Fenomén NFT přerůstá trh s uměním. Ocení ho i každodenní byznys?

Až doposud byly NFTs spojovány především s uměním, kde slibují jednoznačné určení majitele a garantují originalitu díla vytvořeného a umístěného v digitálním prostoru. Jejich velkou výhodou je snadná přenositelnost.

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Reagují na něj i takové instituce, jako je Lobkowicz Collections, obecně prospěšná společnost spravující rozsáhlé a mimořádně cenné sbírky umění v majetku rodiny Lobkowiczů. Ta si s určováním původu a vlastnictví uměleckých děl v posledních sto letech užila své, když její sbírky rozkradli nejprve nacisté a po nich komunisté. William Rudolf Lobkowicz (28), zástupce nejmladší generace šlechtického rodu, však v NFT zdaleka nevidí pouze možnost, jak zamezit dalším krádežím umění. Společně se svým týmem v Praze na přelomu října a listopadu už podruhé uspořádá výstavu a mezinárodní konferenci zaměřenou na NFT v umění. Ta si, mimo jiné, klade za cíl i vzdělávat odbornou veřejnost v tom, jak lze umění prostřednictvím NFT dále financovat.

Premiérová NFCastle, která se loni uskutečnila v Lobkowiczkém paláci na Pražském hradě, vyvrcholila mimořádně úspěšnou aukcí NFTs vytvořených právě na základě uměleckých děl z Lobkowiczké sbírky.

Skeptikům zastávajícím názor, že koupí NFT si vlastně nekupujeme nic jiného než potvrzení o tom, že jsme v souvislosti s uměním (anebo čímkoliv jiným) utratili peníze, ukázala aukce další možnosti.

Za nejdražší NFT nazvané Nespatřený pohled zaplatil dražitel v přepočtu více než dva miliony korun (za NFT se platí kryptoměnou ethereum). A co si tedy vlastně koupil?

Originál obrazu David s hlavou Goliáše od Paola Caliariho, jednoho z nejvýznamnějších malířů italské renesance, byl podroben rentgenovému a infračervenému snímkování, při nichž byly odhaleny skryté detaily. Prodané NFT obsahuje odkaz na digitální verzi obrazu, který nabízí jedinečnou příležitost spatřit něco, co se prostým zrakem postřehnout nedá.

Nyní se fenomén NFT šíří i mimo trh s uměním. Nabízí se bezpočet možností, jak princip nezaměnitelných tokenů využít i v oblastech podstatně více spjatých s denní realitou. „V bankovním sektoru určitě naleznou tokeny či blockchain uplatnění, ať už jako digitální aktiva, či v zajištění komunikace mezi bankami z různých zemí světa při potvrzování klientských informací, vystavování záruk a podobně,“ myslí si Jan Procházka, partner a vedoucí oddělení Bankovnictví a financí v poradenské společnosti Deloitte. Dále zmiňuje využití NFT v herním průmyslu a třeba i v marketingu.

Dokážou-li nezaměnitelné tokeny snadno, rychle a spolehlivě prokazovat vlastnictví a pravost předmětů, lze jejich prostřednictvím také bránit nezákonnému duplikování a dalšímu prodeji dané věci.

Jan Pacek pracuje pro softwarovou společnost STRV, kde se mimo jiné podílí na samostatném projektu enter.xyz. Ten rozvíjí možnost využití NFT v oblasti ticketingu, tedy prodeje vstupenek, a to jak ve smyslu tvorby NFTs sloužících jako vstupenka, tak také na způsobu jejich odbavování. Takové NFT vstupenky nejde nijak padělat, prodávat je dvakrát, a najdou tak uplatnění kromě klasických živých akcí především ve světě online eventů.

Pacek ale přidává i další příklady praktického využití NFT a technologie blockchainu. „Díky takzvanému smart contractu, který je zaznamenán na blockchainu, může být součástí NFT třeba i podíl z dalšího nakládání s daným NFT, zejména tedy z jeho dalšího prodeje, který automaticky náleží původnímu tvůrci NFT. Anebo i jeho dalším majitelům, podle toho, jak je smart contract nastavený. Tento princip už se využívá, byť zatím jen velmi omezeně, v hudebním průmyslu.“

Autorská práva k písničkám dnes většinou vlastní hudební vydavatelství, ale prostřednictvím NFT je klidně mohou vlastnit sami tvůrci, hudebníci a také s nimi nakládat podle svého uvážení. Třeba se o ně dělit. „Chainsmokers vydali společně s novou deskou So far so good sérii NFTs obsahující 1% podíl z klasické odměny náležící autorům (skupině) za užití autorského díla. V muzice už je běžně praktikován takzvaný early adopting, kdy si fanoušci předplatí desku a vlastně tím přispějí na její nahrání. S NFT to ale může vystoupit na další roveň,“ vysvětluje Pacek. A hned přidává další příklad: „Vinař může vytvořit NFT k lahvi skvělého vína. Tu může mít i nadále ve svém sklepě a NFT prodat. Vy jako nový majitel NFT s ní můžete vesele obchodovat – a z každého prodeje může jít vinaři podíl. A jednoho dne pak může majitel NFT přijít, o lahev požádat, odjet k moři a na pláži ji vypít,“ říká s úsměvem Jan Pacek.

A skutečně, v České republice už NFT k takzvaně investičním lahvím vína prodává třeba moravské vinařství Víno Blatel.

Firma Precismo, vyrábějící 3D skenery, NFT nevytváří ani neprodává. Přesto jde svým způsobem naproti všem, kdo chtějí vytvářet NFT k reálným fyzickým věcem, protože tyto věci převádí do online světa. Jak se budou k nim vytvořená NFT využívat, je Martinu Ježkovi vlastně celkem jedno. „Má-li NFT vést k perfektnímu, realitě co nejvíce odpovídajícímu obrazu nějaké věci, my ten obraz vytvoříme,“ říká.

Precismo disponuje unikátní technologií skenování a vytváření 3D digitálních modelů, což nachází téměř nekonečné množství využití. Od e-commerce, kdy si na stránkách e-shopu můžeme třeba boty nebo kávovar před nákupem prohlédnout skoro tak, jako bychom je drželi v ruce, přes modely uměleckých děl, jejichž originály leží v muzejních depozitářích. „VR je využitelná, a dokonce přínosná prakticky všude. My pro ni umíme dodat skvělé podklady,“ říká Ježek.

Fyzické předměty, byť jsou pořád tím, o co nám v každodenním životě jde, jsou v porovnání se svými dokonale vymodelovanými virtuálními obrazy mnohdy vlastně nepraktické. 3D digitální model dokáže o svém předobrazu poskytnout tolik informací, že jej v některých případech umí plnohodnotně nahradit. Nemluvě o tom, že zhmotnit z digitální podoby zpět do podoby fyzické, na niž si můžeme sáhnout, není pomocí 3D tisku velký problém. „Přitom pro zobrazování modelů, které vám vytvoříme, nepotřebujete žádnou aplikaci, všechno chodí v běžném prohlížeči,“ říká Martin Ježek. A to je samozřejmě velká výhoda. Možná však k jejich zobrazení budete potřebovat… NFT.

Česko-americký startup Veracity Protocol propojuje technologii blockchainu s umělou inteligencí. Objekty existující v digitálním prostředí propojuje s těmi skutečnými, fyzickými, čímž okamžitě ověřuje jejich pravost, věrohodnost a třeba i kvalitu. Údaje o reálných věcech klidně sbírá třeba z kamer mobilních telefonů. Technologie počítačového vidění je totiž schopna zachytit materiálovou strukturu objektu jako jedinečný identifikátor pro vytvoření jeho digitálního záznamu. A s využitím umělé inteligence mu sestaví něco jako „digitální pas“. Ten je uchováván v registrech společnosti Veracity Protocol zajištěných technologií blockchainu. Data jsou přístupná pouze jejich vlastníkům či autorizovaným účtům, které je také mohou aktualizovat.

Rozpoznávat falešné bankovky či doklady totožnosti by pro řešení od Veracity Protocol byla hračka. Nabízejí se ale další využití, vedle sběratelství třeba v obchodu s luxusním zbožím, kde lze snadno a okamžitě dohledávat původ, a tím pádem kvalitu. Stejným způsobem se může technologie uplatnit v provozech, kde je extrémně důležitá kvalita součástek a komponentů.

„Sledovali jsme několik roků bitcoinové, blockchainové a nyní NFT šílenství. Některá řešení fungovala pouze v digitálním prostředí, málokterá ve fyzickém světě a některá prostě vůbec. My se zaměříme na výrobce a dodavatele fyzických produktů, jejich zákazníky a současné e-commerce platformy, kterým chceme nabídnout řešení reálných problémů,“ řekl pro itrevue.cz zakladatel společnosti Roman Komárek.

NFT ale mají i svá slabá místa. „Co se týče blockchainu, nedá se zpochybnit řetězec vlastnictví nebo fakt, že nedošlo ke změně. To je matematicky jednoznačné a kryptograficky ověřitelné,“ přemýšlí Pavel Kasík, vědecký novinář, redaktor rubriky Tech na Seznam Zprávách. „Ostatní věci tak jasné nejsou. Někdo třeba může prodat NFT na obraz, na který vůbec nemá právo. Není také problém prodat tisíc různých NFT a všechny budou odkazovat na stejný dokument. Nemluvě o tom, že si kdokoli může založit svůj vlastní blockchain a lákat nezkušené investory na svoje vlastní NFT. Určitě bych tedy doporučoval maximální obezřetnost: nekupujte něco, pokud nerozumíte, jak to funguje.“