Článek
Index prosperity Česka zkoumá kromě makroekonomických údajů celou řadu dalších významných aspektů a hledá cesty, jak zlepšovat podmínky života jednotlivců i podnikání v Česku, vysvětluje analytik portálu datové žurnalistiky Evropa v datech Tomáš Odstrčil. Výzkum je společným projektem portálu a České spořitelny.
Index je postaven na deseti základních pilířích: stav české ekonomiky, kvalita trhu práce, úroveň infrastruktury, kvalita podnikatelského prostředí, kvalita vzdělávání a výzkumu, finanční zdraví obyvatel, úroveň bydlení, zdraví a bezpečnost obyvatel, stav životního prostředí a úroveň solidarity ve společnosti.
V rámci každého tematického pilíře analytici sledují přibližně deset indikátorů vycházejících z veřejně dostupných datových zdrojů (Eurostat, OECD apod.) nebo podkladů poskytnutých datovým a analytickým týmem České spořitelny. Jednotlivé výsledky jsou poté vyhodnocovány jako pořadí států. Země s nejvyšším počtem „trestných bodů“ se pak umisťuje na konci srovnání, zatímco nejnižší bodové ohodnocení znamená nejlepší výsledek.
Nechtějme být montovnou
Česká ekonomika se v hodnocení Indexu prosperity ukazuje jako devátá nejlepší v Evropě. Vynikáme v diverzifikaci výroby, v dalším postupu na žebříčku nám však brání především dosahování nízké přidané hodnoty ve výrobě.
Ekonomická komplexita české ekonomiky je sice druhá nejlepší v rámci EU, vysoká míra diverzifikace zvyšuje odolnost ekonomiky vůči šokům. Tato silná stránka české ekonomiky se však nepropisuje do vysoké přidané hodnoty nebo národního důchodu. V těchto dvou proměnných je Česko naopak třetí nejhorší.
Česká republika tedy potřebuje investovat do oblastí, které zvýší podíl přidané hodnoty na produkci. Samotná výroba, často zjednodušeně označovaná jako montovna, má relativně nízkou marži, zvlášť pokud je součástí dodavatelského řetězce.
Ekonomická úroveň měřená HDP na obyvatele je v ČR vyšší než v Itálii, Španělsku nebo Portugalsku a země je jen kousek za Velkou Británií. „To je skvělý výsledek ekonomické transformace v 90. letech. Od roku 2008 však tempo dohánění vytoužené německé úrovně výrazně zpomalilo. Hrozí nám chycení se do pasti ekonomiky středních příjmů. Česká ekonomika začala narážet na své limity kvůli podinvestovanosti trhu práce a struktuře ekonomiky,“ uvádí hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.
Česko stanulo mezi třemi evropskými zeměmi s nejvyšší mírou investic vůči HDP. Zpátky do ekonomiky totiž investuje 26,3 procenta toho, co se tady vyrobí. Více investují jen v Maďarsku, kde je výsledek ještě o půl procentního bodu vyšší než Česku, a v Irsku. To už je ale se 39,7 procenta lidově řečeno „o třídu jinde“.
Za inflací není jen covid
Míra inflace v České republice v uplynulém roce dosahovala 3,3 procenta, vyšších hodnot v EU dosáhli jen Maďaři a Poláci. Důvodem růstu byly mimo jiné zdražující pohonné hmoty nebo rostoucí ceny energií, samozřejmě i covidem omezená automobilová výroba.
„Inflace v České republice ale byla už před covidem nad inflačním cílem. A to při růstu ekonomiky jen o zhruba tři procenta. Přehřívání české ekonomiky už při relativně nízkém růstu HDP ukazuje, že česká ekonomika naráží na své produkční možnosti výrazně dříve než v minulosti. Například před rokem 2008 to bylo až při růstu okolo pěti procent,“ říká Navrátil.
První pozici zaujímá v novém Indexu prosperity Švédsko, následované Německem a Dánskem. Česká republika je na deváté příčce, čímž obsadila nejlepší umístění ve srovnání s ostatními zeměmi bývalého východního bloku. Nejméně zdravou ekonomiku mají v Evropské unii Kypr, Polsko a Řecko.
