Hlavní obsah

Jak se podniká v Praze. Uhříněvsi pomáhá mládí, Praze 1 sídla velkých firem

Foto: Shutterstock.com

Malostranské náměstí, ilustrační foto

Každá městská část Prahy je jiná a má svá specifika. A ta se projevují i ve vhodnosti pro podnikání, kdy záleží třeba na tom, jací lidé zde žijí, ale i jak se snaží místní úředníci.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Hlavní město Praha je neoficiální centrum podnikání v Česku. Výzkum Město pro byznys, který pravidelně zkoumá, jak se úředníci snaží podnikání na svém území pomáhat, se proto tentokrát zaměřil právě na hlavní město. Zajímavé je, jak velké rozdíly mezi různými Prahami panují.

Na špičce se letos umístila městská část Praha 22, kterou tvoří Uhříněves, Hájek u Uhříněvsi a Pitkovice, následovaná Prahou 1 a Prahou 14 zahrnující asi dvě třetiny území Hloubětína a celé Kyje, Černý Most a Hostavice.

Na konci srovnání je aktuálně městská část Praha 19, tedy Kbely. Ale nejlidnatější pražská část, Praha 4, tedy celý Braník, Hodkovičky, Krč, Lhotka a Podolí a části Nuslí, Michle, Záběhlic a Vinohrad, se umístila až na 17. příčce.

„Do naší městské části se stěhuje mnoho mladých lidí, čímž se pěkně rozvíjí také byznys, ať už z pohledu občana, podnikatelských příležitostí i podnikání jako takového. To považuji za velmi pozitivní,“ říká místostarostka MČ Praha 22 Hana Vagenknechtová.

Dobrý úředník je víc než chatbot

Městská část Praha 22 letos zabodovala jak v podnikatelském prostředí, tak v práci veřejné správy. Vůbec nejlepšího výsledku mezi všemi městskými částmi dosáhla v takzvaném mystery testování (v tabulce Mystery mail).

Ten funguje tak, že „testeři“ vyrobí fiktivní dotazy podnikatelů a ty ve vlnách posílají na živnostenské úřady, pak hodnotí kvalitu a rychlost jejich odpovědí.

„Komunikací s klienty se zabývají všichni úředníci živnostenského odboru včetně vedoucí, a to převážně při osobním nebo telefonickém rozhovoru, protože problematika živnostenského zákona je obsáhlá a je třeba posuzovat jednotlivé dotazy individuálně,“ popisuje praxi na radnici Prahy 22 vedoucí živnostenského odboru Romana Chotová. Úřad má standardizované postupy, které dotazy směřují k příslušným odborníkům v jednotlivých odděleních .„Pokud se jedná o složitější souhrnný dotaz, je přizván ještě odborník na komunikaci, “ doplňuje Chotová. Výzkumem potvrzená kvalita odpovědi je podle ní dána nejenom rychlostí, ale především kontextem, který vždy vyhodnocuje příslušný úředník a dokáže tak poskytnout relevantní odpověď.

„Je pravdou, že osobní přístup našich pracovníků oceňují podnikatelé nejen z naší městské části, ale i z okolních měst a obcí. A přicházejí se k nám zeptat na základě dobrých referencí od ostatních podnikatelů,“ potvrdila Romana Chotová z živnostenského odboru Prahy 22.

O vstřícnosti radnice k podnikatelům vypovídá i vysoký počet úředních hodin, během nichž si mohou podnikatelé vyřídit vše potřebné.

Na elitní postavení Prahy 22 má vliv i demografická situace. Praha 22 má totiž v celé metropoli vůbec nejnižší poměr lidí nad 65 let ku lidem do 14 let věku. Místní radnice také vykazuje nejvyšší počet dokončených bytů v přepočtu na 1000 obyvatel, stejně jako nejvyšší počet dokončených bytů ku změně počtu obyvatel.

Turismus je na Praze 1 prokletím i požehnáním

Na druhé příčce srovnání se v hlavním městě umístila Praha 1, kde má své podniky přihlášeno nejvíce pražských podnikatelů. První městská část vede i co do počtu ekonomických subjektů v přepočtu na 1000 obyvatel, a to jak u podnikajících fyzických osob, tak i právnických osob. Místní radnice také dosáhla vysoce nadprůměrného hodnocení v elektronické komunikaci s podnikateli.

„Koncentrace podnikatelů v Praze 1 přináší radnici řadu výhod i výzev. Vyšší počet podniků znamená vyšší příjmy z místních daní a poplatků, což umožňuje radnici investovat do veřejných služeb a infrastruktury,“ potvrdil radní Karel Grabein Procházka.

Vysoký počet podnikatelů na Praze 1 jistě souvisí s tím, že jde o velice atraktivní oblast pro turisty. To sice na jedné straně podporuje místní ekonomiku, ale podle Procházky to znamená i vyšší zátěž pro místní obyvatele - zvýšenou hustotu dopravy, hluk, tlak na infrastrukturu či vyšší ceny.

„Město nemůže fungovat bez podnikatelů a podnikatelé bez města. Současný stav tedy vnímám jako pozitivní zprávu a celkový výsledný efekt potom záleží na obou stranách,“ uvedl Karel Grabein Procházka.

Třetí místo patří na žebříčku Praze 14, jejíž radnice eviduje vysoce nadprůměrný počet živnostníků v přepočtu na počet obyvatel. Ti si hlavně chválí webové stránky městské části, kde je k nalezení vše potřebné pro komunikaci s veřejnou správou.

Město pro byznys

  • Srovnávací výzkum Město pro byznys již sedmnáct let hodnotí podnikatelský potenciál měst a obcí v České republice.
  • V rámci celé republiky každoročně porovnává 205 měst a obcí s rozšířenou působností podle toho, jak se snaží podnikání na svém území pomáhat.
  • Analytici agentury Datank analyzují, jaké je v daném místě podnikatelské prostředí a jak se k podnikání staví veřejná správa.
  • Data získávají například z Českého statistického úřadu, Ministerstva financí, Ministerstva práce a sociálních věcí, CRIF – Czech Credit Bureau či Ministerstva školství.

Doporučované