Česká firma umí „hacknout“ mozek. Chce léčit desítky milionů lidí

Česká společnost Stimvia na sebe poutá obrovskou pozornost, a to jak mezi lékaři, potažmo jejich pacienty, tak v řadách investorů. Doktory oslovila hlavně léčbou založenou na neinvazivní neuromodulaci (fyziologický proces, při kterém daný neuron používá jednu nebo více chemických látek na regulaci různých populací neuronů), díky které umí bez léků a operací účinně stimulovat hluboké struktury v mozku.

Právě chybná funkce těchto struktur se podílí na vzniku celé řady chronických onemocnění, jako jsou migrény, různé druhy neurodegenerativních onemocnění, ale také syndrom neklidných nohou či spánková apnoe, které mají prokazatelný vliv na rozvoj Alzheimerovy choroby. Technologie vyvinutá českými vědci tak má obrovský potenciál.

Výkonný ředitel společnosti Stimvia Lukáš Doskočil je bývalý vrcholový sportovec, juniorský reprezentant ve skoku o tyči. V Praze vystudoval Vysokou školu mezinárodních a veřejných vztahů a poté nastoupil do společnosti, která se zaměřovala na vývoj a výrobu zdravotnických přístrojů. Na starost měl zejména obchod a průzkum trhu. „Chtěl jsem expandovat do světa a vytěžit potenciál přístrojů z oblasti elektrochirurgie a kryochirurgie, na jejichž vývoji společnost pracovala. Nesetkal jsem se ale s pochopením vedení firmy, a proto jsem se rozhodl jít vlastním směrem,“ vzpomíná Doskočil.

Z firmy odešel, aby se s 2. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy pustil do projektu zabývajícího se vývojem řešení, které by pomocí neurostimulace ulevilo lidem s hyperaktivním močovým měchýřem – onemocněním, jímž trpí na celém světě zhruba 500 milionů lidí.

V roce 2014 založil společnost Tesla Medical, nynější Stimvia, a začal od základů stavět nový komerční produkt, budovat metodiku jeho fungování a výrobu tak, aby byl připraven pro trh. Opět ale cítil, že ho akademický přístup na jeho podnikatelské cestě zpomaluje, a proto patent od univerzity odkoupil. Za podpory investorů, mezi než se řadí Venture Capital Partners, Purple Ventures nebo skupina Xenocles, začal společně se svým týmem pracovat na klinických zkouškách a na změně konceptu celé metody fungování přístroje, který by mohl uvést na globální trh.

„Poslední roky nám ukázaly, jak důležité je mít vyspělou a moderní zdravotní péči. Stimvia do zdravotnictví přináší zcela průlomovou technologii světového významu. A této skutečnosti jsou si vědomi samozřejmě i investoři,“ řekla o Doskočilově projektu Kateřina Novotná, lídr programu Deloitte Technology Fast 50 CZ, a upozornila na nedávný úspěch Stimvia v této soutěži.

Žebříček Technology Fast 50 každoročně vybírá nejrychleji rostoucí startupy střední a východní Evropy a letos v rámci nové kategorie Impact Stars zvlášť oceňoval také firmy, které vyvinuly unikátní a inovativní produkt či poskytují služby s revolučním dopadem na trh. „I toto zviditelnění na evropské startupové scéně může společnosti Stimvia pomoci v jejím rozvoji, zahraniční expanzi a plnění jejich ambiciózních plánů,“ dodala Novotná.

Tým Lukáše Doskočila už v současné době jedná o distribuci unikátního lékařského přístroje s několika strategickými partnery. „Jakmile se dohodneme, jsme přístroj schopni uvést na trh ve velmi krátké době. Kvůli světové unikátnosti technologie chceme určitě mířit i do zahraničí. Naším cílem je v řádu několika let léčit desítky milionů pacientů na celém světě,“ říká Doskočil.

Metodu neinvazivní neuromodulace prostřednictvím technologie nazvané URIS, tým společnosti Stimvia aktuálně nejúčinněji využívá v léčení onemocnění označovaného jako hyperaktivní močový měchýř. To se v současné době léčí několika způsoby, od podávání léků, což v mnoha případech není dostatečně účinné a navíc jej může doprovázet řada nežádoucích účinků, až po tak zvanou sakrální neuromodulaci. Při ní lékař vloží elektrodu přímo do těla pacienta ke konkrétnímu nervu tak, aby nedocházelo ke stimulaci ostatních drah. Tato metoda je zatím pro mnoho lidí jediným řešením, které jim s léčbou dané nemoci pomáhá.

Méně invazivní alternativy využívají elektrody, které se přiloží na kůži pacienta. Jejich využití ale naráží na technologické limity. Oproti sakrální neuromodulaci, která umožňuje selektivní stimulaci hlubokých struktur v mozku, nejsou běžně používané povrchové elektrody této selekce schopné a stimulují všechny nervové dráhy v dané oblasti. To má za následek zkrat v přenosu nervového signálu předtím, než se dostane do mozku a tudíž jen omezenou účinnost v léčbě.

Díky přístroji společnosti Stimvia se ale pacienti budou moci vyhnout jak často rizikovým invazivním, tak někdy neúčinným neinvazivním metodám. Technologie URIS, s níž přístroj pracuje, se vyznačuje přesností stimulace konkrétního nervu pomocí speciálních elektrod přiložených na kůži pacienta.

„Jako jediní na světě jsme prokázali, že jsme neinvazivní metodou schopni zasáhnout hluboké struktury v mozku, kde vzniká příčina mnoha chronických onemocnění způsobených nerovnovážnou aktivitou dílčích částí mozku. Pomocí takzvané neuromodulace můžeme tuto rovnováhu opět nastavit. Zvládneme aktivovat ta centra, která jsou v útlumu, a naopak utlumit činnost oblastí, které vykazují aktivity příliš mnoho,“ vysvětluje princip fungování neuromodulace Lukáš Doskočil.

Dle klinických studií se URIS řadí mezi nejefektivnější metody léčby. Klinického efektu bylo dosaženo téměř u 80 % pacientů léčených URISem, což je srovnatelné s účinností invazivní sakrální neuromodulace. Léčba je navíc spojena jen s nepatrným množstvím rizik a vedlejších příznaků, které se objevily pouze u 0,01 % případů. „Právě vynikající poměr mezi klinickou účinností a zanedbatelným rizikem nežádoucích účinků činí tuto léčbu unikátní,“ říká prof. MUDr. Jan Krhut, Ph.D. z Urologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava.

Zařízení vyvinuté společností Stimvia je také mnohonásobně levnější než v případě invazivní neuromodulace. „Náklady na invazivní neuromodulaci se pohybují na úrovni 400 až 600 tisíc Kč za jednu operaci, přičemž tuto částku musí pojišťovny zaplatit najednou s vidinou toho, že pacient bude za 7 až 10 let potřebovat další operaci. Oproti jednorázovému nákladu u sakrální neuromodulace je platba za přístroj URIS rozložena do let podobně jako u léků. Pojišťovny navíc budou platit až v momentě, kdy prokážeme u pacienta účinnost. Dochází tak k situaci, kdy jsme za stejný rozpočet schopni léčit až dvacetinásobně větší počet pacientů,“ vypočítal Lukáš Doskočil.

K velkým výhodám léčby URISem patří i to, že pacienti při ní nemusí docházet do zdravotnického zařízení a mohou se léčit v pohodlí svého domova. To je pro chronicky nemocné lidi nesmírně důležité. Každému pacientovi je tvořen individuální plán a díky mobilní aplikaci, která je s léčebným zařízením propojena, je možné shromažďovat důležité údaje a data o léčbě. Její výsledky jsou pak primárními vstupy pro predikci úspěšnosti a návrh dalšího léčebného procesu.