Článek
Murphyho zákon „co se může pokazit, to se pokazí“ se obvykle vyplní v týdnu před výplatou. Pokud rodina nemá rezervu a rozbije se třeba pračka, nezbývá než kvůli takovému mimořádnému výdaji sáhnout po půjčce. Takto funguje 35 procent populace.
To je velmi podobný podíl jako těch, kteří si zásadně nepůjčují a půjčkám se cíleně vyhýbají.
Čtvrtina populace si půjčuje hlavně na dlouhodobé výdaje, jako jsou nákup auta, bytu atd., a jen zhruba pět procent Čechů si půjčky bere i na pokrytí běžných výdajů.
Tyto poměry se však poměrně zásadním způsobem mění, pokud přihlédneme k příjmu respondentů. Obecně jsou půjčkám otevřenější lidé s vyššími příjmy a s výší příjmu roste především podíl těch, kteří si půjčují na dlouhodobé výdaje, a to na úkor těch, kteří půjčky rezolutně odmítají.
Zatímco u lidí s čistým osobním příjmem do 15 tisíc si vůbec nepůjčuje 46 procent z nás, u lidí s příjmem nad 50 tisíc už jde jen o 19 procent.
Lukáš Kulhavý, šéf nezajištěných úvěrů v České spořitelně, radí, aby lidé před čerpáním půjček vždy dobře zvážili, nakolik zatíží splácení jejich měsíční rozpočet.
„V žádném případě nesmí měsíční splátka přesáhnout čistý příjem, neměla by ohrozit ani pravidelné platby jako nájem či energie. Splátka by v rozpočtu ani neměla nahradit pravidelné spoření či investování,“ říká Kulhavý.
Na rodinný rozpočet bychom se podle něj měli dívat s použitím jednoduchého „výdajového pravidla 50-30-20“. To znamená, že 50 procent patří nezbytným výdajům, 20 procent spoření či investicím, a pak by splátka do výše 30 procent příjmu neměla rozpočet ohrozit.
„V případě financování zásadních dlouhodobých investic, například do bydlení, nemusí být špatně ani splátka do výše 50 procent příjmu. Zde je však opravdu potřeba zvážit účel a zkontrolovat do detailu dopad na rodinný rozpočet,“ dodává Kulhavý.
Z průzkumu uskutečněného agenturou Ipsos pro Českou spořitelnu, Evropu v datech a Sociologický ústav Akademie věd vyplynulo, že Češi do splácení svých dluhů nejčastěji (ve více než polovině případů) skutečně investují maximálně 20 procent svého měsíčního příjmu.
U 5,4 procenta však výdaje přesahují polovinu příjmu. Mezi těmito lidmi převažují hlavně ti, kteří mají i tak obtíže se svým příjmem vůbec vycházet. Téměř pětina těch, kteří pociťují největší problémy, vynaloží na dluhy přes polovinu svých příjmů. Nadpoloviční většinu příjmů do splácení častěji vynakládají i ti, kteří si půjčují i na běžné výdaje.
Index finančního zdraví Čechů
Index finančního zdraví je společným projektem České spořitelny, Sociologického ústavu AV ČR a datového portálu Evropa v datech. Jeho cílem je průběžně analyzovat míru finančního zdraví obyvatel ČR ve vybraných oblastech. V letošním roce jimi jsou:
Projekt čerpá data primárně z pravidelného sociologického dotazování reprezentativního vzorku populace (sběr dat provádí agentura Ipsos) a datových zdrojů Sociologického ústavu AV ČR a České spořitelny. Index finančního zdraví je součástí dlouhodobého výzkumu Index prosperity a finančního zdraví, který realizují Česká spořitelna a datový portál Evropa v datech.
Seznam Zprávy jsou mediálním partnerem Indexu finančního zdraví.
Více na www.indexprosperity.cz.
Když dojde na exekuci
Jakkoliv zní výraz exekuce hrozivě, nejde v české realitě o výjimečnou situaci. S exekučním řízením se osobně, nebo alespoň v rámci jedné domácnosti setkala pětina Čechů. Nyní nebo v minulosti se do exekučního řízení dostalo na 22,5 procenta Čechů, nebo alespoň členů jejich domácností.
„Mezi charakteristiky těch, jejichž domácnost se buď v minulosti, nebo v současnosti dostala do exekučního řízení, nejčastěji patří nízké vzdělání, nízký příjem a nájemní bydlení. Nízká finanční gramotnost hraje významnou roli, ta je však často spojená právě se zmíněnými charakteristikami,“ popisuje Kamila Fialová ze Sociologického ústavu Akademie věd.
Podle červnových dat Exekutorské komory však počet lidí v exekuci za posledních pět let klesl o bezmála 20 procent, v současnosti čelí exekuci 634 tisíc lidí.
„Trend poklesu počtu exekucí či počtu exekucí vedených na fyzické osoby jsme sledovali osm let. Mezi klíčovými důvody tohoto jevu vidíme úspěšné ukončování exekucí vymožením, zároveň dochází k zastavení bagatelních exekucí a exekucí bezvýsledných,“ říká prezident Exekutorské komory Jan Mlynarčík. Pouze okrajově se prý na poklesu podílela tzv. milostivá léta.
„V současné době jsme však svědky opačného vývoje, tedy zvyšování počtu fyzických osob v exekučním řízení, a to především z důvodu vysoké nezabavitelné částky, která fakticky znamená nemožnost provádění srážek ze mzdy, jež jsou jedním z nejefektivnějších způsobů vymáhání pohledávek,“ upozorňuje Jan Mlynarčík.
Novelu insolvenčního zákona exekutoři kritizují
Nejčastějším řešením exekucí, které využilo na 30 procent Čechů, byl osobní bankrot spojený s oddlužením. A ve čtvrtině případů se dlužník s věřitelem domluvil na splátkovém kalendáři. Oddlužení umožňuje dlužníkovi vyváznout z dluhové pasti a po splacení určité části dluhů jej osvobozuje od povinnosti doplácet zbytek.
Insolvenční zákon, který je známý také jako zákon o oddlužení, v současnosti prochází novelizací, kterou poslanci podpořili na konci května. Na jejím základě by se doba oddlužení měla zkrátit ze současných pěti let na tři roky pro všechny dlužníky. Znamenalo by to, že by měl lidi v exekuci oddlužit rychleji, novela však současně zpřísňuje některá pravidla, která musí dlužníci splnit. Exekutorská komora má k návrhu novely řadu připomínek.
„Setrvale upozorňujeme, že dochází k nesystematickým legislativním úpravám, které mohou znamenat snížení vymahatelnosti práva, a právě novela insolvenčního zákona a regulace srážek ze mzdy mohou tento stav ještě prohloubit, a to i přes úpravu, která bude znamenat nové povinnosti dlužníků,“ upozorňuje Jan Mlynarčík.
„Zároveň je nutné uvést, že nevnímáme jako výchovné vytvářet prostor, který výrazně znevýhodňuje věřitele ve prospěch dlužníků. Jaký to bude mít praktický dopad, bude možné posoudit, až vstoupí novelizovaný insolvenční zákon do praxe,“ uzavírá Mlynarčík.
