Platit převodem nestačí, digitalizace české ekonomiky je žalostně pomalá

V celkové úrovni digitalizace státní správy je Česko druhé nejhorší v EU, ukazuje nový Index prosperity.

V cestě za efektivnější digitalizací správy stojí hned několik hlavních problémů: „Největší překážky vidíme ve svazujícím legislativním prostředí, složitosti veřejných zakázek, nebezpečí tzv. vendor lock-inu a v palčivém nedostatku IT odborníků ve státní správě,“ vypočítal příčiny neúspěchu Jan Hainz z Digitální a informační agentury (DIA). Pomoci by měl zákon o právu na digitální služby – soubor opatření pro veřejné orgány, který se bude vztahovat na desítky informačních systémů jednotlivých resortů. Platit má od 1. února 2025.

O mnoho lepší není situace ani v domácnostech. Ačkoliv má připojení k internetu 92,8 procenta z nich, naprostá většina evropských rodin je na tom lépe a Česku v tomto ohledu patří jen 16. příčka.

Téměř jako katastrofu jde podle studie označit úroveň pokrytí Česka vysokorychlostním internetem. Takový typ připojení má k dispozici pouhých 53,2 procenta českých domácností, čímž se Česko zařadilo až na předposlední příčku nad Řecko.

Pro zajímavost, na čtvrté příčce se v unijním srovnání dostupnosti vysokorychlostního internetu umístilo Rumunsko (pokryto má 95,6 procenta domácností), které je jinak v hodnocení digitalizace a infrastruktury úplně poslední.

Útěchou nám snad může být, že přibývá Čechů, kteří záležitosti s veřejnou a státní správou řeší online s pomocí služeb eGovernmentu. Z dat DESI (Digital Economy and Society Index) vyplývá, že už dalo při jednání s úřady internetu šanci téměř 77 procent Čechů, kteří internet běžně využívají. To je, jak upozornila analytička Evropy v datech Hana Vincourová, o dvě procenta více než unijní průměr.

Podle Jana Hainze z DIA stojí za vyšší využívaností postupný nárůst služeb, které lze vyřídit online: „Jedná se například o rozvoj uživatelsky přívětivého Portálu občana, jehož mobilní verzi jsme letos představili. Díky BankID se zase zjednodušil a rozšířil přístup k elektronické identifikaci, kterou se občané mohou k online službám přihlašovat,“ vyjmenovává Hainz.

Až 80 procent Čechů ale využívá internetové bankovnictví. Analytička České spořitelny Tereza Hrtúsová přidala i další informace: „V současnosti již více než tři čtvrtiny našich klientů pravidelně využívají mobilní aplikaci. Do banky v mobilu se v průměru přihlásí každý den v měsíci, přičemž si nejčastěji kontrolují zůstatek na účtu, zadávají jednorázové platby nebo nastavují limit na kartě. Klienti si použití mobilního telefonu oblíbili rovněž při placení u obchodníků. Platební kartu uloženou ve své mobilní peněžence má již 52 procent klientů s mobilní aplikací George.“ V součtu nás to v EU při sledování využívání internetového bankovnictví řadí na osmou příčku.

Přitom podle dat Evropské centrální banky mají Češi méně možností platit bezhotovostně než většina jiných obyvatel Unie. Na tisíc obyvatel u nás připadá 23,5 platebního terminálu. Na Maltě, která je v tomto ohledu jedničkou, připadá přibližně jeden terminál na každé tři obyvatele.

V celkovém hodnocení úrovně digitalizace ekonomiky se na prvním místě v Unii ocitá Lucembursko, naopak na konci žebříčku se umístily balkánské státy Rumunsko a Bulharsko. Překvapilo Německo, kterému v digitalizaci, tak jak ji vidí Index prosperity, patří podprůměrná 23. příčka.