Článek
Česko má podle vašich metrik v evropském měřítku devátou nejzdravější ekonomiku, ale ve smyslu výkonu národní ekonomiky nám aktuálně patří až 12. místo. Můžete tento rozpor blíže vysvětlit?
Hrubý domácí produkt na obyvatele je v České republice dvanáctý nejvyšší v EU. To je dobrá zpráva. V tomto ukazateli jsme nejlepší ze všech zemí východní a střední Evropy. Předběhli jsme ale také například Řecko, Portugalsko, Španělsko nebo Itálii. K tomuto pohledu přidáváme dalších devět proměnných, které mají vliv na prosperitu Česka v ekonomické oblasti. A ty nás posunují do první desítky.
V naší analýze jsme schopni identifikovat oblasti, které je potřeba změnit, abychom se nechytili do pasti ekonomiky středních příjmů. To je situace, kdy se relativně dobré ekonomické výsledky nepropisují do životní úrovně a prosperity lidí.
Češi by se v ekonomických ukazatelích rádi srovnávali s Německem či Rakouskem. Realita je ale jiná. Které ekonomiky jsou nám kvalitou a třeba i strukturou svého výkonu v Evropě skutečně blízké?
Je to přesně tak – vždyť politici nám v minulosti slibovali německé mzdy. A je očividné, že Česko této úrovně nedosáhlo. Když zůstaneme u HDP na osobu, tedy parity kupní síly, česká ekonomika je označována za konvergující. To znamená, že něco doháníme – průměr EU nebo rovnou úroveň Německa.
A ačkoliv jsme dokázali předstihnout mnoho zemí v EU, mělo by pro nás být varovným signálem, že od roku 2008 jsme se k Německu moc nepřiblížili. Tempo dohánění zpomalilo. A to je přesně riziko pasti ekonomiky středních příjmů.
David Navrátil
Absolvent ekonomie na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava.
Začínal jako analytik v České národní bance, po třech letech se přesunul na stejnou pozici v České spořitelně, kde od roku 2008 působí jako hlavní ekonom.
Zabývá se hlavně makroekonomikou, investicemi a bankovními analýzami.
Když se podíváme na celkový ekonomický pilíř Indexu prosperity, deváté místo nás řadí mezi Irsko a Rumunsko na jedné straně a Belgii a Finsko na straně druhé. Platí, že jde o průměrné hodnocení deseti indikátorů. V některých jsme na špici, v některých na chvostu, v některých na průměru. Německo je na druhém místě, Rakousko na čtvrtém. Na prvním místě je s velkým náskokem Švédsko a bronz patří Dánsku. Slovensko je na 21. místě.
V jaké ze sledovaných oblastí je na tom Česko již nyní skutečně dobře?
Vynikáme například v ekonomické komplexitě, tedy v tom, jak je česká ekonomika diverzifikovaná. V rámci EU jsme druzí za Německem, když se podíváme na celý svět, jsme na šestém místě. Vysoká míra diverzifikace nás chrání proti šokům a výkyvům v jednotlivých odvětvích. Máme také čtvrté nejnižší zadlužení veřejného sektoru a třetí nejvyšší míru investic měřeno podílem investic na HDP.
Na druhé straně propadáme v oblastech, které ukazují, nakolik jsme schopni využít svoje silné stránky pro prosperitu Čechů a firem v ekonomické oblasti. Když poměříme přidanou hodnotu k HDP a přidanou hodnotu vývozů a podíváme se, jak moc vysoký máme důchod ve vtahu k HDP, tak jsme třetí nejhorší v EU.
Ve kterých ukazatelích má podle vás Česká republika především potenciál pro zlepšení?
V ekonomické oblasti Indexu prosperity se ukazuje, že Česko má velmi silné stránky, ale neumí zcela využít jejich potenciál. Na lepší příčky nás dokážou posunout chytré investice, tedy investice do větší míry robotizace, automatizace a digitalizace, a to jak na úrovni soukromých firem, tak na úrovni veřejného sektoru.
V ekonomické oblasti Indexu prosperity se ukazuje, že Česko má velmi silné stránky, ale neumí zcela využít jejich potenciál.
Dále, vysoký podíl průmyslu je obecně spojen s nižší přidanou hodnotou, zvlášť v situaci, kdy je česká ekonomika hodně zapojena do výrobních řetězců jako subdodavatel. Pokud se chceme strukturálně posunout, musíme investovat do takzvané předvýrobní fáze, tedy do vědy, inovací, designu výrobků a služeb. A do povýrobní fáze, jako je vztah s koncovým zákazníkem, servis výrobků a služeb nebo distribuce.
Do kterých z deseti sledovaných oblastí Indexu prosperity se nejvíce promítá vliv pandemie?
Aktuálním důležitým tématem nejen u nás je růst cen, tedy inflace. V našem případě inflaci zvyšují kromě cen materiálů a energií také domácí faktory. Nejde přitom primárně jen o vliv vyšších deficitů, ale i napjatého trhu práce, kterému se v rámci Indexu prosperity také budeme podrobněji věnovat.
Každopádně demografické změny – tedy pokles pracovní síly – jsou bariérou rychlejšího růstu české ekonomiky. A toto omezení jen podtrhuje potřebu investic do robotizace, automatizace a digitalizace, ale také do změny struktury ekonomiky. A dlouhodobě pak do vědy, inovací a vzdělávání, které jsou hlavním faktorem dlouhodobého růstu ekonomik.
V našem případě inflaci zvyšují kromě cen materiálů a energií také domácí faktory. Nejde přitom primárně jen o vliv vyšších deficitů, ale i napjatého trhu práce.
Index prosperity má 10 pilířů, mezi nimiž jsou kromě výkonu ekonomiky třeba kvalita trhu práce, finanční zdraví občanů, vzdělávání a výzkum nebo úroveň solidarity ve společnosti. Chybí vám osobně něco ve struktuře hodnocení tak, jak je navržena?
Myslím, že celkový koncept Indexu prosperity je navržen velmi dobře. Už to první téma – ekonomika – ukazuje, že nemůžeme hodnotit prosperitu jen například úrovní hrubého domácího produktu. Podobně úroveň důchodu nebo dluhu nám nic neřekne například o bezpečnosti, zdraví, životním prostředí nebo solidaritě, což jsou další důležité aspekty prosperující společnosti. HDP je navíc pohledem do zpětného zrcátka. Výsledky vzdělávání, podnikavost, společenské a enviromentální problémy naznačují potenciální budoucí vývoj.
Je Index prosperity – nebo podobný projekt – publikován i v jiných zemích?
Indexů, které hodnotí jednotlivé aspekty národních ekonomik, existuje celá řada. My jsme se však v rámci Indexu prosperity snažili zaměřit na oblasti, které jsou z našeho pohledu stěžejní pro zdravou ekonomiku, a jak už název indexu napovídá, především pro dlouhodobě prosperující společnost.
Prosperita není nic, co nám samo spadne do klína. Pozitivní zprávou je, že si omezení a problémy začínáme uvědomovat.
Z jakých zdrojů jsou čerpána data o ostatních státech?
Silnou stránkou Indexu prosperity je datový přístup. V každém z deseti tematickém okruhů je deset indikátorů. Tedy desetkrát deset. Zdrojem dat jsou primárně veřejné národní a mezinárodní databáze, ať už se jedná o data Eurostatu, OECD, WHO, Světové banky, OSN apod.
Každou metriku přepočítáváme podle pořadí, na kterém se státy evropské sedmadvacítky umístily, a stejným způsobem docházíme i k výsledkům každého z deseti pilířů. Každou metriku hodnotíme stejnou vahou, aby nedocházelo ke zvýhodnění či upozadění některé z proměnných.
Jak často se budou data a s nimi celý Index prosperity aktualizovat?
V průběhu letošního roku budeme zpracovávat a publikovat výsledky všech deseti tematických okruhů, dimenzí Indexu prosperity. Celkové vyhodnocení pak provedeme v závěru roku. Vstupní data Indexu prosperity budeme znovu aktualizovat v příštím roce spolu s dalším vydáním Indexu.
Kde vidíte při stejném způsobu hodnocení českou ekonomiku za tři nebo za pět let?
Prosperita není nic, co nám samo spadne do klína. Pozitivní zprávou je, že si omezení a problémy začínáme uvědomovat. V poslední době je čím dál častěji slyšet, že Česko potřebuje změnu, viz výzva Druhá ekonomická transformace. Věřím proto, že tuto analýzu dokážeme využít pro správné rozhodování jak na úrovni veřejné správy, tak i na úrovni individuální a podnikové. A že se českou ekonomiku a společnost podaří nasměrovat k vyšší prosperitě.