Dvě třetiny Čechů žijí ve falešném bezpečí. Mají sice pojistku, ale ta nestačí

Jen třetina pojistných smluv na majetek je dnes v Česku nastavena na správnou výši pojistné částky. Tedy na takovou, za kterou by třeba po požáru šlo pořídit nové bydlení. Většina smluv je takzvaně podpojištěna, nejčastěji o 20 až 49 %. Podle analýzy dat, jež pro Českou asociaci pojišťoven na jaře loňského roku nashromáždila agentura SC&C, je dokonce 15 % smluv uzavřeno na méně než polovinu peněz, za jaké by bylo možné daný majetek znovu pořídit.

„Při takovém podpojištění může pojišťovna v případě pojistné události opravdu vyplácet výrazně méně, než je skutečná výše vzniklé škody,“ vysvětluje Petr Jedlička, pojistný analytik České asociace pojišťoven (ČAP).

Systém, který vás „připraví o peníze“, je vlastně jednoduchý. Mám dům v hodnotě pěti milionů korun. Sám se rozhodnu, třeba kvůli nedostatku peněz, pojistit si ho jen na 2,5 milionu a podle toho také platím pojištění. Stane se nehoda a dům od základu vyhoří. Čekám tedy, že mi pojišťovna zaplatí 2,5 milionu, na které jsem si dům pojistil. Nyní ale přichází háček. Pojišťovna mi vyplatí jen polovinu z 2,5 milionu. Má totiž právo snížit pojistné plnění ve stejném poměru, v jakém byla pojistka podhodnocená proti reálné ceně nemovitosti.

A nemusí jít ani o cílené rozhodnutí platit menší pojištění. Stačí, když nechám pojistku zastarat, a hodnota domu prostě kvůli obecnému zdražování sama roste.

Obecně přitom Češi svou starost o majetek nezanedbávají a svou nemovitost chrání pojištěním 55 % Čechů, domácnost má pojištěnou ještě o deset procent více lidí. „Zájem o pojištění domácnosti velmi výrazně stoupá s věkem, v kategorii nad 65 let dosahuje propojištěnost podle dat dokonce 73 %,“ dala do průzkumu nahlédnout ředitelka agentury SC&C Jana Hamanová.

Problém s podpojištěním majetku přitom není ničím novým, s dramatickým nárůstem inflace ale nabývá na rozměrech. K podpojištění nemovitosti dochází ve chvíli, kdy je pojištěna na částku nižší, než je částka potřebná ke znovupořízení či rekonstrukci objektu. Částky, na které si rodinné domy lidé pojišťovali třeba jen před pouhými třemi lety, jsou dnes mimo realitu a neodpovídají současným cenám. Potvrzuje to Ondřej Wachal: „Ceny materiálů obecně rostly v roce 2022 o desítky procent. Extrémně zdražilo železo, polystyren, některé izolace apod., tam to byly stovky procent,“ popsal situaci ve stavebnictví ředitel stavební firmy VW Wachal. Ke konci roku 2022 se sice tyto extrémy začaly stabilizovat, ale ostatní položky podle Wachala stále rostly o pět až deset procent. A na začátku letošního roku pro změnu významně podražily hlavně výrobky z cementu.

Některé pojišťovny určitou spíše jen minimální míru podpojištění majetku tolerují, neplatí to ale vždy. A rozhodně není dobré na dobrosrdečnost pojišťovny spoléhat. Petr Jedlička, vedoucí oddělení služeb pojistné matematiky a analýz České kanceláře pojistitelů a České asociace pojišťoven, potvrdil, že z právního výkladu podmínek pojištění vyplývá, že pojišťovna je oprávněna snížit při podpojištění pojistné plnění ve stejném poměru, v jakém je výše sjednané pojistné částky ke skutečné aktuální hodnotě pojištěného majetku.

Experti proto doporučují, aby si lidé při současném vývoji inflace pojistné částky aktualizovali ideálně každý rok. Pojišťovny ale nabízejí i pojistky s takzvanou indexací, případně lze indexaci do smlouvy doplnit dodatečně. „Jedná se o navyšování pojistné částky dohodnutým pravidelným automatizovaným mechanismem, například o vývoj indexu spotřebitelských cen nebo dle jiného parametru, který je v pojistné smlouvě popsaný,“ vysvětlil znovu Petr Jedlička to, co je již běžnou praxí. I do ní se ale promítá extrémně vysoká inflace, takže třeba Kooperativa navíc přichází s takzvanou inflační garancí.

„Je to unikátní přístup k řešení velkých občanských majetkových škod, k němuž jsme se formou veřejného příslibu zavázali nejen pro nově uzavřené, ale i pro stávající pojistné smlouvy,“ říká Tomáš Reitermann, vedoucí Odboru pojištění občanů Kooperativy. Mimořádná inflační garance se vztahuje právě k indexovaným pojistkám a v podstatě jde o ochranu pro případ, že by kvůli inflaci ani indexací valorizovaná horní hranice plnění nepokryla. „Klient pak obdrží pojistné plnění až do výše 120 % jeho horní hranice. Tedy až o 20 % vyšší částku, než jakou má sjednanou v dodatku, kterým přijal náš návrh na indexaci,“ vysvětluje Reitermann.

Na inflaci ale logicky musí reagovat i výše předepsaného pojistného. Ta v loňském roce podle dat České asociace pojišťoven narostla v průměru o 11,4 %. „Jedná se na první pohled o vysoký nominální nárůst, nicméně nedosahuje ani úrovně inflace spotřebitelských cen, která loni přesáhla 15 %,“ upozornil Petr Jedlička.

Poněkud jiná situace je u aut. V případě pojištění motorových vozidel, tedy „havarijka“, k podpojištění vlivem inflace v podstatě nedochází. Automobily stárnou, a na ceně tedy většinou logicky ztrácejí. „Je pravdou, že v posledních letech jsme i v oblasti automobilů zažili jev dosud nevídaný, kdy vzhledem k nedostatku automobilů na trhu cena některých vozidel paradoxně v čase rostla,“ upozornil tiskový mluvčí pojišťovny Kooperativa Milan Káňa, ale také hned dodal: „Většina pojišťoven ale toleruje mírnou odchylku pojistné částky od skutečné hodnoty automobilu, navíc jsme popisovaný jev vnímali a stále vnímáme jako dočasný, k uplatnění podpojištění u motorových vozidel jsme přistupovali jen výjimečně. Typicky za situace, kdy pojistná částka uvedená v pojistné smlouvě byla zjevně nesprávná již v okamžiku jejího sepsání, ať už úmyslně, či neúmyslně.“

V souvislosti s pojištěním automobilů pojišťovny průběžně sledují takzvanou škodní inflaci vycházející z průměrné výše škody v daném roce. „Zjednodušeně řečeno jde o to, že pojišťovna za stejnou škodu vyplatí vyšší plnění než v minulosti,“ vysvětluje znovu Milan Káňa. Česká kancelář pojistitelů tuto hodnotu ke konci září 2022 stanovila na 17,1 %. Za nárůstem stojí vysoké ceny energií, stejně jako rostoucí ceny náhradních dílů a práce v autoservisech. Ale třeba i postupná modernizace vozového parku, a tím pádem vyšší náročnost oprav. Dlouhodobě však stoupá i výše finančního odškodnění za zdravotní následky nehod.

Inflace totiž odstartovala i zvyšování mezd, a tedy logicky i sumy, které musí pojišťovny platit jako odškodnění za ztráty na výdělku. Navyšují se třeba i náklady na zdravotní péči.

Všechny tyto okolnosti předpovídají, že se dá očekávat zvyšování cen pojistného, tento růst ale naštěstí pro řidiče stále drží na uzdě vysoká konkurence mezi pojišťovnami. Podle tiskové mluvčí České podnikatelské pojišťovny Renaty Čapkové ceny určitě neporostou stejně rychle jako inflace. „Neočekáváme zásadní skokový růst, spíše pozvolný a častější,“ uvedla s tím, že růst ceny pojistného se samozřejmě víc promítne do peněženek těm řidičům, kteří častěji havarují.

Například Česká podnikatelská pojišťovna vykazuje u osobních aut meziroční nárůst průměrného povinného ručení u nově sjednávaných smluv o 8,2 %, u havarijního je to 2,7 %. U obnovovaných smluv pak byl meziroční nárůst 6,3 % u povinného ručení a 2,7 % u havarijního pojištění.

Průměrná cena havarijního pojištění se podle údajů České kanceláře pojistitelů v prvním čtvrtletí roku 2023 pohybuje okolo 9500 Kč ročně, před třemi lety to bylo zhruba 8000 korun. U povinného ručení to v roce 2019 byly bez třiceti korun 3000, o dva roky později už 3437 a nyní už se podle informací z portálu Top-Pojištění.cz ceny většinou pohybují mezi 5900 a 7500 Kč.

A vysoká inflace má logicky dopad i na životní pojištění. I zde je třeba pojistné smlouvy, je-li pojistná částka konstantní, tedy bez jakékoliv indexace, pravidelně aktualizovat, aby nedocházelo k tomu, že vyplacená částka neodpovídá reálné hodnotě peněz v době, kdy pojistné člověk dostane.

V případě, že je odškodnění navázáno na výši průměrné mzdy (což platí třeba pro některé typy odškodnění u škod na zdraví v rámci povinného ručení), musí při vyšší hodnotě nominálního růstu mezd dojít i k odpovídajícímu navýšení vyplaceného odškodnění z pojištění.