Článek
„Než covid-19 zasáhl svět, zaměstnavatelé se v České republice potýkali s obrovským nedostatkem zaměstnanců. Firmy se předháněly v seznamu nabízených benefitů a zároveň snižovaly, kde to bylo možné, požadavky na potenciální zaměstnance. Velkou pozornost věnovaly jejich zapracování, případně doplnění jejich kvalifikace,“ říká mluvčí Úřadu práce Kateřina Beránková.
Pandemie však situaci významně změnila. Především v oblastech, které jako první postihlo nařízené uzavření provozů, což byly služby, pohostinství, lázeňství nebo kultura, a nezaměstnaných tak přibylo. Na druhou stranu v pandemii výrazně vzrostl zájem o pracovníky v sociálních službách a ve zdravotnictví.
Podle Kateřiny Beránkové pandemie změnila také preference a hodnoty ovlivňující naše rozhodování při výběru zaměstnání. „Zatímco dříve byla při výběru nové práce nejdůležitější výše mzdy, nabízené benefity, vzdálenost od místa bydliště či typ smlouvy, dnes je v tomto žebříčku na druhém místě hned za výší mzdy jistota dlouhodobého zaměstnání a stabilita. Význam stability samozřejmě roste s věkem, mladší ročníky považují za důležitou i smysluplnost práce a osobní rozvoj.“
Rok 2021 už byl podle Beránkové navzdory trvající epidemické situaci a přijímaným bezpečnostním opatřením ve výsledku příznivější, oproti předchozímu roku došlo k poklesu celkového počtu nezaměstnaných. Na konci ledna 2022 Úřad práce evidoval 267 076 uchazečů o zaměstnání (v grafech UoZ), což je o 41 783 méně než loni. Na startu roku přitom míra nezaměstnanosti pravidelně narůstá, a to především vlivem přestávky sezónních prací a také ukončením smluv sjednaných na dobu určitou. Průměrný věk nezaměstnaných je v České republice 43,7 roku.
Podle Michala Skořepy, ekonoma České spořitelny a zároveň člena vedení České společnosti ekonomické se už v druhé polovině loňského roku zřetelně projevilo zotavování ekonomiky z pandemie, a to jednak návratem mnoha zahraničních pracovníků, ale zároveň i nárůstem poptávky po pracovní síle. "Napětí na českém trhu práce, které zůstalo do značné míry zachováno především v souvislosti s programem Antivirus, ale nepolevuje ani po odeznění pandemie. Výsledkem byl mimo jiné i obnovený tlak na růst mezd.
Nekvalifikovaný paradox
Pokud se jedná o dlouhodobě nezaměstnané, jsou bez práce nejčastěji lidé s nižší kvalifikací, především s vyučením bez maturity a se základním vzděláním. Na konci letošního ledna bylo v evidenci ÚP ČR nejvíce pomocných a nekvalifikovaných pracovníků, když absolutní číslo těchto uchazečů o zaměstnání překročilo 80 tis.
Zajímavé ale je, že na druhé straně právě zájem o tyto zaměstnance ze strany zaměstnavatelů přetrvává. Volné pracovní pozice jsou nabízeny převážně ve výrobě, v technických a dělnických oborech, ale také v sociálních službách či ve zdravotnictví. Na jaře také opět naroste zájem o sezonní pracovníky v zemědělství, zahradnictví, lesnictví a rybářství.
Řešením může být rekvalifikace
Má-li uchazeč o zaměstnání evidovaný Úřadem práce zájem o nabízenou pozici, ale z hlediska kvalifikace nevyhovuje požadavkům zaměstnavatele, může být řešením rekvalifikace. „Úřad práce může rekvalifikaci požadovanou konkrétní firmou financovat. V současné době se zaměřujeme především na podporu zvolených rekvalifikací, během tří let můžeme na tento typ rekvalifikace uchazeči o zaměstnání poskytnout až 50 tisíc korun,“ upozorňuje mluvčí Úřadu práce.
Charakter volných pracovních pozic nabízených Úřadem práce se do značné míry překrývá s profilem typického uchazeče o práci. Tedy práci hledají takoví lidé, o které je právě největší zájem.
Proč se tedy tolika firmám nedaří naplnit stavy na požadovanou úroveň? „Spárovat konkrétní volné místo a uchazeče není vždy jednoduché. Často v tom brání například zdravotní stav klienta, nedostatečná praxe, jeho rodinná situace, anebo směnný provoz,“ vysvětluje Kateřina Beránková. Výrobní provozy mnohdy pracují ve dvou či třísměnném provozu, někdy dokonce nepřetržitě, a to se lidem podstupovat nechce. Potvrzuje to i marketingová ředitelka personální agentury Grafton Recruitment Jitka Součková: „Nezaměstnaným lidem se velmi často nechce pracovat na směny. Preferují práci na osm hodin přes den, beze směn a bez víkendů.“
Co stojí nezaměstnaní
Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v lednu 2022 celkem 90 021 osob, což představuje 33,7 % všech uchazečů o zaměstnání. Uchazeči v průměru pobírali 9 273 Kč měsíčně, maximální výši podpory, tedy 21 488 Kč, pobíralo 808 uchazečů o zaměstnání. Celkově zaplatil Úřad práce ČR v prvním měsíci letošního roku na podporách v nezaměstnanosti a za rekvalifikace 807 184 000 korun.
Platy znovu rostou, podmínkou je ale vzdělání
Na druhou stranu se ale mzdy na pozicích, které firmám nejvíce chybí, nenavyšují. Z průzkumu agentury Grafton Recruitment vyplývá, že si v loňském roce polepšili pracovníci na odborných pozicích, a to nejčastěji v rámci jednotek procent. Dělník ve výrobě v Moravskoslezském kraji nebo na Ústecku však stále začíná s nástupním platem pouhých 20 tisících korun.
Z poněkud jiné perspektivy na pracovní trh nahlíží personální agentury. U nich je třeba hledat především volná pracovní místa s vyššími nároky na vzdělání. Ani těch není málo, z nabídky agentur je patrný nedostatek kvalifikovaných pracovníků prakticky ve všech odvětvích.
Napříč obory i regiony tak v posledních měsících na poli vyšší kvalifikace dochází k mírnému růstu mezd. „Pokud mzdy klesají, tak většinou jen u manažerských pozic. To je způsobeno jednak nižšími bonusy a jednak dostatkem volných manažerských kandidátů,“ říká ředitel Grafton Recruitment Martin Malo s tím, že v části firem zároveň dochází k návratu finančních i nefinančních benefitů, které byly v loňském pandemickém roce pozastaveny.
Válka, my a Ukrajinci
Válka na Ukrajině, Jak říká Michal Skořepa z České spořitelny, povede na jedné straně k úbytku ukrajinských pracovníků, z nichž někteří se vydali bránit svou vlast, a na druhé straně k přílivu utečenců. Z nich budou pro trh práce relevantní především ženy v produktivním věku. „Problémy s dovozem výrobních vstupů z Ruska a Ukrajiny, nárůsty cen energií a snížení odbytu v důsledku slabší poptávky v Česku i v zahraničí, to vše povede k jistému ochabnutí poptávky českých firem po pracovní síle. Celkově může dojít k nárůstu nezaměstnanosti, ovšem nejspíš nikoli dramatickému,“ uvažuje Skořepa. Výslednému zpomalování růstu mezd bude podle něj bránit snaha zaměstnanců zajistit, aby růst výdělků aspoň částečně kompenzoval rychlé zvyšování spotřebitelských cen.
