Hlavní obsah

Děravé Česko. Za hodně silnic a hodně záplat platíme skoro nejvíc v Evropě

Foto: Getty Images

Ilustrační foto.

Česko má v porovnání se zeměmi EU hustou silniční síť. Investice do dopravy se v roce 2021 vyšplhaly až na 3,9 procenta HDP, což je druhé nejvyšší číslo v EU. Tak proč trávíme tolik času na objížďkách?

Článek

Seznam Zprávy jsou mediálním partnerem Indexu prosperity.

Zná to každý, kdo v Česku sedl za volant, na kolo nebo se po průměrné české silnici jen prošel – dostat se dá prakticky všude, ale často za cenu strachu z poškození dopravního prostředku, případně zvrtnutého kotníku.

„Hustá silniční síť je jedna věc a její kvalita pak věc druhá. Češi ji ohodnotili jako pátou nejhorší v EU,“ říká analytik Evropy v datech Tomáš Odstrčil.

Ve společném projektu s Českou spořitelnou pravidelně sestavují Index prosperity Česka. Ten měří a analyzuje prosperitu České republiky a porovnává ji s ostatními evropskými zeměmi.

Prosperitu pojímá v širokém socioekonomickém rámci, neměří tedy pouze výkonnost ekonomiky, ale také faktory, jako jsou dostupnost a kvalita vzdělání či zdravotní péče, dostupnost a úroveň bydlení anebo právě kvalita infrastruktury. Ta je v rámci Indexu prosperity posuzována společně s úrovní infrastruktury digitální a Česko se v nich umístilo na 10. příčce v rámci EU.

Kvalitu silniční infrastruktury měří i Globální index konkurenceschopnosti, který každoročně zveřejňuje Světové ekonomické fórum.

Vychází z rozsáhlého průzkumu, který se opírá o názory více než 14 tisíc firem ve 144 zemích světa a je založen pouze na jedné otázce. Respondenti hodnotí silnice v zemi, kde žijí, na stupnici od 1 (nedostatečně rozvinuté) do 7 (rozsáhlé a kvalitní podle mezinárodních standardů).

Žebříčku sestavenému Světovým ekonomickým fórem vévodí Singapur, druhé je Nizozemsko a třetí Švýcarsko. České republice patří 76. příčka a hůře dopadly ze zemí Evropské Unie pouze Litva, Bulharsko a Rumunsko. V celoevropském srovnání je Česká republika v kvalitě silnic podle Světového ekonomického fóra na 29. místě.

Proč stavíme pomalu?

Přestože je česká silniční síť relativně hustá, stále jí chybí klíčová propojení řady lokalit – a jejich výčet je delší než seznam těch dokončených. Zde jen ty nejdůležitější.

Chybí dokončení klíčového pražského okruhu, na kterém by se jednou měla potkat většina dálnic v Čechách. Roky se staví „severní D1“, tedy dálnice D35 spojující Čechy a Moravu mezi Hradcem Králové a Olomoucí, nedaří se dotáhnout D11 do Polska, zatímco Poláci už s asfaltem míří k hranicím, nedostavěná je D7 ve směru na Chomutov, D6 na Karlovy Vary…

Neexistuje ani souvislá dálnice z Prahy do Českých Budějovic a dál do Rakouska. „Za minulého režimu se státníci vymlouvali na složité geologické podmínky, kvůli kterým byla výstavba tak pomalá, ale přitom na Západě byli schopni postavit dálniční sítě skrz hory, údolí a často neprostupný terén za výrazně kratší čas,“ vzpomíná majitel Koh-i-noor Hardtmuth Vlastimil Bříza.

Současná stavba dálnice D4 z Prahy do Písku probíhá po letech příprav poměrně rychle díky projektu PPP, tedy partnerství veřejného a soukromého sektoru, ale do Českých Budějovic zatím nepovede.

Z druhé strany přes Tábor zase chybí desítky kilometrů dálnice napojující se na D1. „Pro nás jako výrobní firmu je to velká komplikace, stejně jako pro všechny průmyslové podniky v regionu,“ stěžuje si jihočeský podnikatel Bříza.

„Pevně věřím, že do tří let bychom dálniční spojení Prahy s Českými Budějovicemi měli dokončit. Současná situace na staré benešovské silnici je prostě dále neudržitelná,“ říká v podcastu Radek Mátl, šéf Ředitelství silnic a dálnic. Právě tato organizace má výstavbu silnic na starosti.

Stejný vývoj, tedy konec sporů v dohledu, má i situace na dálnici D48, kde byl provoz dlouhodobě sveden do jednoho pruhu z důvodu nedokončeného vypořádání pozemků a nutné demolice objektu.

Jiným hojně diskutovaným problémem je dálnice D52 z Brna na Vídeň. Rakušané jsou se svojí části hotovi, česká strana se ale opět dostala do významného zpoždění. Stát zde bude muset vykupovat pozemky, navíc dálnici leží v cestě vodní nádrž Nové Mlýny.

„Veřejnost vnímá výstavbu dálnic jako pomalou, ale tolik už se nemluví o tom, jak celý proces soudními spory zdržují nejrůznější spolky a samozřejmě i jednotlivci, pokud jejich pozemky leží v zamýšlené trase, nebo třeba jen v její blízkosti,“ vysvětlil Mátl.

Ministerstvo dopravy ČR si pro rok 2023 naplánovalo otevřít 40 kilometrů nových dálnic, příští rok přes 100 kilometrů a do 10 let by mělo Česko dostavět základní dálniční síť. Podílet by se na tom měl kromě státu také soukromý sektor – jako u D4 formou PPP.

Stavba infrastruktury se také stane jedním z hlavních úkolů vládního výboru pro strategické investice, který začal fungovat před několika týdny a který má za úkol roky zaseknuté projekty rozhýbat.

Jako v ráji si v Česku musí připadat turisté využívající veřejnou dopravu. Ta je u nás dobře dostupná a navíc nejlevnější v celé Unii. A nejde jen o dopravu městskou, Česká republika se také může pyšnit nejhustší železniční sítí v Evropě.

Elektromobilita postupuje pomalu

Stejně jako Česko nestíhá stavět dálnice, zaostává i v podpoře elektromobility. Loni v Česku nepřipadala na 100 kilometrů silniční sítě v průměru ani jedna dobíjecí stanice pro elektromobil.

Podle nejnovějších dat se však tato hodnota vyšplhala na 1,6 stanice na 100 km, což je téměř 78% nárůst. I tak jsme v tomto hledisku stále jen na 17. příčce v EU. Tempo výstavby autonabíječek zrychluje v celé Evropě, nejlépe je na tom Nizozemsko, kde na 100 kilometrů silniční sítě připadá přes 64 dobíjecích stanic.

„Právě Nizozemsko má zároveň jednu z nejhustších silničních sítí, a tak nabíječku potkáte skutečně téměř za každou zatáčkou,“ dodává za společnost Evropa v datech Tomáš Odstrčil.

Lépe je na tom Česká republika, pokud se počet dobíjecích stanic vztahuje k počtu elektromobilů. „Na 100 elektromobilů připadá 22 dobíjecích stanic. A podíl ultrarychlých a rychlých stojanů u nás dosáhl 60 procent, v Evropě je to přitom jen 10 procent,“ říká ředitel útvaru elektromobility ČEZ Tomáš Dzurilla.

„Druhou stranou této mince je ale relativně pomalý nárůst počtu nově registrovaných aut s elektrickým pohonem, a tedy malá vytíženost dobíjecích stanic. Dokud se nedostaneme v průměru někam k 10 procentům obsazenosti, ekonomika sítí stanic nebude vycházet, a to bude další rozvoj infrastruktury brzdit,“ dodává Dzurilla.

Stejně to vidí i mluvčí PRE Karel Hanzelka: „Evropská směrnice nás nutí budovat na dálnicích dobíječky v intervalu po 60 kilometrech, což je z finančního pohledu vysoce náročný úkol. Tady hovoříme o investicích v řádu desítek milionů korun, vytíženost tolika stanic ale garantována není.“ Lepší situace by měla být ve městech, protože většina motoristů nebude mít možnost dobíjet elektromobil doma.

Přesto se do budoucna počítá s dalším růstem výstavby. „Za poslední dva roky jsme zvýšili počet stanic v síti dvojnásobně, do roku 2025 jich chceme mít 800 a více než ztrojnásobit celkový dobíjecí výkon,“ vypočítal Tomáš Dzurilla z ČEZ. Právě ČEZ staví v Česku nejvíce dobíjecích stanic, vedle PRE patří do trojice největších hráčů na tomto poli ještě E.ON.

Index prosperity Česka

Společný výzkum České spořitelny a datového portálu Evropa v datech měří a analyzuje prosperitu Česka a porovnává ji s ostatními evropskými zeměmi. Index pojímá prosperitu v širokém socioekonomickém rámci a neměří pouze výkonnost ekonomiky, ale také faktory, jako jsou kvalita života, vzdělání, zdraví nebo bydlení.

Index vychází z analýzy veřejných datových zdrojů (Eurostat, OECD apod.) a analytických dat České spořitelny. Navazuje na stejnojmenný projekt z loňského roku. Více na www.indexprosperity.cz.

Vybrané dílčí ukazatele Indexu prosperity:

  • Stav ekonomiky.
  • Vzdělávání a výzkum.
  • Kvalita trhu práce.
  • Digitalizace a infrastruktura.
  • Bydlení.
  • Prostředí pro podnikatele.

Seznam Zprávy jsou mediálním partnerem Indexu prosperity Česka.

Doporučované