Čtvrtina Čechů si nešetří na důchod. Čeká je velký problém

Téměř každý pátý Čech si není schopen vytvářet dlouhodobou finanční rezervu. A pokud se mu dlouhodobě sníží příjmy, ať už třeba delší nezaměstnaností, pracovní neschopností, anebo vstupem do starobního důchodu, budou mu peníze scházet.

Aktuálně dlouhodobou rezervu nemá vůbec k dispozici 27 procent Čechů. Vyplývá to z průzkumu, který Česká spořitelna, Evropa v datech a agentura Ipsos uskutečnily v rámci dlouhodobého srovnávacího projektu Index finančního zdraví. Průzkumu se účastnilo 2005 respondentů ve věku 18 až 65 let.

Do příchodu covidové pandemie činila míra úspor českých domácností v průměru 12 procent. „V letech 2020 i 2021, v období pandemie, se však dostala na 19 procent, což byla čtvrtá nejvyšší úroveň v rámci zemí EU. Průměr EU v roce 2021 činil 17 procent,“ upozorňuje analytička České spořitelny Tereza Hrtúsová.

Situace se však zhoršuje, dnes řadě lidí peníze na spoření nezbývají. „Zapadá to do celkového obrázku ekonomického vývoje Česka v posledních letech, kdy nebývale vysoká inflace výrazně zvyšuje spotřební výdaje obyvatel. Zároveň vývoj mezd nedokáže tento trend zdaleka kopírovat a dochází k celkovému reálnému propadu mezd, a tedy i příjmů velké části obyvatel,“ vysvětluje Kamila Fialová, ekonomka ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR.

Čím dál více domácností se dostává do situace, kdy mají problém pokrýt své náklady. Přibližně 15 procent Čechů nedokáže v současné situaci bezproblémově zaplatit všechny platby, nejčastěji přitom jde o úhrady energií.

„V dubnu 2022 bylo podle šetření PAQ Research a Českého rozhlasu v Česku 18 procent domácností, jejichž příjem byl roven jejich výdajům, a tedy nedovedly nic šetřit, a zároveň pět procent domácností, jejichž výdaje dokonce převyšovaly příjmy. Letos v únoru bylo domácností bez schopnosti vytvářet pravidelné úspory výrazně více – 24 procent – a stejně tak se výrazně zvedl i podíl domácností s výdaji vyššími než příjmy, a to na devět procent,“ dodává Fialová.

Pokud jde o mezinárodní srovnání, tak Česko zaostává za unijním průměrem. Domácnosti v Česku měly v roce 2021 podle údajů Eurostatu v čistých finančních aktivech naspořeno 187 procent svého disponibilního ročního příjmu – to odpovídalo 15. místu v EU.

Průměr za celou EU je vyšší, činí 288 procent. Češi tak mají naspořeno méně než třeba Němci, Rakušané či Maďaři, na druhou stranu zase předčí mnohé jiné Východoevropany.

Problém se však nezdá být v tom, že by lidé v tuzemsku málo šetřili. Spíše se potýkají s nižšími příjmy ve srovnání se zahraničím. Z makroekonomického pohledu si totiž současně české domácnosti uspoří přes 19 procent svého ročního disponibilního příjmu, což evropský průměr mírně převyšuje.

Typické pro tuzemskou ekonomiku je, že na jedné straně je sice řada domácností schopna spořit dlouhodobě velké částky, se zajištěním svých potřeb tedy nemají potíže, avšak je zde mnoho domácností, které spoří jen velmi málo.

Zhruba polovina si nejčastěji stranou odkládá 1001 až 2000 korun měsíčně, maximálně však 3000 korun. Průměrné měsíční úspory Čechů v současnosti činí méně než 2000 korun. Jen 12 procent má dlouhodobou finanční rezervu vyšší než 10násobek svých měsíčních příjmů.

Zajímavým postřehem je, že čtvrtina z těch, kterým v současnosti chybí dlouhodobá finanční rezerva, zároveň splácí hypotéku. To lze vnímat jako formu spoření, jelikož nemovitosti představují relativně bezpečnou formu investování.

Prostá matematika říká, že v ideálním případě bychom na důchod měli mít naspořeny alespoň dva miliony korun.

„Díky tomu se v penzi vyhnete prudkému poklesu své životní úrovně. V důchodu s největší pravděpodobností lidé stráví něco mezi patnácti a pětadvaceti lety – takže pokud máte naspořené dva miliony korun, tak vám vyjde, že ze svých úspor můžete utratit 100 tisíc ročně, tedy 8333 korun měsíčně. A tato částka vám pak doplní důchod od státu,“ vysvětluje Monika Hrubá, manažerka zákaznické zkušenosti České spořitelny.

Na takovou částku však většina populace nedosáhne. Úsporami v hladině více než dva miliony korun podle dat disponují jen čtyři procenta Čechů v předdůchodovém věku (55–65 let).

I když se velká část Čechů nadále potýká s finančními problémy, narůstá zároveň podíl těch, kteří do budoucna hledí s optimismem.

Ještě koncem loňského roku totiž 41 procent lidí očekávalo zhoršení své ekonomické situace, zatímco v současnosti tento podíl klesl na 30 procent. Zlepšení nyní naopak očekává 24 procent populace oproti loňským 18 procentům.

„Lidé si na současnou situaci trochu zvykli a aktivně hledají způsoby, jak získat peníze do rozpočtu a jak své zdroje ochránit před inflací,“ míní Monika Hrubá. Z pohledu finančního zdraví jsou to ale podle ní v podstatě dvě zprávy v jedné.

„Lidé mají větší zájem financím rozumět, mít je dobře rozložené, maximalizovat příjem a optimalizovat typy využívaných produktů. Takže z pohledu finanční gramotnosti dobrá zpráva. Z pohledu reálných úspor je to horší, lidé v tuto chvíli konzumují úspory a domácnosti musí hospodařit s menšími zdroji.“

Nejvíce finančních prostředků si Češi uchovávají na běžných nebo spořicích účtech. Podle nedávné analýzy Jak si Češi spoří na budoucnost? na nich české domácnosti měly ke konci roku 2022 uloženo přes 2,5 bilionu korun, přičemž z toho 1,5 bilionu (60 procent) bylo na běžných účtech a zbytek na různých druzích spořicích účtů. Jejich obliba s rostoucími úrokovými sazbami v posledních dvou letech vzrostla.

Podle Moniky Hrubé z České spořitelny ale běžné nebo spořicí účty nejsou kvůli nízkému úročení pro dlouhodobé zhodnocování ideální.

„Navíc jsou zkrátka po ruce, takže je lidé často spotřebují na něco běžného, co potřebují teď,“ zmiňuje manažerka zákaznické zkušenosti na první pohled banální, ale relevantní důvod, proč nejsou běžné nebo spořicí účty pro vytváření dlouhodobé finanční rezervy vhodné. Podle ekonomů představují z hlediska zachování hodnoty peněz lepší variantu například podílové fondy, do kterých dnes investuje 23 procent lidí.

Navrací se zájem o termínované vklady. Objem vkladů tuzemských domácností na termínovaných účtech se mezi koncem září 2021 a koncem roku 2022 zvýšil o 68 procent na téměř 845 miliard Kč.

Téměř polovina Čechů má také zřízené penzijní připojištění. I přes zřetelná úskalí, jako je například velká volatilita, tedy kolísání hodnoty, pak na popularitě v poslední době získaly kryptoměny. Jako určitou formu dlouhodobého spoření je totiž využívá téměř každý desátý Čech.

Z dat také vyplývá, že až 56 procent lidí ve věku 18 až 24 let spoléhá v otázce zajištění ve stáří především nebo výhradně na své úspory. Společně se zvyšujícím se věkem však tento podíl klesá a ve věkové kategorii 55 až 65 let již činí pouze 22 procent. Naproti tomu až 72 procent lidí v tomto věku už spoléhá především či výhradně na stát.

Příčinou tohoto rozdílu by mohl být i současný nepříznivý stav státního důchodového systému a akutně chybějící důchodová reforma.

„Můžeme předpokládat, že starším lidem, kteří dlouhodobě přispívali do státního důchodového systému, nezbývá do důchodového věku dostatek prostoru, aby se ještě stihli zajistit na důchod sami, a proto musí častěji spoléhat na stát,“ míní Kamila Fialová ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR.

Mladí lidé podle ní mohou na současný stav lépe reagovat. Do míry, v jaké jsou mladí lidé schopni tento problém vnímat, tak mohou růst jejich pochyby, že se o ně stát v penzi adekvátně postará.