České zdravotnictví v Evropě boduje, naše zdraví přitom chátrá

Podle Indexu prosperity Česka, datového projektu České spořitelny a analytického portálu Evropa v datech, má Česká republika pátou nejlepší dostupnost zdravotní péče v Evropské unii. Zdravotní péči si kvůli finanční situaci nemůže dovolit pouze 0,3 % obyvatelstva, lépe jsou na tom občané jen ve čtyřech unijních státech. Nadprůměrně zdravá však česká populace není.

„Český zdravotní systém zajišťuje občanům relativně širokou škálu preventivních prohlídek či vyšetření, které jsou plně hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, což znamená, že jako pacient nic nehradíte. To i v rámci zemí EU není tak úplně běžné. Přesto nejsou tyto možnosti českými pacienty dostatečně využívány,“ říká ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek.

Celkové hodnocení dostupnosti zdravotní péče podle Indexu prosperity ale vedle finančního hlediska zahrnuje také průměrnou vzdálenost k lékaři a čekací dobu na vyšetření nebo lékařské zákroky.

A co se týče fyzické vzdálenosti lékaře, panuje v tuzemsku podstatně horší situace. Kvůli přílišné vzdálenosti nenavštěvuje svého lékaře v případě potřeby až 5,1 % Čechů, což odpovídá 5. nejhoršímu výsledku v EU.

V menších obcích lékaři jednoduše chybí a lidé pak musí dojíždět neúměrně daleko.

„VZP dostupnost péče sleduje dlouhodobě. Z našich dat vyplývá, že problémy se týkají skutečně zejména menších obcí či příhraničních oblastí, aglomerací s menší hustotou obyvatel či nižší kupní silou, které se pravděpodobně lékařům jeví jako méně atraktivní,“ potvrzuje Zdeněk Kabátek.

Největším problémem dostupnosti napříč Unií je však dlouhá čekací lhůta. V Česku kvůli ní lékařskou péči nevyhledává přes 14 % populace, což je ve srovnání se zbytkem Evropy ještě lehce nadprůměrný stav.

Umístění v horních patrech žebříčku Česku zajišťuje i dostatek nemocničních lůžek. Na 100 tisíc obyvatel připadá 658 lůžek v nemocnicích, což je šestý nejvyšší poměr.

Pro představu, v posledním Švédsku je tento poměr třetinový. Páté nejlepší umístění Česko získává ve statistice kojenecké úmrtnosti, která se u nás v roce 2020 zastavila na 2,3 ‰ (tedy dvě úmrtí na tisíc živě narozených).

Má-li Česko v EU nadprůměrně hodnocený systém všem dostupné zdravotní péče, o to více překvapí neuspokojivý stav samotného zdraví Čechů. V reálných vyhlídkách na dožití ve zdraví se Česko pohybuje okolo evropského průměru. Než se dostaví závažnější zdravotní komplikace, ve zdraví průměrně průměrný Čech prožije 62 let života.

„Počet let strávených ve zdraví je pro kvalitu lidského života mnohem významnější než absolutní délka dosaženého života. V Česku však bohužel poslední pětina života probíhá v trvalé nepohodě – duševní, fyzické a často v kombinaci,“ upozorňuje chirurg a zakladatel platformy Ministr Zdraví Tomáš Šebek.

Problémem, který Čechy dlouhodobě trápí, je, možná překvapivě, obezita. BMI (body mass index) v hodnotě přes 30 kg/m3 má v Česku přes 19,3 % Čechů, což je 18. nejvyšší výsledek v rámci EU.

Až na 23. příčku se propadáme, když se zaměříme i na stádium těsně před obezitou. Nadváhou v tuzemsku trpí přes 58 % obyvatel a s tím se samozřejmě pojí řada zdravotních komplikací jako metabolická, srdeční a cévní onemocnění, vyšší riziko nádorů, psychické poruchy či přetížení pohybového aparátu.

„Nárůst obezity v Česku kopíruje globální trend zejména těch rozvinutých ekonomik, kde nadbytek zdrojů nekopíruje investice do zdravého stravování, kompenzace sedavého zaměstnání prostřednictvím pohybu nebo dostatek spánku,“ vysvětluje Tomáš Šebek, chirurg a zakladatel platformy Ministr Zdraví.

Na nelichotivých příčkách se v žebříčcích bohužel Česko pohybuje i ve spotřebě alkoholu či počtu kuřáků.