Hlavní obsah

České domácnosti šetřit umí. A v krizi jim to jde ještě lépe

Foto: David Neff, Seznam Zprávy

Němci si našetří víc, ale ani Češi na tom nejsou vůbec špatně. Šetřit umíme i v časech, které tomu nenahrávají.

Češi umí šetřit i v horších časech. Dlouhodobě šetříme okolo šestnácti procent z našich příjmů. Přitom mnozí Evropané už sahají do svých úspor, mají-li ještě nějaké. Nová srovnání situace v EU přináší Index prosperity.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Zatímco loni se Česká republika v hledisku hodnotícím poměr úspory k příjmům umístila na 12. příčce, letos už jsme mezi unijní sedmadvacítkou v Indexu finančního zdraví poskočili až na sedmé místo. Bohužel to však neznamená, že naše úspory rostou.

„Příčinou aktuálního posunu na žebříčku EU není strmý růst úspor, ty v Česku zůstávají na téměř totožných hodnotách a už druhým rokem se drží kolem 16,4 procenta příjmů,“ vysvětluje analytik Evropy v datech Tomáš Odstrčil. „Významný posun Česka způsobil zejména propad zemí, které byly ještě před rokem před námi,“ dodal.

K výraznému ztenčení úspor podle dat Eurostatu došlo například v Irsku, kde ještě loni dokázali obyvatelé průměrně uspořit 24 procent příjmů, zatímco letos už to bylo jen 12 procent.

Výrazně problematická už je podle Odstrčila situace v Polsku, kde se hodnoty úspor dostávají lehce do minusu, takže Polákům mizí i peníze našetřené dříve. Ještě hůř jsou na tom Řekové, kde úspory domácností dosahují minus čtyř procent.

„Češi v rámci EU dlouhodobě patří k ‚šetřivějším‘ národům. V horších časech, jako byla pandemie koronaviru, počátek ruské agrese na Ukrajině a s ní spojená nejistá budoucnost, šetřili o to více,“ říká Odstrčil.

Bohatí musí utrácet, chudí šetřit

Interpretace vysoké míry úspor však může být rozdílná a záleží vždy na kontextu. Potvrzuje to i ekonom Jakub Seidler.

„Ekonomy bývá v posledních letech vysoká míra úspor, tedy úspory rostoucí nad dlouhodobý průměr, interpretována tak, že domácnosti z důvodu obav o budoucí vývoj stále šetří, mají obavu utrácet, což ale negativně ovlivňuje růst ekonomiky,“ vysvětluje hlavní ekonom České bankovní asociace.

Navíc jsou-li úspory počítány jako příjmy minus spotřeba, je to agregovaná hodnota, která nebere v potaz rozložení úspor napříč domácnostmi, což je z pohledu implikací vysoké míry úspor důležité. „Protože pokud je vysoká míra úspor tažena pouze menší částí vysokopříjmových domácností, pak budou důsledky jiné, než kdyby byly úspory rozloženy rovnoměrněji,“ upozorňuje Seidler.

Kde leží naše úspory

Největší část finančních prostředků mají Češi na netermínovaných účtech, kde měli ke konci letošního května uloženo 2,6 bilionu korun. Z toho zhruba polovinu tvoří běžné účty, druhou polovinu pak různé druhy spořicích účtů.

Se zvyšujícími se úrokovými sazbami vzrostl od konce roku 2021 také zájem o termínované vklady, ve kterých mají Češi aktuálně uloženo dvakrát více finančních prostředků, než tomu bylo na konci roku 2021.

Že se Češi snaží o lepší zhodnocení svých prostředků, potvrzují také data České spořitelny. „Meziročně vzrostl počet nových investorů do podílových fondů o více než 40 tisíc na celkových 628 tisíc investorů. A objem investic meziročně narostl téměř o pětinu,“ popisuje situaci analytička České spořitelny Tereza Hrtúsová.

To souvisí i s faktem, že v Česku roste počet domácností pod hranicí sociální a materiální deprivace. Tento ukazatel zahrnuje domácnosti, které nejsou schopny pokrýt alespoň pět ze třinácti základních potřeb, jako je schopnost adekvátně vytápět, nahradit rozbitý nábytek, pokrýt neočekávané výdaje atd. Nedostatkem tohoto druhu v Česku trpí 2,7 procenta domácností, což sice v EU odpovídá sedmému nejlepšímu hodnocení, ještě loni nám však patřila čtvrtá příčka.

Ačkoliv jde o znepokojivý vývoj, situace stále není tak špatná jako například na Slovensku, kde deprivací trpí až sedm procent domácností. Nejhůř je na tom Rumunsko, kde se s tímto problémem potýká celá pětina domácností.

„Více než polovina Čechů nemá finanční rezervu alespoň na tři měsíce dopředu a není tak připravena na nečekaný finanční výdaj,“ vysvětluje Monika Hrubá z České spořitelny, kde má na starost strategii finančního zdraví.

„V bance se snažíme těmto zranitelným klientům pomáhat a zlepšovat jejich finanční zdraví skrze osobní poradenství jak v bankovní aplikaci, tak na osobních schůzkách s bankéři.“ Ti podle Hrubé klientům radí v otázkách posílení jejich příjmové stránky, větší kontroly nad výdaji nebo ve zlepšování spořicích návyků.

„V rámci naší kampaně jsme v loňském a letošním roce již oslovili přes 280 tisíc klientů, kteří by mohli čerpat některou ze státních dávek jako příspěvek na bydlení, přídavek na dítě nebo mimořádnou okamžitou pomoc,“ doplňuje Hrubá.

Jedním z indikátorů, které sleduje Index prosperity v rámci pilíře Finanční zdraví, je například i takzvaná finanční rovnost, kde data čerpá z Gender Equality Indexu. Ten popisuje, že zatímco v ohrožení chudobou se českým mužům a ženám daří vesměs nastejno, v přístupu k finančním prostředkům jsou na tom ženy výrazně hůř. V unijním srovnání nám proto ve finanční rovnosti patří až 15. příčka. Dlouhodobě se však v posuzování finanční rovnosti mírně zlepšujeme.

Česko si v hodnocení finančního zdraví v rámci Indexu prosperity meziročně polepšilo z dvanáctého místa na deváté. V mnoha sledovaných indikátorech jsme byli spíše stabilní, než by docházelo k výraznému pozitivnímu vývoji reálné finanční situace. A v některých indikátorech jsme se dokonce vyloženě zhoršili. Za čistě statistickým posunem je tedy třeba vidět spíš propad v zemích, které byly ještě v loňském roce před námi.

Na špičce unijního srovnání najdeme i letos Nizozemsko s Lucemburskem a trojici zemí s nejlepšími výsledky v oblasti finančního zdraví obyvatel nově uzavírá Švédsko.

Na opačném konci žebříčku stojí Řecko, před ním Bulharsko a Slovensko, které je aktuálně na 25. příčce.

Index finančního zdraví Čechů

Index finančního zdraví je společným projektem České spořitelny, Sociologického ústavu AV ČR a datového portálu Evropa v datech. Jeho cílem je průběžně analyzovat míru finančního zdraví obyvatel ČR ve vybraných oblastech. V letošním roce jimi jsou:

Projekt čerpá data primárně z pravidelného sociologického dotazování reprezentativního vzorku populace (sběr dat provádí agentura Ipsos) a datových zdrojů Sociologického ústavu AV ČR a České spořitelny. Index finančního zdraví je součástí dlouhodobého výzkumu Index prosperity a finančního zdraví, který realizují Česká spořitelna a datový portál Evropa v datech.

Seznam Zprávy jsou mediálním partnerem Indexu finančního zdraví.

Doporučované