Nejlepší evropský startup je z Česka. Učí svět šetřit energii

Loni soutěž Disraptors Summit (tehdy ještě pod názvem Startup World Cup) ovládl brněnský blockchainový startup Tatum. Od organizátorů soutěže dostal nabídku investice ve výši půl milionu dolarů. Současně získal vstupenku do světového finále v Silicon Valley, kde se představil před světovými investory.

Letos se příležitost pro nejlepší startupy zopakovala a opět bodovali Češi. Vyhrála česká firma Flowbox, která dostane nabídku investice půl milionu dolarů. Zajistila si také postup do celosvětového kola, kde je ve hře milion dolarů.

Způsob výběru nejlepších startupů starého kontinentu se v letošním ročníku proměnil. V přímém přenosu z Výstaviště Holešovice, který je v úvodu článku, můžete sledovat hlavně prezentace začínajících společností (tzv. pitch), po které následují otázky poroty a odpovědi prezentujících.

„Máte třeba nějaké vědecké důkazy pro svoje tvrzení, že váš nápoj zvyšuje produktivitu?“ ptá se třeba porota mladé firmy středoškoláků, která prodává energetický nápoj na bylinkové bázi. Porota jde hned k věci a nešetří ani mladé účastníky. „Takových produktů existuje na trhu mnoho. Měli byste se něčím odlišit,“ radí porotce. „Chtělo by to možná nějaká čísla,“ připomíná.

V kategorii středoškolských projektů porota vítěze nevyhlašovala, důležitá tak pro účastníky byla především zkušenost s prezentací vlastního projektu před porotou i publikem.

V ostatních kategoriích už byl souboj ostřejší. V hlavní části soutěže – evropském finále celosvětového startupového mistrovství – se utkalo deset firem.

Před samotnou soutěží trocha inspirace. První vystoupil Jakub Jurových, zakladatel společnosti Deepnote, která vytváří nástroje pro spolupráci v týmu vývojářů. Svou zkušenost z práce ve společnosti Mozilla zužitkoval při založení vlastního nástroje.

„Rozhodl jsem se, že budu studovat na University of Cambridge, je to místo, kde vznikla řada z nejlepších programovacích jazyků a prostředí,“ popsal Jurových. Jeho zájem upoutal obor HCI (Human-Computer Interaction, tedy interakce mezi člověkem a počítačem).

„Měli bychom být vděční za počítačové tabulky a za to, co nám umožňují. Od VisiCalc přes Lotus123 až po Excel, který asi všichni znáte. Počítačová tabulka nám dala elegantní způsob, jak pracovat s daty,“ zdůrazňuje Jurových.

„V roce 2015 jsem si v laboratoři všiml, že lidé v mém oboru začali pro spolupráci používat on-line notebooky. Nebyly to úplně stabilní nástroje, ale navzdory všem nedostatkům je lidé používali a zejména mezi studenty si získaly velkou popularitu. Zdálo se mi, že poprvé za 40 let se konečně objevilo něco, co stojí někde mezi tabulkami a editory kódu.“

První investici dostala jeho nová společnost od české investorské skupiny Credo Ventures. „Poté jsme se spojili s inkubátorem Y Combinator, a to náš projekt skutečně začal,“ popisuje Jurových.

„Výsledkem byla první verze funkčního produktu, a už jej používala první sada uživatelů.“

Specifikem vývoje pracovního nástroje je nutnost jeho neustálé dostupnosti a stability, protože na něm závisí práce zákazníků. Na začátku roku DeepNote získal investici ve výši 20 milionů dolarů (asi 500 milionů korun) a má už i několik slavných zákazníků. Jejich produkty používá třeba nadace Billa a Mellindy Gatesových nebo společnost Discord.

Jan Tobolík vytvořil v době pandemie první cello vytisknuté na 3D tiskárně. „Můj kolega Ondra Kratochvíl byl uvězněný doma a potřeboval nějaké tiché cello, protože normálně je cello dost hlasitý nástroj,“ vysvětluje Tobolík ze společnosti MyCello. Cello je připojené k zesilovači, je lehčí a oproti klasickému dřevěnému cellu i finančně dostupnější.

Prvním prezentujícím finalistou evropského finále byl Michal Čížek, spoluzakladatel bezpečnostní firmy GoodAccess z Česka. „Budoucnost bude vyžadovat mnohem sofistikovanější bezpečnostní řešení,“ zdůraznil Čížek. „Hlavní výzvou bude zajistit v novém světě takovou bezpečnost, na kterou jsme zvyklí ze starého světa.“

„Nejsmě samozřejmě jediná firma, která v tom vidí příležitost. Odlišujeme se ale tím, že naše řešení může malá firma nainstalovat a začít používat za dvě minuty,“ tvrdil Čížek.

Jeho společnost už stihla nasbírat zákazníky i investory, podle Čížka jsou jeho ambice mnohem vyšší. Budují nyní obchodní tým, aby se dostali i na větší trhy. Cílovým zákazníkem jsou „menší firmy do 500 zaměstnanců“.

Z Itálie přijel Tomasso Guerra, šéf společnosti Golee. Jejich zákazníkem jsou sportovní kluby. „Měsíčně nabíráme 200 nových klubů a v naší databázi je 250 tisíc sportovců,“ vypočítával Guerra.

„Většina sportovních klubů pořád ještě používá tužku a papír, možná nějakou tabulku, ale nic sofistikovaného,“ vysvětloval Guerra. Nejvíce zákazníků mají z domovské Itálie, plánují však expanzi do okolních zemí a pak do celé Evropy.

Věří, že v Evropě je ohromné množství sportovních organizací a institucí, které mohou jeho produkt využít k lepší a efektivnější práci s daty, organizaci turnajů, akcí apod. Od pandemického roku 2020 je podle něj mezi sportovními kluby o taková řešení mnohem větší zájem.

Za základní verzi platí klub 500 euro ročně. „Jsou to v podstatě nízké ceny,“ mínil Guerra. „Nasadili jsme nízké ceny, protože se chceme dostat na trh. Další zisk máme z aplikací na výběr poplatků, kdy dostáváme provizi z transakcí.“

Další start-up vzal návštěvníky i diváky do světa medicíny, konkrétně do analýzy dětského pláče. K analýze používá sekvenci několika kroků včetně strojového učení. Na webu se Zoundream označuje za „akustický překladač“ otestovaný na více než stovce tisíc hodin nahrávek skutečných novorozenců a chlubí se největší databází dětského pláče na světě. Šéf firmy Roberto Iannone naštěstí publikum ušetřil zvukových ukázek.

Analýzu dětského pláče provádí švýcarský Zoundream v cloudu. „Je to naprosto neinvazivní metoda, která sleduje zdraví dítěte přímo doma u rodiny,“ vysvětloval Iannone. Lze podle něj odhalit některé zdravotní potíže dříve, než dojde k jejich zhoršení. Jeho firma spolupracuje mimo jiné s pojišťovnou Generalli a proto doufají v mezinárodní expanzi.

„Koncovými uživateli jsou samozřejmě rodiče dětí. Ale otázkou je, kdo za technologii bude platit,“ uznával Iannone. „Zatím to jsou firmy, které naše řešení analýzy pláče implementují. Nakonec to budou nakupovat i klienti, třeba formou měsíčního předplatného.“

Jednou z možností je implementace do dětských chůviček. „Koncový uživatel si pak bude moci připlatit za prémiové služby,“ dodal Iannone. Dětský pláč by v budoucnu mohly detekovat nejen dětské chůvičky, ale i třeba chytré reproduktory nebo televize.

„Představujeme menstruační tampony, které budou schopné odhalit sexuálně přenosné nemoci,“ začala svou on-line prezentaci Iva Lazarová, zástupkyně bulharské společnosti Daye.

„Necháte si tampony doručit a používáte je jako běžné tampony. Místo, abyste je vyhodily, je ale po použití pošlete do naší partnerské laboratoře,“ vysvětlila Lazarová.

Porotu zajímalo, jak se liší od ostatních řešení na trhu. Startup Daye chce nabídnout pohodlnější a přehlednější rozhraní a celý proces otevřít co nejvíce lidem. Komise ale upozornila, že se zdravotními pomůckami je těžší prorazit na nový trh kvůli různým regulacím.

Ukrajinskou firmu Seadora prezentoval Andrii Drohobytskyi, který se připojil z Norimberku. Jejich start-up chce vstoupit na trh s rybářskými produkty. Jde totiž o ohromné odvětví plné neefektivního zacházení s úlovkem.

„Nás produkt jsme spustili v Kyjevě v roce 2020 a podařilo se nám obsloužit více než 60 tisíc objednávek na čerstvé ryby,“ řekl Drohobytskyi. Kvůli ruské invazi firma činnost přerušila a teď hledá nové město, kde se usadit.

„Jakmile naši zákazníci přijdou na to, že si přes náš web můžou objednat čerstvé ryby přímo z oceánu, přestanou chodit nakupovat do supermarketu,“ vysvětloval Drohobytskyi.

Sportovní lahve na pití na první pohled nevypadají jako potenciální prostor pro inovativní řešení. Rakouský start-up Keego to však přesto zkusil. „Testovali jsme různé materiály a vytvořili jsme revoluční nádobu na pití,“ tvrdil Lukas Angst. Jde podle něj o „první měkkou kovovou sportovní lahev“.

Kromě sportovních lahví plánuje firma vytvářet i prémiové lahve pro děti. „Materiál z několika vrstev máme patentovaný,“ dodal Angst. „Je tam titan i plast. Jedna lahev je vyrobená za minutu a půl, je to velmi rychlé.“ Dalším krokem bude šíření povědomí o značce a investice do marketingu.

Finský startup se rozhodl pomoci s problémem, který bude čím dál aktuálnější: nabíjení elektrických vozidel. „Každý z vás bude jednoho dne vlastnit elektrické vozidlo,“ přesvědčoval Lavan Khoshnaw, který s kolegy ve Finsku nainstalovali již přes tisíc elektronabíječek.

Slovo „hidas“ ve finštině znamená pomalu. „Všichni se snaží nabíjet co nejrychleji, ale to je chyba. My nabíjíme pomalu, což je šetrnější,“ zdůraznil šéf společnosti. „90 % času elektromobily nejezdí,“ zdůvodňuje pomalé nabíjení.

Jejich řešení má být komplexní, kromě samotné nabíječky nabízejí i servis kolem, včetně účtování, plánování apod. Do sedmi let by chtěli vyrůst stonásobně. Porota byla skeptická ohledně obchodního modelu. Po celé Evropě totiž v oblasti nabíječek existuje ohromná konkurence. „Proč bych si měl koupit zrovna vaši nabíječku?“

„Pokud vlastníte vlastní dům, tak to pro vás nemá žádnou výhodu,“ uznává Khoshnaw. Ale pokud bydlíte ve společném bydlení, musíte řešit účtování, spotřebu, a tam má prý jejich nabíječka co nabídnout.

Pavel Jiránek z české společnosti Flowbox začal čísly. „Budovy spotřebují 40 procent světové energie, a tato energie je využívána neefektivně.“ Důvodem této ztráty je řada různých technologií použitých v budovách. Česká firma chce tyto systémy sjednotit a propojit.

„Nejde pouze o finanční úspory, ale také o snížení uhlíkové stopy,“ dodal Jiránek. Snaha ušetřit na energiích je však podle něj motivace, kterou u svých potenciálních klientů předpokládají. Jeho firma už dosáhla černých čísel a má za sebou 150 instalací.

Typickým zákazníkem jsou provozovatelé budov z posledních dvaceti let, kde už řada systémů běží. „Instalace trvá dva až sedm měsíců podle náročnosti,“ popsal Jiránek. Ale prý se to vyplatí, protože pak provozovatel získá dobrý přehled o spotřebě energie v budově. „Máme sledovací funkci, ale pak se dá také šetřit prostřednictví software a automatických opatření.“

„Každý rok více než milion lidí zemře na silnicích,“ začal prezentaci smutným faktem Abel Gabor z maďarské firmy RoboGaze. „My používáme umělou inteligenci. Vím, že zkratka AI je zprofanovaná, ale naše řešení může opravdu zachránit životy.“

„Řada takových řešení od konkurence je vlastně černá skříňka,“ popsal Gabor. „My umožňujeme naši aplikaci nainstalovat do existujících technologií, které už třeba firmy používají.“ Jejich nástroj totiž umí pracovat i s kamerami, které mají malé rozlišení.

V Evropské unii je nově povinnost pro sledování řidičů na dálku, takže Gabor věří, že v budoucnu budou podobné technologie ve většině aut.

„Zachraňujete životy, to je samozřejmě skvělé, ale jak můžete firmám ušetřit peníze,“ ptá se porota. „Když budou řidiči moc odpočívat, firmy přijdou o peníze.“

„Autonehody stojí firmy hodně peněz,“ odpovídá Gabor. „Provedli jsme studii a firma může pomocí našeho software ušetřit miliony eur ročně.“ Uznává nicméně, že je řada dalších systémů, které se snaží o něco podobného. Ke startupovým prezentacím ale patří sebevědomí, a tak dodává: „Ale my to děláme komplexně.“

Zatímco v předchozích ročnících se mezi sebou v celoevropském finále porovnávali výhradně vítězové regionálních kol soutěže Startup World Cup, letos před porotu postoupili i vítězové řady přidružených startupových soutěží, jako je třeba italská We Make Future, polský Wolves Summit, mezinárodní Vestbee Challenge, ale také řada českých soutěží – například Ynovate Challenge nebo Technology Fast 50.

„Chceme postavit něco jako evropskou Ligu mistrů startupových soutěží a přitáhnout do Česka skutečnou elitu mladých startupů,“ vysvětloval Václav Pavlečka, spoluorganizátor Disraptors Summitu, jehož jsou Seznam Zprávy mediálním partnerem. „Díky širšímu pojetí zasáhneme podstatně víc zajímavých projektů. Vítězná trofej tak bude o to prestižnější.“

Na summitu vystoupila celá řada domácích i zahraničních hostů. Alyssa Carsonová od dětství sní o tom, že se stane astronautkou. A za svým snem kráčí jednadvacetiletá Američanka hodně cílevědomě. Už několik let vlastní oprávnění ke vstupu do vesmíru, má pilotní licenci, prošla si tréninky stavu beztíže a je certifikovanou akvanautkou.

Ve svém vystoupení na summitu mluvila o tom, proč chce letět Mars, co obnáší astronautský výcvik nebo jak se liší SpaceX od NASA.

Inspirativní byl pro účastníky i rozhovor s Danielem Hejlem, spoluzakladatelem úspěšného českého startupu Productboard. Jde o druhou českou firmu, která letos dosáhla hodnoty miliardy dolarů.

„Strávili jsme rok a půl rozhovory s potenciálními zákazníky,“ vzpomíná Hejl na začátek podnikání. „Asi bych to nedoporučoval. Byly to stovky, možná tisíc rozhovorů. Snažili jsme se pochopit svět produktových manažerů.“ Některé rozhovory jim žádné nové informace neposkytly, ale daly jim přehled o tom, jaké problémy řeší firmy různých velikostí v různých fázích.

„Věděli jsme, že se vyplatí investovat čas na začátku. Kdykoli jsme ten výzkum mohli přerušit, ale vytrvali jsme. Vytvořil jsem v průběhu toho výzkumu šestnáct různých prototypů. Hodně jsme se toho naučili, a stále z tohoto počátečního výzkumu těžíme,“ myslí si Hejl. Podstatné podle něj je řešit reálný problém, který má zákazník. „A musí jít o příležitost, a také tomu musíte věnovat tvrdou práci.“

Dnes jejich produkty využívají velké firmy jako Microsoft nebo Zoom. „Nejtěžší je si tyto velké zákazníky udržet,“ míní Hejl. „Určitě máme pořád co vylepšovat.“

Mezi nejočekávanější příspěvky Disraptors Summitu patřilo vystoupení „první dámy estonské digitalizace“ Eriky Piirmetsové. Zástupkyně estonské vládní organizace e-Estonia mimo jiné každý den řeší vytváření vstřícného podnikatelského prostředí. Estonsko je totiž v tomto ohledu Evropě vzorem – anebo by být mělo.

„V letošním roce mezi hlavními hosty zazáří hned několik výjimečných žen. Bude to takový ‚women power‘ ročník. Ačkoli jsou dámy z velmi odlišných oborů i zemí, všechny spojuje odvaha měnit dějiny,“ lákala před startem akce marketingová ředitelka Disraptors Summitu Kateřina Syslová.

Z Londýna se na Disraptors Summit měla původně připojit i Holly Bransonová, dcera zakladatele společnosti Virgin Richarda Bransona a dost možná její budoucí ředitelka. Nakonec však kvůli nepředvídatelným okolnostem vystoupení zrušila.

Akademiky prostřednictvím svého vystoupení na hlavním pódiu Disraptors Summitu zastupovala především lékařka, vysokoškolská pedagožka a od letošního jara rektorka Karlovy univerzity Milena Králíčková.

Kromě Daniela Hejla z Productboardu, v současnosti vůbec nejhodnotnějšího startupu na českém trhu, zastupoval českou startupovou scénu Michal Šmída, který vybudoval a odprodal český startup Twisto, hvězdnou trojici svým úvodním slovem doplnil Jakub Jurových z projektu Deepnote.

Všichni tři jsou úzce spojeni s extrémně úspěšnými společnostmi, jejichž hodnota už přesáhla miliardu dolarů.

Doplnění: doplnili jsme informace o hlavní ceně.