Do investování Češi moc nevidí. Situaci mají vylepšit školy

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Tři čtvrtiny Čechů dosahují alespoň průměrné úrovně finanční gramotnosti. Zjistil to průzkum Indexu finančního zdraví Čechů, který pro Evropu v datech a Českou spořitelnu uskutečnila agentura Ipsos.

V praxi to znamená, že zhruba 70 procent Čechů například na základní úrovni rozumí tomu, co se v praxi skrývá pod pojmy jako inflace či úročení. U složitějších pojmů však začínáme tápat – týká se to zejména oblasti investování. Jen třetina Čechů například ví, jaký je z hlediska bezpečnosti investice rozdíl mezi nákupem akcie a podílu v akciovém fondu.

S nízkou úrovní finanční gramotnosti se podle aktuálního výzkumu v Česku potýká třetina produktivní populace, platí to zejména pro ženy a lidi s nižším vzděláním a příjmy. Na konci letošního března na otázky ohledně financí odpovídalo 1520 obyvatel Česka ve věku 15 až 65 let.

Že finanční gramotnost roste s vyšším vzděláním a vyšším příjmem, není nic překvapivého. Podle Kamily Fialové ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR je však zarážející významně nižší finanční gramotnost žen.

„Toto zjištění můžeme chápat v kontextu výrazných genderových rozdílů přetrvávajících v Česku,“ uvažuje Fialová. V celoevropském hodnocení rovnosti žen a mužů Gender Equality Index se Česko v roce 2023 v rámci EU umístilo až na 25. místě. Úplně nejhůře hodnocenou oblastí je pak v Česku doména „moc“, zahrnující podíl žen na ekonomickém a sociálním rozhodování.

„Zjištění, že muži častěji nejen deklarují větší přehled ve finančních záležitostech, ale i odpovídají správně na položené otázky, tyto nerovnosti potvrzují, a naznačují tedy prostor pro zlepšování v této oblasti,“ říká Fialová.

Z dlouhodobého hlediska se finanční gramotnost Čechů výrazně neproměnila. Česká bankovní asociace měří Index finanční gramotnosti populace od roku 2016 a téměř po celou dobu se jeho hodnota pohybuje na úrovni 56 bodů.

„Významnější zlepšení jsme v průzkumu zaznamenali v roce 2020 – byl to nárůst na 61 bodů –, kdy bylo hospodářství nejen v České republice ovlivněno dopady covidové pandemie. Lidé intenzivněji vnímali hodnotu peněz, což přispělo ke zvýšení zájmu o toto téma,“ říká tiskový mluvčí České bankovní asociace Radek Šalša.

Tento rok také logicky ukázal důležitost tvorby dostatečné finanční rezervy a schopnosti efektivně hospodařit s osobními financemi.

V mezinárodním srovnání si Česko stojí průměrně. Vysokého hodnocení finanční gramotnosti dosáhlo v průzkumu Eurobarometru 25 procent Čechů, přičemž eurounijní průměr představoval 26 procent. Přibližně polovina Čechů pak dosáhla střední úrovně finanční gramotnosti a 21 procent pak její nízké úrovně.

Nejlepších výsledků dosáhli obyvatelé Nizozemska, Finska, Dánska a Estonska, na opačnou stranu žebříčku se dostalo Rumunsko, Portugalsko, Kypr, Španělsko a Řecko.

Mezi oblasti, v nichž mají Češi největší vědomostní rezervy, patří investování. Příkladem budiž třeba to, že na otázku, zda nákup podílu v akciovém fondu zpravidla přináší méně rizik než nákup jedné akcie společnosti, nedokázala nebo nechtěla odpovědět více než polovina respondentů průzkumu.

Pouze třetina správně zvolila nákup podílu v akciovém fondu jako bezpečnější z hlediska rizika ztráty hodnoty investice. Ty přitom většinou bývají bezpečnější díky rozložení rizika. „Výhoda akciových fondů spočívá v jejich široké diverzifikaci, kdy je fond tvořen větším počtem jednotlivých akcií. Riziko výběru nevhodného titulu a následné ztráty je tedy nižší,“ vysvětluje Tereza Hrtúsová, analytička České spořitelny.

Stejně tak Češi tápou v pochopení principu diverzifikace investičního portfolia. Jen polovina totiž uvedla, že koupí akcií více společností mohou snížit rizikovost své investice. Obdobně se Češi vyjádřili k otázce, zda bude méně pravděpodobné, že o své finance přijdou, pokud uloží své peníze na více místech. Na tuto otázku téměř pětina lidí uvedla, že takováto diverzifikace nesnižuje rizika ztráty, a další pětina neuměla či nechtěla odpovědět.

Předsedkyně správní rady Nadace České spořitelny Dana Brandenburg chce však i na tomto poli vyzdvihnout pozitiva.

„Přibývá lidí, kteří se snaží své peníze chránit a zajímají se o možnosti, jak je lépe zhodnotit,“ říká. Za důležité považuje, že zejména mladí lidé, studenti středních škol, často od školy očekávají právě vzdělávání ve finanční oblasti. Na otázku, co by je měla škola naučit, v průzkumu jmenuje finanční gramotnost celých 53 procent studentů.

Významnou část z nich dokonce láká investování a jsou ochotni se této oblasti věnovat i ve svém volném čase. „V našem novém programu finančního vzdělávání, který připravujeme pro žáky základních a středních škol, budeme oblasti investování v budoucnu věnovat pozornost,“ zmínila Dana Brandenburg.

S tím, že je správě osobních financí nutné věnovat pozornost na všech úrovních školství, souhlasí i Radek Šalša z bankovní asociace. Velký význam ovšem přisuzuje také rodině.

„Je důležité, jakým způsobem se v rodině téma peněz probírá a jaký důraz je kladen na hospodárný a odpovědný přístup k penězům,“ upozorňuje Šalša. Vedle potřeby vzdělávání dětí a mládeže v rámci školní docházky však zdůrazňuje také nutnost zpřístupnit kvalitní vzdělávací projekty pro širokou veřejnost.

Do finanční gramotnosti patří i schopnost rozpoznávat finanční podvody. Češi jsou si v tomto jistí a u všech sledovaných typů online podvodů zhruba čtyři pětiny uvedly, že finanční podvod dokážou rozpoznat.

Nejjistější si byli v případě podvodných bankovních e-mailů a falešných zpráv od přátel na sociálních sítích. Pětina populace nicméně věří tomu, že k ověření identity volajícího bankéře stačí čistě skutečnost, že volá z telefonního čísla banky. Podvodníci přitom dnes již poměrně běžně využívají technologie umožňující zdánlivě volat z libovolného čísla.

Oproti tomu jen 44 procent lidí by za dostatečné ověření považovalo potvrzení prostřednictvím mobilní bankovní aplikace. Některé banky přitom právě toto považují za bezpečný způsob, jak odhalit sofistikované podvodné telefonáty.

„Klienti si mohou ve své mobilní aplikaci George jednoduše ověřit, zda jim volá skutečný bankéř České spořitelny. Tato funkcionalita významně pomáhá v boji proti různým formám phishingových a vishingových útoků, kdy zpravidla klienty kontaktuje neznámý útočník vydávající se za zaměstnance spořitelny a snaží se z klienta vylákat přihlašovací a bezpečnostní údaje k mobilnímu č internetovému bankovnictví,“ říká Petr Zíma, manažer klientské bezpečnosti České spořitelny. A doporučuje hovor ukončit a zavolat zpět na oficiální číslo banky, pokud si klient není jistý, s kým mluví.

Jistější v rozpoznávání podvodných hovorů jsou si muži – 81 procent z nich uvedlo, že by dokázali takový telefonát identifikovat, což představuje o pět procentních bodů větší podíl než u žen. Těm podle průzkumu činí větší problém rozpoznávání i dalších forem podvodů.