Česká ekonomika se zvedá. Ale jsou oblasti, kde tomu lidé neuvěří

Index prosperity a finančního zdraví, společný projekt České spořitelny a Evropy v datech, již několik let průběžně porovnává kvalitu života v Česku s ostatními evropskými státy. Nově přináší také zprávu o rozdílech mezi českými kraji, a dokonce i mikroregiony – obcemi s rozšířenou působností (ORP), kam pro účely srovnání spadá i Praha.

Evropské srovnání sice poskytuje širší kontext, ale často zastírá výrazné regionální rozdíly, které mohou být zásadní i v rámci jednoho kraje.

„Letos s indexem vstupujeme do čtvrtého ročníku a jsem moc ráda, že můžeme představit rozšíření projektu i o regionální srovnání. Ve spolupráci s Evropou v datech jsme připravili unikátní nástroj, který mapuje kvalitu života napříč regiony a ukazuje pozitivní příklady z praxe, které vedou k posilování českých regionů,“ říká CSR manažerka České spořitelny Andrea Studihradová.

Ve srovnání Indexu prosperity regionů si nejlépe vede Turnov následovaný Luhačovicemi a Novým Městem na Moravě. „Hlavní město se, možná trochu překvapivě, umístilo až na 23. místě. Přestože v mnohých oblastech vyčnívá, jeho celkové hodnocení snižuje vyšší kriminalita a horší dostupnost škol. Pokud by se však Praha hodnotila mezi kraji namísto ORP, obsadila by první příčku,“ komentuje výsledek analýzy analytik Evropy v datech Milan Mařík.

Turnov získal velmi dobré hodnocení ve všech sledovaných oblastech s výjimkou dostupnosti zdravotní péče. Nejlépe dopadl v možnostech trávení volného času a občanské vybavenosti.

„Dlouhodobě pracujeme na kvalitní občanské vybavenosti, která neslouží pouze našemu městu, ale i širšímu regionu,“ říká starosta Turnova Tomáš Hocke. Město investovalo do infrastruktury, revitalizovalo bývalé kasárny na školy a bydlení pro seniory a postavilo nový zimní stadion, koupaliště a rozlučkovou síň.

Významným faktorem je i dopravní dostupnost – Turnov patří mezi nejlépe obsloužené oblasti veřejnou dopravou a má nadprůměrné pokrytí silniční sítí. „Dopravně je město přirozeně spádovým centrem regionu Českého ráje, z toho pak vychází relativně dobrá situace v podnikatelském prostředí, na které je navázána právě i bohatá občanská vybavenost,“ doplňuje Hocke.

Na opačné straně žebříčku stojí mikroregiony z Ústeckého, Karlovarského a Moravskoslezského kraje. Nejhoršího hodnocení dosáhly Podbořany, Bílina, Karviná, Sokolov, Chomutov a Teplice. Data tak potvrzují dlouhodobé rozdíly mezi těmito kraji a ekonomicky silnějšími oblastmi, jako jsou Praha, Zlínský kraj či Vysočina.

Karlovarský kraj nemá jako jediný v Česku vlastní univerzitu, což významně přispívá k odchodu mladých lidí za vzděláním. Téměř polovina studentů z kraje odchází studovat do Prahy, 24 procent do Plzně a osm procent do Ústí nad Labem. Na samotný Karlovarský kraj připadá pouze šest procent studentů, zatímco v sousedním Ústeckém kraji studuje třetina místních studentů, jak ukazuje analýza Silnějších regionů.

Vysoké náklady na bydlení však způsobují, že se mladí lidé často neusazují přímo v Praze, ale míří do dostupnějších oblastí v jejím okolí.

„V důsledku drahého a nedostupného nájemního i vlastnického bydlení lze především v Praze pozorovat známky deurbanizace. Zejména mladým lidem často nezbývá nic jiného než se usadit v menších obcích v okolí Prahy a za prací pak pravidelně dojíždět,“ říká analytička České spořitelny Tereza Hrtúsová. „Počet obyvatel Středočeského kraje se tak od roku 2006 zvýšil ve stejném rozsahu jako počet obyvatel všech ostatních krajů (bez Prahy) dohromady,“ dodává.

Karlovy Vary, na rozdíl od jiných pohraničních oblastí, netrpí celkovým úbytkem obyvatel. Migrační saldo zde dosahuje deseti nově přistěhovalých na 1000 obyvatel. Nárůst zaznamenávají i Cheb, Mariánské Lázně nebo Tachov. Problémem ale zůstává odliv vysokoškolsky vzdělaných lidí, jejichž podíl v těchto mikroregionech patří k nejnižším v republice.

Horší kvalitu života v Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji odráží mimo jiné i nižší naděje dožití. Nejhůře je na tom Rumburk, kde se lidé dožívají průměrně 75 let, tedy o pět let méně než v Praze a o šest let méně než v Novém Městě nad Metují, které má nejvyšší naději dožití v Česku. Dalším problémem je vyšší nezaměstnanost, zejména v Ústeckém kraji, a také nižší vzdělávací úspěšnost. V Rumburku například 1,5 procenta obyvatel nemá dokončený ani první stupeň základní školy.

Extrémní situace panuje také v oblasti exekucí, které jsou nejrozšířenější v Karlovarském a Ústeckém kraji. Například v Bílině má exekuci každý pátý obyvatel, v Mostu každý šestý a v Sokolově každý sedmý. Počet lidí v exekuci však podle Mapy zadlužení každým rokem pomalu klesá.

Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský kraj se také potýkají s vyšší kriminalitou. Nejvyšší kriminalitu má ale Praha, kde na 1000 obyvatel ročně připadá 25 trestných činů. Následuje Most (24 trestných činů na 1000 obyvatel). Naopak nejbezpečnějším městem jsou Valašské Klobouky, kde jsou pouze čtyři trestné činy na 1000 obyvatel.

Index prosperity regionů analyzuje data na úrovni obcí s rozšířenou působností (ORP), kterých je v Česku 205. Praha je pro účely srovnání počítána jako 206. Obce s rozšířenou působností tvoří přirozený mezičlánek mezi obcemi a kraji – zahrnují větší město a přilehlé oblasti v jeho správě.

Projekt v mikroregionech sleduje sedm klíčových oblastí, od ekonomiky a demografie po vzdělávání, zdravotní péči či občanskou vybavenost. Ta zahrnuje například dostupnost veřejné dopravy, výdejních boxů, obchodů či internetu. Celkem analýza pracuje se 37 indikátory, přičemž cílem je nejen poskytovat přesnější data, ale také motivovat k jejich sběru a větší transparentnosti.

V rámci unijního srovnání, které Index prosperity a finančního zdraví nabízí dlouhodobě, se Česko vrátilo mezi deset nejzdravějších ekonomik v Evropské unii, aktuálně nám patří deváté místo. Oproti loňsku jsme si výrazně polepšili (v roce 2024 se ČR umístila až na 14. příčce) a vracíme se na stejnou úroveň jako v roce 2022.

K návratu do TOP 10 přispěl v první řadě pokles průměrné roční inflace. Zatímco v roce 2023 přesahovala inflace 15 procent, loni už průměrně činila 2,7 procenta – tedy sedm desetin nad cílem České národní banky. Šlo o devátou nejmenší odchylku od této hodnoty v rámci EU.

Další vzpruhu přineslo zvýšení podílu národního důchodu na HDP, který patří dlouhodobě k nejnižším v EU. Tento ukazatel vyjadřuje, kolik z vydělaných peněz zůstává občanům. V roce 2022 dosahoval 95 procent, zatímco o rok později vzrostl na 99 procent, což znamenalo výrazný posun z 22. na 13. místo v rámci EU.

Stabilizoval se i veřejný dluh. Česká ekonomika se sice řadu let potýká s vysokými deficity státního rozpočtu, což vedlo k tomu, že nominální dluh veřejného sektoru v roce 2023 poprvé přesáhl tři biliony korun. Díky růstu nominálního výkonu ekonomiky však relativní zadluženost Česka poklesla, pohybuje se kolem 42 procent HDP. V evropském srovnání jde stále o poměrně nízkou úroveň – Česko se řadí mezi třetinu nejméně zadlužených zemí EU, zatímco průměr eurozóny je téměř dvojnásobný.

Dobrou situaci ohledně zadluženosti Česka potvrzuje ekonom Michal Skořepa z České spořitelny. „Výše českého veřejného dluhu v mezinárodním srovnání není znepokojivá. Svědčí o tom mimo jiné trvající zájem investorů o české státní dluhopisy.“ Zároveň však upozorňuje, že se situace může změnit: „V příštích deseti letech se české veřejné zadlužení může výrazně zhoršit, pokud se nepodaří dotáhnout reformu penzijního systému.“

Nejlepší ekonomickou kondici má v EU Švédsko, které dosahuje velmi dobrých výsledků ve všech deseti sledovaných indikátorech. Na druhé příčce se umístilo Německo, které z hlediska HDP zůstává nejsilnější ekonomikou nejen v EU, ale i v celé Evropě.