme obézní. K dobrému životu bezpochyby přispívá také vysoká úroveň bezpečnosti či míra solidarity ve společnosti.
To jsou bezpochyby fakta, díky kterým je v České republice příjemně.
Legenda: Celkové hodnocení každého ze souhrnných hledisek je tvořeno přibližně deseti dílčími indikátory, které se k dané problematice vztahují. Data jsou čerpána z otevřených zdrojů, jako je Eurostat, OECD, WHO, Světová banka nebo OSN.
Ve zdravotnictví nás překonává pouze Německo
Nejlepšího výsledku dosahuje Česká republika v komplexním hodnocení Zdraví a bezpečnosti. Už v roce 2022 zde Česko obsadilo třetí příčku, podle posledních dat jsme se posunuli na stříbrnou pozici. Vděčíme za to především skvělé dostupnosti lékařské péče, na kterou z finančních nebo kapacitních důvodů nedosáhnou jen 0,2 % české populace.
Dokonce první příčka patří České republice v unijním srovnání dílčích kritérií, jakým jsou třeba hustota železniční sítě nebo výdaje na veřejnou dopravu. Tato dílčí kritéria jsou vždy součástí některého ze základních pilířů Indexu prosperity, tedy například Digitalizace a infrastruktura. Podívejte se, v čem ještě jsme opravdu dobří.
Výčet z horšího konce žebříčku je smutné čtení. Dolů nás táhnou dlouhodobě extrémně špatná dostupnost bydlení, stav životního prostředí, ale třeba i úroveň vzdělávání a nedostatečná podpora vědy a výzkumu. Tyto nedostatky, nedojde-li k jejich nápravě, se budou do kvality života obyvatel Česka ještě více propisovat v příštích letech.
Topíme uhlím… a platíme za to
Snahám o vylepšení životního prostředí v Česku brání vysoké množství emisí produkovaných vytápěním, s čímž jde ruku v ruce znečištěné ovzduší ve městech. Ve srovnání s vyspělou Evropou zaostáváme ve využívání obnovitelných zdrojů energie.
„Na dekarbonizaci musíme zapracovat. Pro Česko, jako nejprůmyslovější zemi EU, to je velká výzva,“ podotýká šéfredaktorka portálu CSRD.cz. Kateřina Novotná. A připomíná, že se Česko také bude muset adaptovat na důsledky klimatických změn, kterými jsou především rostoucí teploty i častější extrémní počasí.
Bydlíme skvěle, ale draze
V oblasti bydlení, hodnocené prostřednictvím celé řady dílčích kritérií, nás v porovnání se zeměmi EU sráží například délka stavebního řízení. A určitě ze všech nejhorší finanční dostupnost bydlení.
Na vlastní bydlení Češi potřebují v průměru 15 ročních příjmů domácnosti a nadměrné výdaje na bydlení vynakládá přes šest procent Čechů – to stačilo ve srovnání s Evropou na už podprůměrné 15. místo.
Když už však na bydlení dosáhneme, držíme si kvalitu – tu Index prosperity hodnotil velmi nadprůměrně. Máme pátý nejnižší podíl domácností, do kterých zatéká, a jen v 0,1 procenta domácností chybí hygienické zařízení.
Zajímavým ukazatelem je pak to, jak se u nás vyplácí nájemní bydlení. V jeho výhodnosti nám patří 3. příčka v celé EU.
Index prosperity Česka
Společný výzkum České spořitelny a datového portálu Evropa v datech měří a analyzuje prosperitu Česka a porovnává ji s ostatními evropskými zeměmi. Index pojímá prosperitu v širokém socioekonomickém rámci a neměří pouze výkonnost ekonomiky, ale také faktory, jako jsou kvalita života, vzdělání, zdraví nebo bydlení.
Index vychází z analýzy veřejných datových zdrojů (Eurostat, OECD apod.) a analytických dat České spořitelny. Navazuje na stejnojmenný projekt z loňského roku. Více na www.indexprosperity.cz.
Vybrané dílčí ukazatele Indexu prosperity:
- stav ekonomiky,
- vzdělávání a výzkum,
- kvalita trhu práce,
- digitalizace a infrastruktura,
- bydlení,
- prostředí pro podnikatele,
Seznam Zprávy jsou mediálním partnerem Indexu prosperity Česka.
Za meziročním propadem životní úrovně Česku stojí hlavně ekonomické ukazatele, v minulých letech především velmi vysoká inflace.
„Česko v tomto ukazateli meziročně propadlo z nadprůměrné osmé příčky na 23. pozici. Naši bezmála 15% inflaci překonaly jen čtyři unijní státy, a ačkoliv se v druhé polovině roku dařilo inflaci napříč Evropou opět brzdit a vracet do původních hodnot, Česku to nešlo dostatečně rychle,“ vysvětluje Tomáš Odstrčil, analytik Evropy v datech.
„Data Eurostatu shrnující stav loňského roku hovoří už o 12% inflaci v Česku, což je druhá nejvyšší hodnota hned po Maďarsku,“ doplnil a dodal, že se začátkem letošního roku míra inflace ustálila na dvou procentech, což odpovídá inflačnímu cíli ČNB.
Dlouhodobým, a proto zásadním problémem české ekonomiky je nízká přidaná hodnota, ať už ji srovnáváme s celkovou produkcí, nebo pokud jde o přidanou hodnotu vývozu.
„Přidaná hodnota se tvoří zejména na straně výzkumu a vývoje produktu a na straně jeho marketingu a prodeje. Bohužel se stále opíráme o subdodavatelskou ekonomiku postavenou zejména na výrobě. Musíme projít transformací k vlastním produktům a službám. Cesta to není snadná, ale je jediná možná,“ vysvětluje situaci Martin Wichterle, majitel Wikov Industry a ambasador Druhé ekonomické transformace.
Dokážeme dělat nejen excelentní vědu, ale také byrokracii. To odrazuje podnikatele a nepodporuje reálnou spolupráci vědy a byznysu. Bez nich ale česká věda nebude vytvářet produkty a služby s vyšší přidanou hodnotou.
Pozitivními stránkami české ekonomiky jsou například její diverzifikovanost, tedy různorodost, pod níž se skrývá třetí nejvyšší ekonomická komplexita, či šestý nejnižší státní dluh. I s ním se však pojí výrazné „ale“.
Zatímco v roce 2022 šlo o čtvrtý nejnižší dluh, loni o šestý a podle nejnovějších letošních dat nám patří až osmá příčka. Dluh tak během tří let postupně vyšplhal z 37,7 procenta na 44,2 procenta, což poukazuje na nebezpečný trend.
Podle analytičky České spořitelny Terezy Hrtúsové je však otázkou, zda bychom se vůbec měli snažit růst dluhu brzdit. „Zadlužování, které je způsobeno ‚projídáním‘ prostředků a neefektivním způsobem využití, je samozřejmě špatné. Růst dluhu, za kterým stojí prostředky investované do budoucnosti Česka, je naopak příležitostí, kterou bychom měli využít,“ míní.
Digitalizujeme postupně
K pozitivnímu posunu o dvě příčky u nás došlo v oblasti digitalizace a infrastruktury, dobře jsme na tom i z hlediska kyberbezpečnosti. Meziročně stoupl počet domácností, které mají přístup k internetu, na 91,5 procenta. Problémem však zůstává pokrytí vysokorychlostním připojením, na které se nyní soustředí i čeští operátoři.
„Naší prioritou v pokrývání internetem je především budování optické sítě, které je klíčové pro rozvoj a digitalizaci České republiky. Často však narážíme na složité legislativní procesy nebo překážky ze strany obcí, a to celou výstavbu značně prodlužuje. I přes jejich postup se nám daří dlouhodobě investovat jak do stavby optické sítě, tak do rozšiřování 5G pokrytí,“ vysvětluje Martin Orgoník, ředitel vnějších vztahů a udržitelnosti ve společnosti T-Mobile.
„Posun jsme zaznamenali i v indikátoru digitalizace státní správy. „Aktuálně již byly, nebo postupně jsou implementovány projekty podpořené Národním plánem obnovy a kromě rozšiřování infrastruktury obnovitelných zdrojů je právě podpora dostupnosti připojení a navázané digitalizace a automatizace patrná,“ říká Markéta Kryková z dotačně-poradenské společnosti enovation.
„I přes poměrně výraznou konzervativnost české společnosti byly pozitivně přijaty a nasazeny velké digitalizační projekty jako Portál občana či Datové schránky, které často vynuceně, nicméně významně přispěly k tomuto trendu. Věřím, že většina uživatelů tyto možnosti pozitivně cení,“ dodala Kryková.
