Článek
Mikrobiom tvoří složitý ekosystém bakterií, virů, hub či kvasinek v našem těle i na jeho povrchu. Věda už prokázala, že mikrobiom hraje klíčovou roli ve fungování našeho metabolismu, imunity i duševního zdraví. Přesto, jak zdůraznili hosté, jsme teprve na začátku jeho mapování.
„Mikrobiom je 500krát bohatší než lidský genom,“ vysvětlila Helena Tlaskalová-Hogenová a zdůraznila jeho ohromnou složitost. „Každý z nás má jedinečné složení mikrobiomu – ani jednovaječná dvojčata nemají stejný mikrobiom.“
Tento složitý ekosystém s námi koexistuje a podle profesorky Tlaskalové-Hogenové ovlivňuje náš život mnohem více, než jsme si dosud mysleli. Průmyslový rozvoj západní společnosti však vede k úbytku naší mikrobiální rozmanitosti. Právě rozmanitost je pro odolnost organismu. „Čím rozmanitější systém, tím stabilnější je,“ zdůraznil Martin Schwarzer.
Hosty další debaty Neuron Online Talk byli:
Imunoložka Helena Tlaskalová-Hogenová
Laureát Ceny Neuron Martin Schwarzer
Lékař Jiří Vejmelka
Imunolog Jakub Abramson
Mikrobioložka Lucie Najmanová
Debatu moderovali ředitelka Nadace Neuron Monika Vondráková a mecenáš a spoluzakladatel Nadace Neuron Jaroslav Řasa.
Jak je na tom medicína?
Diskutující přiblížili souvislosti mezi mikrobiomem a onemocněními, jako jsou autoimunitní choroby, alergie, kardiovaskulární a dokonce i duševní nemoci. „Stále nevíme, zda změny mikrobioty jsou příčinou, následkem nebo pouze doprovodným jevem těchto nemocí. Prozatím víme, že existuje spojitost,“ uvedl Jiří Vejmelka. „Rádi bychom mikrobiom v rámci chronických onemocnění měnili, ale nevíme přesně, jaký by měl být náš cíl.“
Mezi přístupy, které již medicína využívá, zmínil fekální mikrobiální terapii – přenos stolice od zdravého dárce do trávicího traktu nemocného pacienta. Tato metoda se používá pouze u rekurentní klostridiové infekce, kdy je mikrobiota natolik poškozena, že připomíná „vypálený prales“.
Kdo má lepší mikrobiom?
Je tedy možné zjistit, jestli máme zdravý mikrobiom? „Když si představíme, že náš střevní ekosystém je město a my chceme popsat, jak se tam žije, jestli je prosperující, jestli je tam hodně škol…“ uvedla příměr Lucie Najmanová. „Ale jediné, co máme k dispozici, jsou informace o těch, kdo z města odjíždí. Můžeme se zeptat na jméno, na příjmení… Získáte nějaký obrázek, ale velice záleží, v jakém období ten obrázek uděláte,“ poukazuje na nespolehlivost jednorázového testování. „Mikrobiom je dynamický a může se proměňovat v rámci dne i týdnů,“ doplnil Martin Schwarzer. „Myslím, že v tuto chvíli dokážeme rozlišit extrémní případy. Pokud má někdo velmi silnou dysbiózu, ta rozmanitost chybí, tak to dokážeme určit. Ale abychom se testovali a hádali, kdo z nás má lepší mikrobiom, tam ještě nejsme,“ shrnul Jakub Abramson.
Čím krmit „hodné bakterie“?
Zdravý životní styl a vyvážená strava plná vlákniny jsou podle hostů základním kamenem zdravého mikrobiomu. „Nekrmíme jen sebe, ale i mikroorganismy v nás,“ vysvětlil Abramson. Zdůraznil význam vlákniny a vysvětlil, že bakterie ji využívají k produkci mastných kyselin s krátkým řetězcem, jako je butyrát, který je klíčový pro zdraví tlustého střeva.
„Fermentované potraviny, jako domácí kysané zelí nebo kváskový chléb, jsou skvělým způsobem, jak harmonizovat mikrobiotu,“ uvedli Schwarzer s Vejmelkou. I když pečení zabíjí živé mikroorganismy, zbývající látky, zvané postbiotika, stimulují imunitní systém.
„A určitě nějaké doplňky, jako třeba můj oblíbený vitamín D,“ doplnil Abramson. „A kromě toho Omega 3, což je suplement, který beru denně. Zabraňují zánětu, ale je to také hrozně důležitá látka pro náš mozek, zejména v útlém dětství.“ Z dalších mikronutrientů pak Vejmelka zmínil možnou prospěšnost vápníku a hořčíku.
Pozor na vysoce zpracované potraviny i propustnost střev
„Měli bychom si také říct, čeho se vyvarovat,“ konstatovala Tláskalová-Hogenová. „Vysoce průmyslově zpracované potraviny jsou velice nebezpečné. Jsou to ty potraviny, které se nám teď nabízejí: mají dlouhou trvanlivost, výbornou chuť, krásné barvy. Ale všechny ty přídavky, které se do těch potravin dávají, jsou velice nebezpečné pro náš mikrobiom. I WHO označilo některé potraviny jako vyloženě nebezpečné, například uzeniny.“
Změny mikrobiomu a špatná strava mohou podle Abramsona navíc zvýšit propustnost střev, což vede k dalším zánětlivým onemocněním. „Zmínil jsem butyrát, který je klíčový pro zalepení tlustého střeva. Ale existuje ještě jedna látka, aminokyselina L-glutamin, která je velmi důležitá jako zdroj energie pro tenké střevo a dokáže ho zalepit,“ dodal.
Budoucnost poznání mikrobiomu
Pokud jde o budoucí průlomy, které by nás v následujících letech mohly čekat, Abramson zmínil „chytrá antibiotika“, která by měla cílit na specifické bakteriální kmeny. Dále pak upravená probiotika, která by mohla pomoct s řešením některých autoimunitních onemocnění.
Zásadní však zatím zůstává prevence – rozmanitá strava, zdravý životní styl a omezení stresu a zbytečného užívání antibiotik.
Praktické tipy pro zdravější mikrobiom od účastníků debaty
● Jezte pestrou stravu bohatou na vlákninu, fermentované potraviny, kváskový chléb.
● Doplňujte vitamín D, omega 3, vápník a hořčík.
● Vyvarujte se vysoce průmyslově zpracovaných potravin.
● Omezte užívání antibiotik na nezbytné případy.
● Hýbejte se.
● Nepodceňujte důležitost rozmanité stravy a tvorby mikrobiomu u dětí.
● Zachovejte si optimismus a snažte se vyvarovat stresu.
● Starejte se o svou ústní dutinu, ale nepřehánějte to s ústní vodou.
Nadace Neuron si klade za cíl podporovat české vědecké prostředí. Veškeré prostředky na chod nadace plynou od soukromých mecenášů, mezi něž patří například Dalibor Dědek (Jablotron), Eduard Kučera (Gen Digital), Josef Průša (Prusa Research), Jaroslav Řasa a Monika Vondráková (ABRA Software), Francesca Kolowrat, Václav Dejčmar (RSJ Investments) či Marek Vašíček a Otakar Šuffner (FTMO).
Doposud vynaložil Neuron na podporu a popularizaci české vědy 140 milionů korun, udělil 120 Cen Neuron a podpořil 12 vědeckých expedic ve výši 5,5 milionu korun.
