Jako kůl v plotě. Malí podnikatelé si stěžují, že jim stát nepomáhá

Když v nějaké nedělní televizní debatě zazní slovo digitalizace, obvykle se vztahuje k potírání přebujelé byrokracie, případně k nutnosti „prodigitalizovat se“ k úsporám v počtu úřednického stavu.

Jenže digitalizace mnohem dramatičtěji probíhá na úrovni firem a Česko má v tomto ohledu co dohánět. Z průzkumu Barometer Strive Czechia společnosti Mastercard vyplývá, že vlak ujíždí především menším firmám, případně samostatným podnikatelům a živnostníkům.

Platí totiž pravidlo, že čím menší podnik, tím slabší výsledky v ukazatelích výkonnosti – nejde jen o výši příjmů a zisku, ale z ní také odvozenou nižší technologickou úroveň.

Překážkou pro větší uplatnění moderních technologií je totiž zejména jejich nákladnost, a ta se nejvíc projevuje u mikropodniků do deseti zaměstnanců, u žen-podnikatelek a také u podnikatelů, kteří do Česka přišli třeba z oblastí postižených válkou.

Téměř tři z pěti podniků přitom uvedly, že moderní technologie považují pro budoucí úspěšnost svého podnikání za zásadní. Kromě digitalizace se výzkumníci ptali také na přístup k různým programům podpory podnikání, k podpoře v oblasti digitalizace byznysu malých podniků, ale také k financování.

Momentálně nasazují dotazované firmy technologie nejčastěji ve financích a v účetnictví, 69 procent respondentů hodnotí digitalizaci těchto podnikových oblastí jako dobrou nebo velmi dobrou.

V tom se výsledky Strive Czechia Barometru, který pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu iniciovalo Centrum pro inkluzivní růst společnosti Mastercard ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR, do vysoké míry shodují s výsledky průzkumu provedeného agenturou CEBR v roce 2021 ve Velké Británii.

Preferovány jsou systémy plánování podnikových zdrojů (ERP), následují sociální média a elektronická fakturace. Na opačném konci stojí personalistika, kde čeští podnikatelé digitální technologie využívají jen zřídka (32 % oslovených podniků).

Samostatnou kapitolou jsou elektronické platební systémy, s některým z nich má zkušenost naprostá většina podniků zahrnutých do průzkumu. Nejčastěji používaným způsobem příjmu plateb jsou bankovní převody.

Pro nehotovostní platby však stále ještě existuje značný prostor k růstu. Méně než dvě pětiny podniků (38 %) přijímají platby platebními kartami a jen pětina (20 %) přijímá platby digitálními platebními metodami.

Zajímavostí je, že zhruba každá šestá firma vedená podnikatelem ve věku 35 let nebo méně experimentuje s kryptoměnami.

Pro srovnání, Index digitální ekonomiky a společnosti (DESI), který hodnotí úroveň digitalizace v členských zemích EU, popisuje Česko jako zemi s relativně pomalým přijímáním moderních technologií. V roce 2022 byla ČR v jejich integraci na 19. místě z 27 členských zemí EU, což je mimochodem pokles o čtyři pozice z 15. místa v roce 2021.

Téměř dvě třetiny (64 %) respondentů výzkumu odpověděly kladně na dotaz, zda by si na pokrytí provozních potřeb nebo rozšíření činnosti vzaly úvěr. Jen pětina dotázaných ale v posledních 12 měsících půjčku nebo úvěr doopravdy využila. V polovině případů úvěrem financovali provozní kapitál (51 %), dalšími důvody zadlužení bylo rozšíření podnikatelské činnosti (29 %) a investování (23 %).

Výzkum pak ukázal poměrně významný rozdíl v přístupu k úvěrování mezi firmami různých velikostí. Z malých podniků (11–49 zaměstnanců) využilo úvěr nebo půjčku 36 procent, mezi mikropodniky (1–10 zaměstnanců) to ve sledovaném období bylo jen 19 procent a mezi samostatnými podnikateli na cizí zdroje dosáhl ani ne každý desátý (8 %).

„Co se týče soukromého sektoru obecně, existuje mezi českými bankami ochota nejmenším zaměstnavatelům půjčovat. Podíl zamítnutých žádostí o úvěr je třetí nejnižší v EU,“ řekl k dostupnosti financování „malých byznysů“ v souvislosti s programem Strive Czechia prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý.

Zároveň však poukázal na fakt, že pokulhává dostupnost financování inovací a technologických startupů.

„Podíl dostupného rizikového kapitálu v Česku, v procentním vyjádření k HDP, je mezi srovnatelnými evropskými zeměmi nejnižší. Přitom technologické startupy budou v naší ekonomice hrát stále významnější roli,“ upozornil Dlouhý. Řada takových projektů logicky začíná právě jako firmy s nízkým počtem zaměstnanců.

Velikost firmy se ukázala být výhodou také v přístupu k rozličným programům podpory podnikání. Zhruba dvě třetiny samostatných podnikatelů v průzkumu uvedly, že nemají přístup k žádné podpoře, zatímco u podniků s 11–49 zaměstnanci tento problém pociťuje jen 21 procent respondentů. Takový rozdíl staví samostatné podnikatele do jasně nevýhodné situace, což se o to více projevuje v krizových obdobích, jako byla pandemie covidu-19 anebo dnešní energetická krize.

Jakkoliv lze citovanou nedostupnost podpory, ať už jde o podporu ze strany státu, oborových organizací, nebo soukromého sektoru, do určité míry vysvětlit i nedostatečným povědomím podnikatelů a nejen její reálnou nedostupností, je zjištění výzkumu přinejmenším znepokojivé.

„Význam digitalizace naplno ukázala pandemie covidu-19 a většina podnikatelů věří, že je digitalizace pro jejich budoucí úspěch zcela zásadní. Je tedy velmi potěšující, že i přes nesporné problémy firmy v ČR mají vůli a zájem zlepšovat a zefektivňovat své provozy a mimo jiné se také zasadit o co největší energetickou úspornost. Už jen proto by jim měl stát vyjít vstříc a pomoci jim co nejvíce,“ řekl v souvislosti s výzkumem a na něj navázaným programem Strive Czechia prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý.

Drobní podnikatelé s maximálně 49 zaměstnanci jsou podle viceprezidenta Hospodářské komory Tomáše Prouzy významným článkem národní ekonomiky a mají zásadní význam pro prosperitu celé společnosti.

Partnerem článku je společnost Mastercard.