Nový zákon o účetnictví pod lupou: Klíčové změny, které ovlivní firmy i banky

Účetní výkazy rozhodují o tom, jak vaši firmu vidí obchodní partner, investor či banka. Chcete půjčit peníze? Bez transparentní a pro všechny srozumitelné účetní závěrky se neobejdete. Nový zákon o účetnictví do této oblasti přinese celou řadu změn a některé z nich zásadním způsobem ovlivní dosavadní praxi.

„Nová pravidla budou dávat větší důraz na účetní výkaznictví, to znamená na tu finální závěrku, spíš než na účtování jako takové, na péči o to, aby byla každá transakce hodně pečlivě zaevidována,“ vysvětlil na úvod debaty za předkladatele zákona Stanislav Kouba z ministerstva financí.

Doba prostě pokročila a je nutné přiznat, že účetnictví mělo před třiceti lety úplně jinou roli. Současnost už nebazíruje na detailním zaúčtování sebemenší obchodní transakce, klíčový je obraz ekonomického stavu podniku. Tedy účetní závěrka. Její správnost a transparentnost.

Aktuálně platný předpis podle Petry Pospíšilové, prezidentky Komory daňových poradců, některé významné oblasti účetnictví vůbec nedefinuje.

„Například co to je výnos, co to je aktivum. A tím pádem může mezi jednotlivými podniky docházet k velkým rozdílům, protože hodně záleží na tom, jak oni si to vysvětlí, k čemu je tlačí okolnosti… Včetně finančního úřadu, protože to je taky jeden z uživatelů účetnictví a účetních výkazů,“ upozornila Pospíšilová. Výsledkem výše popsaného je pak nižší srovnatelnost účetních výkazů různých společností, a to je problém.

Impulsem pro modernizaci účetnictví je v každém případě i přechod na mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS - International Financial Reporting Standards), které určují, jak mají firmy sestavovat a prezentovat účetní závěrky. Jejich cílem je zajistit právě to, aby byly účetní výkazy společností z různých zemí srovnatelné a transparentní.

Podle viceprezidenta Komory auditorů Milana Bláhy je to správný krok. „Pokud jste výrobní společnost a chcete se s někým bavit na mezinárodním poli, potřebujete mít nějaký srovnatelný účetní standard.“

Většina účetních dnes od plánovaných změn v zákoně očekává komplikace, práci navíc. I k tomu může dojít, přiznávají pozvaní odborníci, někomu ale přinesou nové účetní standardy i zjednodušení.

Česko je zemí dceřiných společností vlastněných zahraničními subjekty. Tyto „zahraniční matky“ potřebují pro svoji konsolidaci reporting vytvářený v souladu s mezinárodními účetními standardy. Česká účetní entita má ale české účetnictví, a to potom nutně překlápí do účetního rámce mateřské společnosti, což bývá zmiňované IFRS. To by mělo skončit, práce tedy v tomto smyslu ubude.

Jednou z oblastí, kde chystají zákonodárci podstatné změny, je třeba vykazování leasingových smluv. A to se v každém případě dotkne mnoha českých firem.

„Pokud si dnes firma něco pořídí na finanční leasing, tak stávající účetnictví se tváří, že si nic nepořídili, protože vlastně žádná aktiva v evidenci nemá. Podniky si dneska běžně pořizují zařízení na finanční leasing, ale tváří se, jako že nic nemají, i když něco mají. A tohle se změní,“ řekl Stanislav Kouba.

Podle viceprezidenta Komory auditorů Milana Bláhy to pak třeba z pohledu banky v úvěrované firmě změní poměr vlastních a cizích zdrojů. Tím pádem i banky budou muset přistoupit k určitým změnám v posuzování ekonomické situace firem.

Na druhou stranu to není nic zcela nového, banky si v případě vysokých úvěrů tyto informace dotazováním zjišťovaly. Nyní je dostanou automaticky v účetní závěrce.

„Banka bude na první dobrou vědět mnohem víc informací než dnes. To znamená, že proces toho úvěrování bude moci být podle mě automatizovatelnější,“ myslí si Kouba.

Účastníci debaty se shodli, že chystané změny budou dopadat hlavně na velké podniky. Opět se ale nedá paušalizovat. Ty největší firmy už dnes podle IFRS účtují. Důvodem je, jak už bylo řečeno, hlavně náležitost do nadnárodních skupin, kde jsou mezinárodní účetní standardy již vyžadovány.

„A pak jsou tu firmy, možná o něco menší, stále ale v našem měřítku velké, tak těch se to dotkne nejvíc. U malých účetních jednotek ty dopady budou daleko menší, tam se hodně změní ta věc s leasingem, ale jinak vlastně dojde víceméně k nějakým terminologickým změnám, k žádnému radikálnímu posunu,“ popsal expert ministerstva financí.

Nový zákon nezačne platit dříve než v roce 2028, podle Stanislava Kouby - s ohledem na průtahy obvyklé při prosazování změn legislativy - spíš později. Pro vedoucí pracovníky účetních oddělení ale právě nastala doba, kdy je nanejvýš vhodné se o chystané změny zajímat a pracovat na jejich postupné implementaci do vnitropodnikového systému.

Pro lidi, kteří základní informace ve firmě zpracovávají a zanášejí je do systému, se toho podle Petry Pospíšilové tak moc nezmění. Na úrovni finančního řízení bude ale situace jiná.

„Není to tak, že by finanční ředitelé ty nově reportované informace neměli a neznali, akorát je prostě čerpají jinde. A to je pracný postup. Když budou schopni si je vzít z účetnictví, tak jim to nějakou práci i ušetří. Ale pochopitelně to předpokládá, že budou o těch nových požadavcích přemýšlet a že si je do toho, jakým způsobem pracují s informacemi, nastaví tak, aby jim to fungovalo,“ řekla Pospíšilová.

Celou debatu o tom, jaké dopady budou mít chystané změny zákona o účetnictví do praxe, si pusťte v úvodu tohoto článku.

Partnerem debaty je Komora auditorů České republiky.