Investice po Česku. Ženy jsou opatrnější, muži chtějí vydělat více

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Až 73,4 procenta Čechů, kteří chtějí zhodnocovat své úspory, k tomu využívá spořicí účty. Dalšími oblíbenými nástroji pro zhodnocování peněz jsou i vklady na penzijní spoření, které využívá 50 procent lidí, a investování do akcií, dluhopisů a podílových fondů (42 %).

Stavební spoření, u kterého razantně poklesla státní podpora a kde se úroky nyní pohybují okolo tří procent, už coby spořicí nástroj v oblibě značně pokleslo. Dnes jej využívá jen 27 procent populace, která chce své finance zhodnocovat.

Odborníci ale upozorňují, že spořicí účty se mezi investiční nástroje většinou vůbec nepočítají. V minulých letech se totiž opakovaně ukázalo, že tento typ investice prostě nestačí, protože v dobách recese nedokáže pokrýt ani rostoucí inflaci.

„Spořicí účet je skvělým nástrojem pro tvorbu krátkodobé rezervy. Má nicméně své limity a již z principu v dlouhodobém horizontu zpravidla nabídne menší zhodnocení finančních aktiv než investování. Výhodou spořicího účtu je fakt, že finanční prostředky jsou okamžitě dostupné a dají se rychle přesunout na běžný účet. U investic naopak musíme počítat s tím, že vložené prostředky nebude možné či výhodné kdykoliv vybrat. Investiční nástroje a produkty by nás měly motivovat k vytváření dlouhodobé finanční rezervy,“ říká Tereza Hrtúsová, analytička České spořitelny.

Snaha zhodnocovat své úspory logicky roste s příjmy, kdy bohatší lidé mají na to, aby si odkládali bokem, ale výrazně ji ovlivňuje i vzdělání. Vyplývá to z průzkumu, na kterém s Evropou v datech a Českou spořitelnou spolupracoval i Sociologický ústav Akademie věd a agentura Ipsos. Zatímco mezi jedinci se základním vzděláním se snaží své prostředky zhodnocovat zhruba 4 z 10 respondentů, u vysokoškolsky vzdělaných jde už o víc než 8 z 10.

„Je poměrně nasnadě, že lidé s nižšími příjmy, pro které je často problém i zaplatit nutné výdaje, se do investic pouští daleko méně často než lidé s vysokými příjmy,“ říká Kamila Fialová ze Sociologického ústavu AV ČR. Data také ukazují, že se do investování méně často pouští lidé, kteří žijí v nájmu. To může podle Fialové souviset s jejich horší finanční situací, ale i s tím, že koupě vlastního bydlení už z definice představuje určitou formu investice.

„Klíčovým faktorem ovlivňujícím to, že se lidé snaží své finanční prostředky zhodnotit a investovat, je bez pochyby vzdělání. Obecně vyšší vzdělání souvisí i s vyšší finanční gramotností a lepší orientací ve světě financí a investic,“ míní Kamila Fialová.

Průzkum České spořitelny ale také rozlišuje obecnou snahu o jakékoliv zhodnocování úspor a skutečné investování. Tomu se aktivně věnuje 63 procent lidí, kteří si uvědomují klesající hodnotu úspor. Z celkové populace jde o zhruba 40 procent Čechů.

Za skutečné investování lze považovat například nakupování akcií, drahých investičních kovů nebo investice prostřednictvím fondů.

A zájem o něj podle Tomáše Žďáry z České spořitelny roste. „Meziročně (září 2023–září 2024) se zvýšil počet investorů o 8 %, přičemž se zvýšila průměrná výše pravidelně investované částky o téměř 15 % na téměř 2 800 Kč. Aktuálně máme již 644 tisíc investorů, což je téměř každý čtvrtý z našich 2,9 milionu aktivních klientů. Z celkového počtu investorů se pravidelnému investování věnuje více než 60 % klientů,“ říká Žďára, který v České spořitelně odpovídá za digitální investiční řešení. A podotýká, že klienti České spořitelny se od celkové populace nijak neliší.

Motivací k investování je podle průzkumu především snaha zajistit si vysokou životní úroveň, a to jak pro důchod (34 %), tak v současnosti (28 %). Jednotky procent respondentů při investování myslí především na předčasný důchod či spoření pro své děti. Jen 12 % Čechů se o investice vůbec nezajímá a 5 % ho bere spíše jako koníček či zálibu.

Doba také přinesla zájem o kryptoměny, které se jako nástroj zhodnocení peněz snaží využívat 6 % investorů. V jejich portfoliu však nejčastěji představují maximálně 5 % investic.

Zatímco u prosté snahy o zhodnocování úspor, tedy například zmiňované spořicí účty, byly patrné zejména rozdíly dané vzděláním a výší příjmů, u opravdového investování jsou výraznější i genderové rozdíly. „Muži, kteří své peníze zhodnocují, se investicím věnují v 70 % případů, u žen jde jen o 54 %,“ popisuje situaci Tomáš Odstrčil, analytik Evropy v datech.

Podle Kamily Fialové ze Sociologického ústavu Akademie věd mohou být rozdíly v přístupu kromě ekonomických a finančních důvodů způsobeny i sociálně-kulturními faktory. „Ženy často čelí větší ekonomické nejistotě a mají menší příjmy a finanční polštář než muži. Vedle toho, že mají méně prostředků, které by mohly zhodnocovat, to také vede k větší opatrnosti při rozhodování a vyhýbání se rizikům, která by mohla ohrozit jejich finanční stabilitu,“ vysvětluje Fialová.

Monika Hrubá, která v České spořitelně odpovídá za strategii finančního zdraví a zákaznické zkušenosti, potvrzuje, že ženy také mají častěji promyšlený dlouhodobý plán svých investic a jejich předání další generaci. „Současně jsou k sobě více kritické než muži,“ dodává.

Co se týká financí, tak u Čechů sice vítězí nižší rizikovost nad vyšším zhodnocením, ale jen velmi těsně. Navíc to neplatí plošně. „Ženy jsou v investičních rozhodnutích více rozvážnější a opatrnější, nedělají impulzivní kroky a jdou do menšího rizika. Volí spíše dlouhodobé investiční strategie a přemýšlejí o složení svých portfolií – více než muži investují do oblastí s pozitivním dopadem na společnost a životní prostředí,“ říká Monika Hrubá.

U mužů je vidina vyššího zhodnocení silnější než opatrnost. To ale může být způsobeno i skutečností, že muži rizika častěji aktivně diverzifikují (rozdělují své investice do více oblastí) a investují v rámci širšího portfolia. Obecně u nás diverzifikuje 46 procent investorů.

Rozdíly v obavách z rizika při investování se ale projevují i napříč věkovými skupinami, jak ostatně upozorňuje i Kamila Fialová ze Sociologického ústavu: „Zatímco mladší lidé preferují vyšší výnos, s rostoucím věkem se riziko stává významným faktorem investičních rozhodnutí. To je naprosto racionální, protože lidé se s blížícím odchodem do důchodu svými investicemi většinou zajišťují právě na důchod a riziko je pro ně z toho důvodu méně akceptovatelné.“

76 procent dotazovaných hodnotí své investiční snažení jako ziskové. Jen u 31 procent jde ale o zisky v takové výši, že poráží inflaci. Za výrazně nebo alespoň mírně ztrátové považuje své investování pouze 3,5 procenta Čechů, kteří se o investování snaží. Tomu odpovídá i spokojenost s investicemi v uplynulém roce, kterou hlásí téměř 8 z 10 investorů. Zajímavé je, že s přibývajícím věkem tato spokojenost mírně klesá, ale i nadále výrazně převyšuje jakoukoliv nespokojenost.

Pokud jde o to, kolik peněz mají Češi uložených v akciích, dluhopisech a dalších typech investic, jde nejčastěji o sumu menší než 100 tisíc korun, ta se objevuje u 30 procent případů. Pětina lidí má v investicích 100–300 tisíc korun a u 12,5 % investujících Čechů jde o 300 tisíc až půl milionu.

Ze svých ročních příjmů odkládají Češi do investic nejčastěji 6–10 % získaných prostředků, to tvrdí třetina investujících respondentů. Jen jeden z deseti investorů si skrze investice odkládá více než čtvrtinu příjmů.

Optimální je podle Moniky Hrubé držet se zažitého pravidla 50:30:20. „Polovina příjmu jde na nezbytné výdaje, 30 procent na zábavu a zbytnosti, a 20 procent si budeme odkládat. Může to být pomocí trvalého příkazu hned po výplatě nebo využitím některého nástroje přímo v mobilním bankovnictví,“ doporučuje manažerka České spořitelny.

Ačkoliv se nyní mluví o udržitelnosti i u investování, z průzkumu České spořitelny a agentury Ipsos vyplynulo, že společenská odpovědnost či udržitelnost české investory zase tak moc nezajímá. 52,5 % populace pojmy jako ESG nebo odpovědnost neřeší, své prostředky by klidně investovali do výhodných akcií firem, které se nechovají odpovědně. Ženy jsou k takovým investicím odmítavější, sedm z deseti by si akcie problematické firmy nekoupilo, u mužů by si nadpoloviční většina takové akcie spíše pořídila.

Zájem o „zelené investice“ zatím zásadně neroste ani u firem. Jak ale uvádí Kateřina Novotná, šéfredaktorka CSRD.cz, spotřebitelé je od firem očekávají. „Podle dat agentury Ipsos si až 85 % Čechů myslí, že by firmy měly investovat do udržitelných technologií a snižovat svůj dopad na životní prostředí.“ Firmy ale především chtějí investovat do profitabilních projektů.