Článek
Zachrání soukromý sektor české zdravotnictví od totálního kolapsu psychiatrické péče? To řešil Byznys Club Seznam Zpráv s ředitelem NÚDZ, náměstkem ředitele VZP a členem managementu AKESO holding.
Partnerem Byznys Clubu o stavu psychiatrické péče v ČR je společnost AKESO.
„Potřebujeme být blízko lidem, potřebujeme péči co nejvíce centralizovat. Zvažoval bych zvýšení kapacity akutní péče celého systému v Česku. Měla by být dostupná ve všech regionech v Česku,“ říká Martin Hollý, náměstek pro duševní zdraví Rehabilitační nemocnice Beroun, která patří holdingu AKESO.
Podle Petra Winklera, ředitele Národního ústavu duševního zdraví a specialisty v oboru veřejného duševního zdraví, se dnes duševní onemocnění podílí zhruba 15 procenty na všech tuzemských onemocněních. „Péče pokrývá zhruba jen čtyři procenta. To je obrovský rozdíl, který ukazuje na nedostatečnou kapacitu péče v Česku,“ uvedl v diskuzi.
V západních zemích podíl lékařské péče věnované pacientům s duševním onemocněním přesahuje deset procent. „Tam bychom se měli dostat také,“ dodává ředitel Národního ústavu duševního zdraví.
Hosté Byznys Clubu o stavu psychiatrické péče v ČR
- MUDr. Martin Hollý, významný český psychiatr, náměstek pro duševní zdraví Rehabilitační nemocnice Beroun, AKESO holding
- PhDr. Petr Winkler, Ph.D., ředitel Národního ústavu duševního zdraví, specialista v oboru veřejného duševního zdraví a vedoucí programů reformy psychiatrické péče
- Mgr. Jan Bodnár, náměstek ředitele VZP pro zdravotní péči
Chybí akutní péče
Vůbec nejsložitější situace v současnosti panuje v oblasti akutní psychiatrické péče.
„Na to bychom se měli soustředit a rozšiřovat ji. Z hlediska konceptu reformy péče o duševní zdraví je to jeden ze základních bodů. Dosud byly v psychiatrických léčebnách zřizovány hlavně dlouhodobá lůžka pro dlouhodobou péči,“ říká Jan Bodnár, náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny pro zdravotní péči.
S tím souhlasí také Petr Winkler. Podle něj se Česko dnes už nemá soustředit na zařízení azylového typu.
„Měly by to být nemocnice menšího rozsahu, které se nesoustředí na dlouhodobé hospitalizace, spíše naopak. Pacient by měl být co nejkratší dobu mimo jeho běžné prostředí,“ uvedl.
V ideálním stavu by mělo Česko mít alespoň dvě lůžková oddělení na kraj. „V některých krajích už takové kapacity jsou. Ve většině je to ale zatím hudba budoucnosti,“ dodává Jan Bodnár.
Kapacity péče rozšíří Beroun
Právě na lůžkovou i ambulantní péči se bude soustředit Centrum duševní rehabilitace v Berouně, které své brány prvním pacientům otevře už letos v červenci.
„Přinášíme několik zásadních inovací péče. Na jedno místo koncentrujeme dobrou praxi z mnoha dalších zařízení. Výhodou budou i nové technologie. Pyšní jsme například na cirkadiánní biodynamické osvětlení (jde o speciální umělé světlo, které se co nejvíce blíží přorozenému světlu i s jeho pozitivními účinky), které může pozitivně ovlivňovat pacienty,“ uvádí Martin Hollý.
Centrum duševní rehabilitace Beroun
- Budoucí nejmodernější psychiatrická nemocnice v Evropě.
- Centrum buduje holding AKESO podnikatele Sotiriose Zavalianise za 1,2 miliardy korun v areálu Rehabilitační nemocnice Beroun.
- Přípravy projektu od roku 2016, v srpnu 2021 hotová hrubá stavba, kolaudace je plánována na prosinec 2023.
- V centru bude 200 lůžek.
- Za léčebnou část a medicínské programy bude zodpovědný známý psychiatr a psychoterapeut prof. Ján Praško.
Covid odnesly hlavně děti
Studie Národního ústavu duševního zdraví ukázaly, že pandemie a restriktivní opatření měly velký vliv na duševní zdraví obyvatel v Česku. Mohli jsme sledovat, jak prevalence duševních onemocnění v populaci vzrostla z 20 na 30 procent,” uvedl Petr Winkler, ředitel Národního ústavu duševního zdraví.
Podle zahraničních dat se ale zdá, že rozsah těchto onemocnění po odeznění pandemie začal opět klesat. Nikoliv ale až na předpandemickou úroveň. Jsou tu totiž i další vlivy, které mohou přinášet negativní dopady, například válka na Ukrajině.
Extrémní nárůst potíží nastal především u dětí a kvůli katastrofálnímu nedostatku odborníků na dětskou psychiatrii se už hovoří doslova o zhroucení systému. V mezinárodním srovnání se Česká republika hrozivě propadá. V průměru se tak o 100 tisíc dětských a adolescentních pacientů v tuzemsku stará šest psychiatrů, například ve Finsku je to 36 odborníků. Výsledkem je, že i pacienti s akutními potížemi se do péče psychiatra dostanou nejdříve za tři nebo čtyři měsíce od stanovení diagnózy.
Z hlediska rostoucího množství diagnóz jsou dnes podle dat VZP velkým problémem onemocnění autistického spektra.
„Ve vyšším adolescentním věku vidíme radikální nárůst těchto onemocnění. Vyhledávaná péče v tomto období v Česku za posledních deset let vzrostla o více než sto procent. Je to největší nárůst ze všech diagnóz které sledujeme,“ uvedl Jan Bodnár z VZP.
Reforma systému už probíhá, co od ní čekat?
Téměř polovina peněz, které VZP proplácí za psychiatrickou péči, je utracena v psychiatrických léčebnách s dlouhodobě hospitalizovanými pacienty. Právě to chce změnit reforma, kterou český systém již formálně nastoupil. Hodlá totiž posilovat akutní péči odehrávající se na psychiatrických odděleních všeobecných nemocnic a více než v minulosti chce spoléhat i na psychiatrické ambulance, kam pacienti pouze docházejí. V plánu je také zavádění zcela nových Center duševního zdraví.
Nejen v Česku má systém péče o duševní zdraví doznat významných změn. Situace není dobrá ani v dalších zemích EU, a hovoří se tedy o reformě psychiatrické péče v celé Evropě. Pomoci by měl soukromý sektor, která právě zde vidí možnost na pomoc, ale i výdělek. příkladem je tak například právě Centrum duševní rehabilitace v Berouně, které své brány prvním pacientům otevře už letos v červenci.
