Článek
Seznam Zprávy jsou mediálním partnerem Indexu prosperity.
Životní prostředí v Česku zůstává jedním z nejhorších v EU. Patří nám až 22. příčka ze sedmadvaceti zemí. Špičkou je, stejně jako vloni Švédsko, na opačném konci žebříčku jsou Kypr, Lucembursko a Řecko. Vyplývá to z Indexu prosperity, projektu České spořitelny a datového portálu Evropa v datech.
Index prosperity hodnotí kvalitu životního prostředí hned v devíti dílčích kategoriích, mezi něž vedle množství emisí vyprodukovaných průmyslem patří například podíle OZE na produkci elektřiny, produkce odpadu na obyvatele a míra jeho recyklace, spotřeba vody nebo plocha pokrytá lesy a další hlediska. Poskytuje tak velmi ucelený pohled na kvalitu života v dané zemi.
Faktem je, že Česká republika patří mezi energeticky nejnáročnější ekonomiky v EU. Emise z průmyslu nám meziročně stouply o 11 % a jsou nyní deváté nejvyšší v EU. Podle tiskové mluvčí Ministerstva životního prostředí Lucie Ješátkové však tento meziroční nárůst produkce emisí není dlouhodobým trendem, ale spíše vyrovnáním výkyvu, který vznikl vlivem pandemie covid-19.
„Obecně řečeno je to návrat na úroveň průmyslové výroby před covidovou pandemií,“ vysvětluje Ješátková. K největšímu meziročnímu nárůstu došlo v odvětvích chemického průmyslu a zpracování kovů.
Index prosperity Česka
Společný výzkum České spořitelny a datového portálu Evropa v datech měří a analyzuje prosperitu Česka a porovnává ji s ostatními evropskými zeměmi. Index pojímá prosperitu v širokém socioekonomickém rámci a neměří pouze výkonnost ekonomiky, ale také faktory, jako jsou kvalita života, vzdělání, zdraví nebo bydlení.
Index vychází z analýzy veřejných datových zdrojů (Eurostat, OECD apod.) a analytických dat České spořitelny. Navazuje na stejnojmenný projekt z loňského roku. Více na www.indexprosperity.cz.
Vybrané dílčí ukazatele Indexu prosperity:
- stav ekonomiky,
- vzdělávání a výzkum,
- kvalita trhu práce,
- digitalizace a infrastruktura,
- bydlení,
- prostředí pro podnikatele,
Seznam Zprávy jsou mediálním partnerem Indexu prosperity Česka.
Jiný pohled na věc ale nabídl hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. Upozorňuje, že i Německo je, podobně jako my, vysoce průmyslovou ekonomikou, na jednotku HDP ale spotřebuje o celou polovinu energií méně.
„Strategií ČR by proto měla být kombinace zvyšování přidané hodnoty, zvyšování energetické účinnosti a také zvyšování energetické soběstačnosti, respektive diverzifikace dovozů zdrojů energie,“ míní Navrátil.
Podle Ješátkové je pro snižování emisí v ČR klíčová zejména rychlá dekarbonizace energetiky v souladu s cílem ukončení využívání uhlí do roku 2033. „Odstavením uhelných elektráren a modernizací teplárenství lze do roku 2030 šetřit více než 20 milionů tun CO2 ekv. ročně,“ dodává Ješátková.
Data od operátora trhu s elektřinou a plynem OTE ukazují, že se fosilní paliva v roce 2021 podílela na výrobě energie v Česku z 54 %. Vhodnou náhradou by mohla být kombinace obnovitelných zdrojů a jaderné energetiky, takové řešení by totiž nejen podstatně snížilo znečištění vzduchu, ale současně i zvýšilo energetickou bezpečnost a soběstačnost Česka.
Evropská unie si v plánu REPowerEU stanovila ambiciózní cíl dosáhnout podílu 45 % elektřiny z obnovitelných zdrojů do roku 2030. „Podle souhrnné zprávy Eurostatu tento podíl v roce 2021 činil 21,8 %. Česko ale s podílem 17,7 % zaostává,“ vypočítal Matúš Púll, manažer pro udržitelnost v České spořitelně.
Varující je však podle něj zejména historický nedostatek ambicí Česka tento podíl navýšit. „Doufám, že využijeme příležitosti při letošní aktualizaci klimatické a energetické politiky a představíme vizi, jak podíl obnovitelných zdrojů v energetickém mixu Česka zdvojnásobit.“ Podle dopadové studie MŽP zpracované pro předchozí balíček Fit for 55 by to mělo být možné. „Banky jsou připraveny obnovitelné zdroje financovat,“ ujistil Matúš Púll.
Jak upozornila letošní studie Lancet Planet Health 2023, špatné ovzduší trápí takřka celý svět. Jen na 0,18 % rozlohy zemské pevniny lze podle studie celoročně dýchat vzduch, který můžeme označit za zcela bezpečný. V těchto oblastech žije přibližně 80 000 lidí z celkové osmimiliardové světové populace. Studie však poukazuje i na to, že ačkoliv situace v Evropě není optimální, přesto došlo během posledních dvou dekád ke zlepšení.
