Drahé energie ohrožují úspory Čechů nejvíce z celé EU

Ačkoli Češi v průměru ušetří devatenáct procent měsíční mzdy, dramaticky zdražující energie i potraviny v posledních měsících jejich úspory ohrožují.

Nepřekvapí, že v největším nebezpečí jsou zejména nízkopříjmové domácnosti. Více než polovina z nich totiž v současnosti nemá žádnou finanční rezervu a právě vysoká míra ohrožení nízkopříjmových skupin posouvá Česko v oblasti finančního zdraví na 13. místo Evropské unie v rámci Indexu prosperity Česka.

Ačkoliv jde mezi unijní sedmadvacítkou o průměrný výsledek, neznamená to, že se českým domácnostem v současnosti finančně dobře daří. Jen energie představují v průměru 6,1 procenta výdajů českých domácností, což je zhruba o třetinu více, než činí průměr EU.

Celkově si však podle dat Eurostatu Češi v otázce, zda mají finanční rezervy na pokrytí nečekaných výdajů, vedou dobře. Jen 18 procent českých domácností hlásí, že úspory nemají, což je třetí nejlepší výsledek v EU.

Zásadní je však objem částky, která má pokrýt nenadálé výdaje, jako je oprava auta nebo domu, výměna spotřebičů či pohřeb. „Ta se odvozuje od měsíční hranice rizika chudoby a v případě České republiky jde o 12 800 Kč,“ vysvětluje David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny.

„Tato částka je nedostačující v případě vzniku finančních potíží, nemluvě o současné situaci, kdy se kombinuje energetická a inflační krize. Jen inflace během roku zvýšila náklady na jednoho člena průměrné domácnosti o zhruba 2300 korun měsíčně,“ vysvětluje ekonom.

V roce 2009, kdy ekonomikou cloumaly dopady finanční krize, se podíl všech domácností bez finanční rezervy vyšplhal na 38 procent. V roce 2012, kdy Česko prošlo recesí, vzrostl tento podíl až na 42 procent.

Třetí nejlepší výsledek v celé EU však zásadním způsobem zhoršují výsledky nízkopříjmových domácností, tedy takových domácností, které mají nižší příjmy než 60 procent mediánu průměrné mzdy.

Zmíněnou finanční rezervu v tomto případě nemá přes 60 procent z nich a ze třetího místa se Česko rázem propadá na 15. příčku. Během finanční krize nebo recese 2012 byl tento podíl dokonce 79 procent.

„Domácnost, která se těší finančnímu zdraví, by měla mít rezervu na pokrytí výdajů na tři měsíce. Tento požadavek u nás nesplňuje 55 procent domácností. Navíc z těchto domácností, které nemají dostatečnou finanční rezervu, už 57 procent své rezervy snižuje,“ doplňuje David Navrátil z České spořitelny.

Důvodem jsou často právě skokové růsty cen energií, které nyní postihují domácnosti napříč celou Evropou.

„Výdaje na energie jsou v nejnovějším pilíři Indexu prosperity Česka indikátorem, ve kterém Češi dopadli vůbec nejhůř. Ve srovnání patří Česku 25. pozice a na elektřinu, plyn a další paliva vynaložíme průměrně 6,1 procenta celkových výdajů domácností. Průměr EU přitom vychází na 4,3 procenta,“ vysvětluje Tomáš Odstrčil, analytik Evropy v datech.

Nadprůměrně Češi platí také za potraviny, které podle dat Eurostatu představují 16,6 procenta výdajů průměrné domácnosti.

Navzdory vysokým cenám za energie se Čechům podle dat za loňský rok daří platit účty v řádných termínech, nezvládá to jen 1,5 procenta spotřebitelů. Lépe se daří jen Nizozemcům, kteří nestíhají jen v 1,2 procenta případů. Na Slovensku pro srovnání účty pozdě platí přes pět procent domácností a nejhoršího výsledku pak dosahuje Řecko s 26,3 procenta domácností, které své účty za energie platí pozdě.

Nadprůměrného výsledku Česko dosahuje i z hlediska zadlužení domácností, kde tuzemsku připadá devátá příčka. Eurostat však v tomto indikátoru nezohledňuje exekuce.

„Je celkem složité porovnávat Česko a zahraničí, protože se pochopitelně jednotlivé země od sebe liší – sociokulturně, počtem obyvatel a také tím, jak fungují státní či soukromí exekutoři,“ vysvětluje prezident Exekutorské komory Jan Mlynarčík. Pravidla a právní formy exekucí se totiž liší napříč evropskými státy.

V Česku se exekuce dotýkají 6,4 procenta populace a jejich počet dosahuje téměř 4,2 milionu. Zajímavé je například srovnání s Polskem, kde počet exekucí podle dat Exekutorské komory dosahuje 6,9 milionu, a to i přes bezmála čtyřnásobnou populaci.

Dluhy se problémem pro Čechy stávají podle prezidenta exekutorské komory z řady různých důvodů, ze kterých nejvíce vyčnívá právě špatná finanční gramotnost.

„Co se týče spotřebitelských úvěrů - obvykle jde o špatný odhad finanční situace a možnosti splácet. Lidé také někdy zanedbají několikakorunový dluh, jako je například pokuta u dopravního podniku, neuhradí ho a končí to exekucí. Dále neplacení výživného, nájemného, dlužné mzdy, pokut od policie, pojištění nebo telefonních služeb,“ vysvětluje Mlynarčík.

K poklesu dluhů a s nimi spojených exekucí by mohla pomoci lepší finanční gramotnost. Avšak Index finanční gramotnosti, který každoročně počítá Česká bankovní asociace, se dlouhodobě pohybuje jen kolem 55 bodů na 100bodové škále.

Podle posledních výsledků z letošního srpna Česko dosáhlo 56 bodů. Výsledky ukázaly i to, že lidé sice plánují šetřit, ale našetřené finance je nebudou nijak chránit proti inflačnímu znehodnocení.

„Zásadní je zejména snížení nerovností ve vzdělávání, aby nebylo tak závislé na sociálním původu,“ vysvětluje analytik a zakladatel PAQ Research Daniel Prokop.

„To dnes vede k tomu, že se u některých dětí kumuluje chudoba rodičů, horší dosažené vzdělání a příjmy, ale i menší sociální kapitál, jehož součástí jsou i kontakty, které jsou z hlediska finanční stability zásadní. Součástí řešení je i udržování aspirací, zapojení do komunit střední třídy apod. Dalším důležitým opatřením je zvýšení matematické a čtenářské gramotnosti, jako základních prerekvizit finanční a právní gramotnosti. Kurzy finanční gramotnosti samotné na tyhle věci navazují, jejich efektivita se liší a je nutné je vyhodnotit. Osobně si myslím, že zásadní bude i energetická gramotnost – aby v době rostoucích cen bydlení lidé dokázali nějak regulovat a plánovat zásadní mandatorní výdaje,“ doplňuje analytik.