Článek
Téměř třetina Čechů (29 %) žije jen s minimální finanční rezervou, která nepokryje ani jeden měsíc jejich průměrných životních nákladů. Ve schopnosti tvořit si krátkodobou finanční rezervu patří Česku v pořadí unijních zemí devátá příčka.
Seznam Zprávy jsou mediálním partnerem projektu Index finančního zdraví Čechů
Každá desátá domácnost v zemi žije bez jakékoli finanční rezervy. Dvě třetiny těchto domácností přitom v minulosti byly schopné finanční rezervu tvořit. Vyplývá to z nového Indexu finančního zdraví Čechů, tedy průzkumu, který realizuje Česká spořitelna spolu se Sociologickým ústavem AV ČR a datovým portálem Evropa v datech. Více než polovina (57 %) respondentů také v průzkumu uvedla, že vychází s rozpočtem jen s obtížemi, a 41 % se obává, že se jejich finanční situace bude ještě zhoršovat. Průzkum analyzoval finanční rezervu Čechů v průběhu prosince minulého roku na reprezentativním vzorku 2003 respondentů.
Index finančního zdraví Čechů
Index finančního zdraví je společným projektem České spořitelny, Sociologického ústavu AV ČR a datového portálu Evropa v datech. Jeho cílem je průběžně analyzovat míru finančního zdraví obyvatel ČR ve vybraných oblastech. V letošním roce jimi jsou:
Projekt čerpá data primárně z pravidelného sociologického dotazování reprezentativního vzorku populace (sběr dat provádí agentura Ipsos) a datových zdrojů Sociologického ústavu AV ČR a České spořitelny. Index finančního zdraví je součástí dlouhodobého výzkumu Index prosperity a finančního zdraví, který realizují Česká spořitelna a datový portál Evropa v datech.
Seznam Zprávy jsou mediálním partnerem Indexu finančního zdraví.
Více na www.indexprosperity.cz.
„Každá desátá domácnost v Česku není aktuálně schopná vytvářet žádnou finanční rezervu a běžné životní náklady pokrývá z předchozích úspor nebo z půjček. Devět z deseti domácností je sice schopno vytvářet alespoň minimální finanční rezervu, byť nepřesahující jeden měsíc, často je to ale jen díky sdílení příjmů mezi členy domácnosti,“ říká Monika Hrubá, která v České spořitelně odpovídá za strategie finančního zdraví. „Je znepokojující, že dvě třetiny domácností, které dnes nedokážou tvořit žádnou rezervu, deklarují, že toho byly dříve schopny. A celých 40 % respondentů, kteří si krátkodobou finanční rezervu vytváří, zároveň přiznává, že muselo v uplynulých šesti měsících snížit částku, kterou si měsíčně odkládají,“ dodává.
Může být ještě hůř
Řada lidí nyní musí kvůli ekonomické a energetické krizi sahat do svých úspor. Až 57 % Čechů vyjde se svým současným příjmem jen s obtížemi. „Každý šestý Čech během uplynulého roku nedokázal zaplatit alespoň jeden ze svých běžných výdajů. To jsou například platby za energie, nájem, telefonní a internetové služby nebo splátky hypotečních, leasingových či jiných úvěrů,“ vysvětluje analytik Evropy v datech Tomáš Odstrčil. Jen na provoz domácnosti a potraviny totiž připadá až 45 % výdajů českých domácností, zjistil Index finančního zdraví.
Přes 40 % Čechů pak navíc předpokládá, že se jejich finanční situace v průběhu následujících tří let ještě zhorší. A to zejména proto, že jim příjem neporoste tak rychle jako výdaje.
Ekonom Dominik Stroukal, bývalý ředitel Liberálního institutu a člen NERV, obavy v podstatě potvrzuje: „Středně optimistické prognózy ukazují, že by inflační tlaky měly slábnout. Což ale znamená, že již tak drahé zboží a služby budou nadále zdražovat, jen pomaleji. Výjimkou mohou být energie, kde je pro pokles cen prostor.
Na poklesu cen energií se se Stroukalem shoduje i hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil, nicméně významnější zpomalení růstu cen zboží se podle něj můžeme dočkat až v druhé polovině letošního roku. V jeho závěru by se inflace snad mohla dostat pod pět procent.
„V letošním roce očekáváme mírný pokles české ekonomiky, která bude ovlivněna především poklesem spotřeby domácností. Důvodem bude nadále vyšší inflace než růst nominálních mezd,“ říká Navrátil. Podle dat OECD poklesla reálná mzda v Česku nejvíce ze všech zemí OECD.
Klíčovou otázkou podle Stroukala je, zda nezačne významně růst nezaměstnanost. Ocitnout se v inflací zkoušených časech bez práce by bylo pro většinu domácností kritické. „Bohužel se nám historicky nikdy nedařilo z rekordně nízkých nezaměstnaností vyskočit jen o trochu, tedy na přijatelnou úroveň, a dlouhodobě se tam držet. Ten pohyb zpravidla vyvolal spirálu, která vedla k recesi. A to bohužel nelze vyloučit ani nyní, nelze tedy vyloučit, že bude hůř,“ podotýká Dominik Stroukal.
Šetříme, ale málo
Devět z deseti českých domácností je sice stále schopno vytvářet pravidelnou finanční rezervu, u třetiny z nich jde ale o rezervu, která nepokryje ani obvyklé životní náklady na jeden měsíc.
O něco málo lépe jsou na tom s penězi ti, kdo ještě nezaložili rodinu. Z dat Indexu finančního zdraví lze vyčíst, že vytvářet si pravidelně ze svého měsíčního příjmu finanční rezervu zvládají dvě třetiny lidí žijících samostatně, případně jen s partnerem. Pětina z těchto respondentů (22 %) deklarovala, že není schopna ze svého platu nic ušetřit, 9 % musí pokrývat běžné náklady z úspor a 3 % z půjček.
„Z dat vidíme, že hlavními faktory, které ovlivňují, zda mají lidé k dispozici rezervu, jsou vzdělání, rodinný stav, způsob zajištění bydlení, příjem a zejména to, jak s ním vycházejí, a také využívání dalších spořicích a úvěrových produktů. Vysokoškoláci nejčastěji disponují krátkodobou finanční rezervou ve srovnání s lidmi s nižším vzděláním. Nejméně často mají krátkodobou finanční rezervu rozvedení a ovdovělí. Častěji ji mají k dispozici lidé žijící s partnerem, a naopak nejčastěji krátkodobými úsporami disponují lidé svobodní žijící bez partnera,“ doplňuje Kamila Fialová, ekonomka ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Výrazně častěji pak mají krátkodobou rezervu k dispozici lidé žijící ve vlastním bydlení oproti těm, kteří žijí v nájmu. „Lze také říci, že pokud domácnost hospodaří tak, že si musí brát půjčky či úvěry, její schopnost vytvářet krátkodobé úspory je významně nižší. Na druhou stranu, pokud domácnost disponuje spořicími produkty, výrazně častěji má vytvořenou i krátkodobou finanční rezervu,“ říká Fialová.
Zhruba dvě třetiny české společnosti jsou finančně zdravé a dá se předpokládat, že budou stávající ekonomické tlaky zvládat i nadále. Třetina Čechů ale žije s rizikem, že ztratí-li například práci, ocitnou se rázem bez jakékoliv finanční rezervy.
Ty, kteří si finanční rezervu netvoří, najdeme logicky hlavně mezi osobami s nízkým vzděláním a příjmem. Často jde o lidi, kteří mají nějakou spotřebitelskou půjčku a obvykle bydlí v pronajatém bytě. Ve vyšší míře jde o osoby rozvedené a domácnosti s pouze jedním ekonomicky aktivním členem. Čistý měsíční příjem takové domácnosti je často pod hranicí 20 000 Kč; čistý osobní příjem jedince pak pod hranicí 15 000 Kč.
Naše úspory v mezinárodním kontextu
Také data získávaná na mezinárodní úrovni popisují situaci v České republice podobně jako výše prezentovaný výzkum agentury Ipsos pro Českou spořitelnu, tvrdí Kamila Fialová z Akademie věd ČR.
Z šetření EU-SILC (European Union – Statistics on Income and Living Conditions) například vyplývá, že 7 % českých domácností nemělo vůbec žádné úspory a z domácností, které si nějakou rezervu vytvářely, by 39 % z těchto svých úspor nevydrželo žít déle než tři měsíce. „Situace v České republice ale byla lepší, než je průměr EU, kde rezerva zcela chyběla pětině domácností,“ vysvětluje Kamila Fialová a dodává:. „Zajímavým zjištěním je fakt, že krátkodobou finanční rezervu mají v Česku k dispozici muži i ženy bez významnějšího rozdílu, nicméně výše rezervy se již podle pohlaví významně odlišuje – muži mají ve srovnání s ženami větší pravděpodobnost mít finanční rezervu, která vystačí alespoň na tři měsíce. Důvodem může být velký rozdíl ve mzdách mužů a žen, který je v Česku dlouhodobě jedním z největších v Evropě.“
Poznámka redakce:
Výběrové Šetření EU-SILC probíhá opakovaně ve všech členských zemích Evropské unie a dále na Islandu, v Norsku, Švýcarsku, Makedonii, Srbsku a Turecku. V České republice jej od roku 2005 provádí Český statistický úřad. Díky jednotné metodice šetření lze poměrně dobře porovnat mezi sebou ekonomické a sociální podmínky domácností v jednotlivých zemích. Na druhou stranu nejnovější data získaná tímto průzkumem pocházejí z roku 2020.
