Nárůst duševních onemocnění stát nezvládne. Nadějí jsou soukromé investice

Covid, válka na Ukrajině, vysoká inflace a energetická krize. Kombinace všech nepříjemných vlivů, které na lidi útočí z médií nebo které vnímají při své práci, znamenala v poslední době pro lidi v Česku i v celé Evropě mimořádnou stresovou zátěž. Až takovou, že Evropská komise označila duševní zdraví za hlavní společenskou výzvu, které nyní celá unie čelí.

A nejde jen o zdraví, pohodu a společenskou soudržnost, ale i o peníze. Každoroční náklady spojené se špatným stavem duševního zdraví se v Evropě odhadují na více než čtyři procenta HDP. Komise proto připravuje plán, jak tuto situaci změnit. Hotový má být ve druhém čtvrtletí letošního roku.

Situaci pomáhají zlepšovat služby a projekty ve veřejné i soukromé sféře. Patří k nim budování krizových center, rozvoj on-line terapií a psychologické pomoci ve firmách nebo investice do specializovaných léčebných zařízení.

Svou šanci tak vidí i soukromé firmy, které investují právě do zařízení, která lidi léčí, nebo jim alespoň radí, jak s problémy bojovat. Budují jak klasická zdravotní zařízení, jako třeba zdravotnický holding Akeso, tak se třeba zaměřují na on-line terapii, která zažila největší boom v době covidu. Zde funguje například terapeutická platforma Hedepy.

„Jsou různé akční plány, které vydala Světová zdravotnická organizace. U plánu, který se teď připravuje na úrovni Evropské unie, je jen rozdíl v tom, že bude zaštítěný Evropskou komisí,“ upozorňuje Petr Winkler, ředitel Národního ústavu pro duševní zdraví.

Evropská data totiž ukazují, že duševní poruchy a poruchy chování jsou zodpovědné asi za čtyři procenta ročních úmrtí v EU a jsou druhou nejčastější příčinou úmrtí mladých lidí. Asi pět procent Evropanů v produktivním věku prodělalo vážné duševní onemocnění. Dalších 15 procent postihlo nějaké běžnější, které jim zhoršilo situaci při hledání práce, snížilo produktivitu i finanční příjem.

Má to neblahý vliv nejen na jednotlivce, ale i na firmy a stát. Zaměstnanci jsou méně výkonní a častěji nemocní, pro stát to znamená vyšší sociální a zdravotní výdaje.

Už před pandemií statistiky ukazovaly, že v EU bylo duševním onemocněním zasaženo 84 milionů lidí, což je každý šestý. Právě kvůli covidu, ale i špatné bezpečnostní situaci či energetické krizi se však situace ještě zhoršila.

Samotná pandemie zvýšila stres i společenskou izolaci v době karantén. Navíc byla přerušená nebo výrazně omezená zdravotní péče. Podle Světové zdravotnické organizace přitom 10 procent z lidí, kteří měli nebo mají dlouhodobé zdravotní potíže spojené s covidem, čelí vyšším úrovním deprese a úzkosti. Obecně měla pandemie nejhorší dopad na mladé. V několika evropských zemích se u nich více než zdvojnásobil výskyt depresí.

„Pacientů s duševními obtížemi přibývá a stávající síť služeb, především v ambulancích a psychiatrických nemocnicích, je na hranici svých možností,“ komentuje situaci Ondřej Jakob, mluvčí Ministerstva zdravotnictví.

Málo je i psychologů a psychoterapeutů. Podle Markéty Celerové z Asociace klinických psychologů České republiky se na volný termín u psychoterapeuta čeká až dva roky. „Jedná se o dlouhodobý stav, který byl událostmi v posledních letech pouze akcelerován a akcentován,“ upřesňuje Celerová.

Pomoci může zmíněný evropský plán, který má finančně podpořit prevenci i řešení následků, stejně jako vývoj v oboru. Má se zaměřit na zlevnění léků, zvýšení personálních kapacit ve zdravotnictví, budování sítí odborníků, školení zdravotníků nebo programy na pomoc návratu lidí po duševním onemocnění do školy či do práce.

Česko nyní pracuje na reformě péče o duševní zdraví. Cílem je zlepšit kvalitu života nemocných a zajistit včasnou diagnostiku i léčbu díky lepší spolupráci mezi lékaři v první linii a specializovanými psychiatrickými službami. Zvyšují se třeba kapacity v akutní péči a  léčba na lůžku by se měla přesouvat spíše do té ambulantní.

Stát v posledních letech vybudoval síť 30 Center duševního zdraví pro pacienty s vážným duševním onemocněním, která fungují jako mezičlánek mezi primární a lůžkovou péčí, s cílem omezovat hospitalizace.

Pilotně funguje i několik podobných center pro jiné cílové skupiny. V dalších letech má síť narůst na 100 zařízení. „Máme avizován vznik asi 10 center v nejbližších letech. Zda se podaří cíle v této oblasti naplnit, je především otázka dostatku plně kvalifikovaného personálu,“ uvádí Ondřej Jakob z Ministerstva zdravotnictví. Právě zvýšení počtu pracovníků je teď jednou z priorit ministerstva.

Ministerstvo spolu s Psychiatrickou společností připravuje také vybudování sítě Center krizové péče, která mají být do roku 2030 po jednom až třech v každém kraji. Fungují už dvě v Praze a jedno v Brně, jejich výhodou je rychlá pomoc bez objednání a možnost zachování anonymity. V provozu jsou i další centra krizové pomoci, podle Ondřeje Jakoba však jejich rozložení není dostatečně rovnoměrné.

Jsou tu i soukromé investice do nových zařízení k léčbě a péči o lidi s duševním onemocněním. Třeba zdravotnický holding Akeso investoval 1,2 miliardy korun do stavby Centra duševní rehabilitace, s ambulantní i lůžkovou péčí a denním stacionářem. Ten má fungovat od druhého čtvrtletí letošního roku v rámci Rehabilitační nemocnice Beroun. „Služby budou zaměřené jak na lidi s náhle vzniklými duševními potížemi, tak na lidi, kteří v aktuálním systému péče nejsou dostatečně ošetřeni. Jde tedy o akutní psychiatrické pracoviště na straně jedné a strukturované psychoterapeutické programy na straně druhé,“ vysvětluje Martin Hollý, náměstek pro oblast duševního zdraví Centra duševní rehabilitace v Berouně.

Během covidu se také výrazně rozvinuly služby on-line terapií. Zájem o ně se přitom nadále rozšiřuje. Například terapeutická platforma Hedepy, která působí v několika zemích, zaznamenala letos meziroční růst počtu sezení o 410 procent. „Klienti oceňují, že mají terapeuta k dispozici kdykoliv, odkudkoliv a zároveň si ho mohou předem prohlédnout a přečíst si hodnocení od ostatních uživatelů. Při sezení je totiž sympatie k osobnosti terapeuta stěžejní,“ komentuje Lukáš Krčil, CEO Hedepy.

Česká firma je v prostředí zdravotní péče poskytované on-line jedním z nejrychleji rostoucích podniků regionu CE Evropy. Čtenáři Seznam Zpráv pro ni mohli v říjnu loňského roku hlasovat v rámci tradičního sestavování žebříčku Deloitte Technology Fast 50.

Jak upozorňuje Petr Winkler z Národního ústavu pro duševní zdraví, v psychiatrii bude nedostatek odborníků přetrvávat. „Není realistické očekávat, že by se komukoli na světě podařilo nějak dramaticky zvýšit přístupnost specializované psychiatrické péče. Ti lidé nejdou vyrobit na lince,“ podotýká Winkler. Studium trvá řadu let a poptávka stále roste, i kvůli stárnutí populace.

Problém je proto nutné řešit jinak. „Prevence, podpora, včasná detekce a intervence, to je celosvětový trend, kterým se jde. Musíme cílit na to, abychom vybavili populaci znalostmi, jak se o sebe efektivně postarat, jak hledat odbornou pomoc a jak poskytnou pomoc lidem v okolí,“ nastiňuje Petr Winkler.

S různými sociálními skupinami je přitom nutné pracovat jinak a pro všechny je potřeba mít vypracované preventivní a podpůrné programy. „Jak to funguje? Převážně je to kombinace různých seminářů, praktických cvičení, tréninků, eventuálně základní psychosociální podpory, která je možná pomocí trénovaných nespecializovaných pracovníků,“ vysvětluje Winkler.

Ve výsledku by tak lidé měli nacházet pomoc tam, kde jsou nejčastěji. Děti a mládež ve školách, senioři třeba u lékaře, lidé v produktivním věku by měli mít pomoc na pracovištích. To však dle Petra Winklera samo o sobě nestačí. „Na pracovišti musí být nastavené celé podpůrné prostředí. Lidé musí být naučení o sebe pečovat, pozorovat na sobě příznaky, rozpoznat je na ostatních a vědět, jak s nimi zacházet,“ říká Winkler.

Je také nutné sejmout z duševních nemocnění negativní nálepku, třeba i v médiích. „A to v tom smyslu, že se nejedná o slabost jedince, ale o relativně normální a přiměřenou reakci na extrémně zátěžovou situaci. Tak, aby se lidé neobávali vyhledávat pomoc a byli si vědomi rizikových symptomů,“ říká Markéta Celerová. Sami odborníci pomáhají i tvorbou videí a letáčků, jak může člověk sám se sebou v oblasti duševního zdraví pracovat.