Česko je sice bezpečné, lupiči i vyděrači ale míří do světa nul a jedniček

V roce 2022 připadá na 100 tisíc Čechů 29 vážných trestných činů. Podle žebříčku Global Peace Index jsme tak osmým nejmírumilovnějším národem na světě. Zločin, násilí nebo vandalismus v okolí svého bydliště nahlásilo policii podle Eurostatu zhruba 6 % Čechů, a ještě lepší situace panuje v oblasti vážných trestných činů, jako je vražda, loupežné přepadení či sexuální napadení. „Bezpečnostní situace u nás je poměrně stabilní, možná i proto bývá Česká republika označována za devátou nejbezpečnější zemi na světě,“ potvrdil prezident Policie ČR Martin Vondrášek.

V roce 2021 bylo na území České republiky registrováno 153 233 trestných činů. Oproti roku 2020 došlo k poklesu o 12 292 skutků, což je v procentuálním vyjádření o 7,4 % méně. Celková objasněnost dosáhla úrovně 57,3 %, tedy vzrostla meziročně o 1 %.

Velice dobře se Česká republika umístila také v hodnocení kyberbezpečnosti. Podle srovnání National Cyber Security Index se současné české on-line prostředí při srovnávání 46 různých metrik stalo pátým nejbezpečnějším nejen v Evropě, ale i celosvětově. 92,21 bodů ze sta je lepším výsledkem, než jakého dosáhli všichni naši sousedé.

Podle policejního prezidenta ale kyberkriminalita v kontextu probíhajících krizí začíná sílit. „Zaznamenáváme nárůst závažnosti a sofistikovanosti trestné činnosti a zejména její přesun do kyberprostoru. Důvody tohoto trendu mohou být různé a bezesporu mezi ně patří i pokles životní úrovně některých skupin obyvatel vlivem vysoké inflace a s tím související zvyšující se míra nejistoty. Na nejistotu a obavy z budoucnosti výrazně působí nepříznivá geopolitická situace v Evropě související s agresí Ruska vůči Ukrajině a v neposlední řadě také nelegální migrace přes naše území směrem do západní Evropy,“ popisuje současné trendy Martin Vondrášek.

Závažnost situace potvrzuje i Ondřej Vlček, prezident společnosti Gen, která zastřešuje značky Avast, AVG, Norton a další. „V Česku stále blokujeme přes 100 milionů unikátních útoků ročně. Poměrně často tu vidíme vyděračské útoky prostřednictvím ransomwaru. Stále více na české uživatele útočí hrozby především typu phishing a scam.“ Vlček zároveň dodává, že kromě útoků na běžné uživatele se hackeři často zaměřují i na státní instituce, jejichž kyberochrana by mohla být na lepší úrovni: „Zabezpečení sítí v českých státních institucích se velmi liší a bohužel velmi často nebývá prioritou, IT oddělení jsou často podfinancovaná a nemají dostatek kvalifikovaných lidí, kteří by se o bezpečnost starali. Problémem je také to, že jednotlivá státní zařízení si vytvářejí vlastní bezpečnostní řešení, vzájemně příliš nespolupracují a stát jim v tomto ohledu neposkytuje dostatečnou podporu.“

Jako průměrnou popisuje šetření Eurobarometru situaci v on-line bankovních podvodech a podvodech s platebními kartami. „V posledním roce jsme mezi různými formami phishingu (podvodné získávání citlivých údajů přes internet, pozn. red.) zaznamenali výrazný nárůst podvodných telefonátů, takzvaného vishingu, který se v meziročním srovnání zvýšil šestinásobně,“ vysvětluje Josef Rech, šéf bezpečnosti České spořitelny. S něčím takovým se v minulosti setkalo celých 6 % Čechů. „Celkový počet podvodných útoků ve srovnání s předchozím rokem sice dramaticky nevzrostl, nicméně počet útoků skrze elektronickou komunikaci (SMS, e-mail či komunikační aplikace) se zdvojnásobil,“ vypočítal Rech.

Nejslabším článkem obrany proti kyberútokům je podle Josefa Recha lidská důvěřivost. „Neustále vylepšujeme naše systémy a hledáme cesty, jak podvodům zabránit a klienta včas varovat. Pořád ale platí, že ať budeme mít sebelepší technologie, které zaručí bezpečnost klientů, nejslabším článkem zůstává lidský faktor,“ vysvětluje expert na kyberbezpečnost.

Jak potvrzuje hodnocení Indexu prosperity České republiky, celková situace v tuzemsku ale v porovnání s ostatními zeměmi není nikterak špatná a dá se odvozovat, že Čechům pomáhá osvěta v oblasti kyberbezpečnosti a poměrně dobře zpracované informační kampaně.

Důležitost prevence v boji s kyberzločinem zdůrazňuje i Martin Vondrášek, prezident Policie ČR: „V rámci organizačních změn služby kriminální policie a vyšetřování jsme vytvořili Národní centrálu proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě. Tento útvar s celostátní působností se zaměří na odhalování a objasňování útoků na kritickou informační infrastrukturu a další nejzávažnější formy kybernetické kriminality. […] Velký důraz klademe v souvislosti s kybernetickou kriminalitou na preventivní aktivity realizované ve spolupráci s dalšími státními a soukromými subjekty.“

Když odhlédneme od moderního kyberzločinu, měla Česká republika dobrá čísla i v minulosti. Například v kontextu Indexu prosperity, společného projektu portálu Evropa v datech a České spořitelny, byla v roce 2019 na sedmé příčce v celé EU. Nejbezpečnější byl v unijním srovnání Kypr s poměrem 9,7 vážných činů na 100 tisíc obyvatel, na opačném konci žebříčku bylo Švédsko, jehož závažná trestná činnost byl ve srovnání s Českem téměř desetinásobná (284,5 trestných činů na 100 tisíc obyvatel).

Reputaci nám ale tradičně kazily krádeže motorových vozidel, zde se Česko řadilo k horší polovině unijních zemí. V roce 2019 připadalo na sto tisíc obyvatel celkem 63 krádeží vozidel, což byl 9. nejvyšší počet v EU. „Počet krádeží vozidel v Česku se nicméně v posledních letech velmi výrazně snížil. Ještě v roce 2015 jsme totiž s počtem 288 krádeží na tisíc obyvatel suverénně obsazovali první příčku,“ upozorňuje analytička České spořitelny Tereza Hrtúsová.