Článek
Až v 73,4 procenta Čechů, kteří chtějí zhodnocovat své úspory, k tomu využívá spořící účty. Dalšími oblíbenými nástroji pro zhodnocování peněz jsou i vklady na penzijní spoření, které využívá 50 procent lidí, a investování do akcií, dluhopisů a podílových fondů (42 %).
Stavební spoření, u kterého razantně poklesla státní podpora a kde se úroky nyní pohybují okolo tří procent, už co by spořící nástroj v oblibě značně pokleslo. Dnes jej využívá jen 27 procent populace, která chce své finance zhodnocovat.
Odborníci ale upozorňují, že spořicí účty se mezi investiční nástroje většinou vůbec nepočítají. V minulých letech se totiž opakované ukázalo, tento typ investice prostě nestačí protože v dobách recese nedokáže pokrýt ani rostoucí inflaci.
„Spořicí účet je skvělým nástrojem pro tvorbu krátkodobé rezervy. Má nicméně své limity a již z principu v dlouhodobém horizontu zpravidla nabídne menší zhodnocení finančních aktiv než investování. Výhodou spořicího účtu je fakt, že finanční prostředky jsou okamžitě dostupné a dají se rychle přesunout na běžný účet. U investic naopak musíme počítat s tím, že vložené prostředky nebude možné či výhodné kdykoliv vybrat. Investiční nástroje a produkty by nás měly motivovat k vytváření dlouhodobé finanční rezervy,“ říká Tereza Hrtúsová, analytička České spořitelny.
Index finančního zdraví Čechů
Index finančního zdraví je společným projektem České spořitelny, Sociologického ústavu AV ČR a datového portálu Evropa v datech. Jeho cílem je průběžně analyzovat míru finančního zdraví obyvatel ČR ve vybraných oblastech. V letošním roce jimi jsou:
Projekt čerpá data primárně z pravidelného sociologického dotazování reprezentativního vzorku populace (sběr dat provádí agentura Ipsos) a datových zdrojů Sociologického ústavu AV ČR a České spořitelny. Index finančního zdraví je součástí dlouhodobého výzkumu Index prosperity a finančního zdraví, který realizují Česká spořitelna a datový portál Evropa v datech.
Seznam Zprávy jsou mediálním partnerem Indexu finančního zdraví.
Více na www.indexprosperity.cz.
Snaha zhodnocovat své úspory logicky roste s příjmy, kdy bohatší lidé mají na to, aby si odkládali bokem, ale výrazně ji ovlivňuje i vzdělání. Vyplývá to z průzkumu, na kterém s Evropou v datech a Českou spořitelnou spolupracoval i Sociologický ústav Akademie věd a agentura Ipsos. Zatímco mezi jedinci se základním vzděláním se snaží své prostředky zhodnocovat zhruba 4 z 10 respondentů, u vysokoškolsky vzdělaných jde už o víc než 8 z 10.
„Je poměrně nasnadě, že lidé s nižšími příjmy, pro které je často problém i zaplatit nutné výdaje, se do investic pouští daleko méně často než lidé s vysokými příjmy,“ říká Kamila Fialová ze Sociologického ústavu AV ČR. Data také ukazují, že se do investování méně často pouští lidé, kteří žijí v nájmu. To může podle Fialové souviset s jejich horší finanční situací, ale i s tím, že koupě vlastního bydlení už z definice představuje určitou formu investice.
„Klíčovým faktorem ovlivňujícím to, že se lidé snaží své finanční prostředky zhodnotit a investovat, je bez pochyby vzdělání. Obecně vyšší vzdělání souvisí i s vyšší finanční gramotnosti a lepší orientací ve světě financí a investic,“ míní Kamila Fialová.
Průzkum České spořitelny ale také rozlišuje obecnou snahu o jakékoliv zhodnocování úspor a skutečné investování. Tomu se aktivně věnuje 63 procent lidí, kteří si uvědomují klesající hodnotu úspor. Z celkové populace jde o zhruba 40 procent Čechů.
Za skutečné investování lze považovat například nakupování akcií, drahých investičních kovů nebo investice prostřednictvím fondů.
A zájem o něj podle Tomáše Žďáry z České spořitelny roste. „Meziročně (září 2023–září 2024) se zvýšil počet investorů o 8 %, přičemž se zvýšila průměrná výše pravidelné investované částky o téměř 15 % na téměř 2 800 Kč. Aktuálně máme již 644 tisíc investorů, což je téměř každý čtvrtý z našich 2,9 milionu aktivních klientů. Z celkového počtu investorů se pravidelnému investování věnuje více než 60 % klientů,“ říká Žďára, který ve spořitelně odpovídá za digitální investiční řešení. A podotýká, že klienti České spořitelny se od celkové populace nijak neliší.
Kam nejčastěji investujeme
Češi nejčastěji věří investicím skrze investiční fondy nebo ETF (také „nízkonákladové fondy“ nebo „indexové akcie“, tedy burzovně obchodované fondy, se kterými se obchoduje na burzách jako s běžnými akciemi). Platí to u více než poloviny dotázaných. Čtvrtina respondentů volí přímé nákupy akcií a 18 procent využívá termínované účty.
Motivací k investování je podle průzkumu především snaha zajistit si vysokou životní úroveň, a to jak pro důchod (34 %), tak v současnosti (28 %). Jednotky procent respondentů při investování myslí především na předčasný důchod či spoření pro své děti. Jen 12 % Čechů se o investice vůbec nezajímá a 5 % ho bere spíše jako koníčka či zálibu.
Doba také přinesla zájem o kryptoměny, které se jako nástroj zhodnocení peněz snaží využívat 6 % investorů. V jejich portfoliu však nejčastěji představují maximálně 5 % investic.
Zatímco u prosté snahy o zhodnocování úspor, tedy například zmiňované spořící účty, byly patrné zejména rozdíly dané vzděláním a výší příjmů, u opravdového investování jsou výraznější i genderové rozdíly. „Muži, kteří své peníze zhodnocují, se investicím věnují v 70 % případů, u žen jde jen o 54 %,“ popisuje situaci Tomáš Odstrčil, analytik Evropy v datech.
Podle Kamily Fialové ze Sociologického ústavu Akademie věd mohou být rozdíly v přístupu kromě ekonomických a finančních důvodů způsobeny i sociálně-kulturními faktory. „Ženy často čelí větší ekonomické nejistotě a mají menší příjmy a finanční polštář než muži. Vedle toho, že mají méně prostředků, které by mohly zhodnocovat, to také vede k větší opatrnosti při rozhodování a vyhýbání se rizikům, která by mohla ohrozit jejich finanční stabilitu,“ vysvětluje Fialová.
Monika Hrubá, která v České spořitelně odpovídá za strategii finančního zdraví a zákaznické zkušenosti potvrzuje, že ženy také mají častěji promyšlený dlouhodobý plán svých investic a jejich předání další generaci. „Současně jsou k sobě více kritické než muži,“ dodává.
Hlavně opatrně
Co se týká financí, tak u Čechů sice vítězí nižší rizikovost nad vyšším zhodnocením, ale jen velmi těsně. Navíc to neplatí plošně. „Ženy jsou v investičních rozhodnutích více rozvážnější a opatrnější, nedělají impulzivní kroky a jdou do menšího rizika. Volí spíše dlouhodobé investiční strategie a přemýšlejí o složení svých portfolií – více než muži investují do oblastí s pozitivním dopadem na společnost a životní prostředí,“ říká Monika Hrubá.
U mužů je vidina vyššího zhodnocení silnější než opatrnost. To ale může být způsobeno i skutečností, že muži rizika častěji aktivně diverzifikují (rozdělují své investice do více oblastí) a investují v rámci širšího portfolia. Obecně u nás diverzifikuje 46 procent investorů.
Rozdíly v obavách z rizika při investování se ale projevují i napříč věkovými skupinami, jak ostatně upozorňuje i Kamila Fialová ze Sociologického ústavu: „Zatímco mladší lidé preferují vyšší výnos, s rostoucím věkem se riziko stává významným faktorem investičních rozhodnutí. To je naprosto racionální, protože lidé se s blížícím odchodem do důchodu svými investicemi většinou zajišťují právě na důchod a riziko je pro ně z toho důvodu méně akceptovatelné.“
76 procent dotazovaných hodnotí své investiční snažení jako ziskové. Jen u 31 procent jde ale o zisky v takové výši, že poráží inflaci. Za výrazně nebo alespoň mírně ztrátové považuje své investování pouze 3,5 procenta Čechů, kteří se o investování snaží. Tomu odpovídá i spokojenost s investicemi v uplynulém roce, kterou hlásí téměř 8 z 10 investorů. Zajímavé je, že s přibývajícím věkem tato spokojenost mírně klesá, ale i nadále výrazně převyšuje jakoukoliv nespokojenost.
Pokud jde o to, kolik peněz mají Češi uložených v akciích, dluhopisech a dalších typech investic, jde nejčastěji o sumu menší než 100 tisíc korun, taa se objevuje u 30 procent případů. Pětina lidí má v investicích 100–300 tisíc korun a u 12,5 % investujících Čechů jde o 300 tisíc až půl milionu.
Ze svých ročních příjmů odkládají Češi do investic nejčastěji 6–10 % získaných prostředků, to tvrdí třetina investujících respondentů. Jen jeden z deseti investorů si skrze investice odkládá více než čtvrtinu příjmů.
Optimální je podle Moniky Hrubé držet se zažitého pravidla 50:30:20. „Polovina příjmu jde na nezbytné výdaje, 30 procent na zábavu a zbytnosti a 20 procent si budeme odkládat. Může to být pomocí trvalého příkazu hned po výplatě nebo využitím některého nástroje přímo v mobilním bankovnictví,“ doporučuje manažerka České spořitelny.
Ačkoliv se nyní mluví o udržitelnosti i u investování, z průzkumu České spořitelny a agentury Ipsos vyplynulo, že společenská odpovědnost či udržitelnost české investory zase tak moc nezajímá. 52,5 % populace pojmy jako ESG nebo odpovědnost neřeší, své prostředky byl klidně investovali do výhodných akcií firem, které se nechovají odpovědně. Ženy jsou k takovým investicím odmítavější, sedm z deseti by si akcie problematické firmy nekoupilo, u mužů by si nadpoloviční většina takové akcie spíše pořídila.
Zájem o „zelené investice“ zatím zásadně neroste ani u firem. Jak ale uvádí Kateřina Novotná, šéfredaktorka CSRD.cz, spotřebitelé je od firem očekávají. „Podle dat agentury Ipsos si až 85 % Čechů myslí, že by firmy měly investovat do udržitelných technologií a snižovat svůj dopad na životní prostředí.“ Firmy ale především chtějí investovat do profitabilních projektů.
