Článek
I tak je stále co zlepšovat, zdaleka ne všichni umí se svými příjmy dobře vycházet. Ve srovnání, které nabídly výstupy nového Indexu finančního zdraví Čechů, jsou například vidět rozdíly mezi různou úrovní vzdělání. Zatímco lidé se základním vzděláním vychází s příjmy s menšími obtížemi v 64 procentech případů, absolventi vysokých škol hospodaří lépe.
Vzdělání je zásadním faktorem i u výše čistých příjmů domácností. „Zatímco respondenti se základním vzděláním uvádějí nejčastěji čistý příjem domácnosti do 40 tisíc korun, u vysokoškoláků částka nejčastěji přesahuje 60 tisíc. Odpovídají tomu i náklady, které mají právě absolventi vysokých škol nejvyšší,“ prozradil šéfredaktor datového portálu Evropa v datech Tomáš Odstrčil
Seznam Zprávy jsou mediálním partnerem projektu Index finančního zdraví Čechů
Index finančního zdraví Čechů je společným projektem České spořitelny, portálu datové žurnalistiky Evropa v datech a Sociologického ústavu AV ČR, jehož cílem je průběžně analyzovat míru finančního zdraví obyvatel. Sběr dat pro nový průzkum úrovně hospodaření českých domácností zajistila v průběhu října 2023 agentura IPSOS, odpovídalo 2025 respondentů ve věku 18–65 let.
Analýzy získaných dat ukazují, že stěžejními faktory ovlivňujícími finanční spokojenost Čechů jsou logicky výše příjmů domácnosti a to, jak s nimi rodina vychází, stejně jako schopnost vytvářet si finanční rezervu. „Splácení hypotéky či placení nájmu přitom finanční spokojenost významně nesnižuje,“ upozornila Kamila Fialová ze Sociologického ústavu Akademie věd. Obecně jsou se svou finanční situací spokojenější lidé žijící s partnerem či partnerkou a svobodní než rozvedení a ovdovělí.
Index finančního zdraví Čechů
Index finančního zdraví je společným projektem České spořitelny, Sociologického ústavu AV ČR a datového portálu Evropa v datech. Jeho cílem je průběžně analyzovat míru finančního zdraví obyvatel ČR ve vybraných oblastech. V letošním roce jimi jsou:
Projekt čerpá data primárně z pravidelného sociologického dotazování reprezentativního vzorku populace (sběr dat provádí agentura Ipsos) a datových zdrojů Sociologického ústavu AV ČR a České spořitelny. Index finančního zdraví je součástí dlouhodobého výzkumu Index prosperity a finančního zdraví, který realizují Česká spořitelna a datový portál Evropa v datech.
Seznam Zprávy jsou mediálním partnerem Indexu finančního zdraví.
Více na www.indexprosperity.cz.
Naprostá většina Čechů (84 %) se podle průzkumu v současnosti snaží snižovat své výdaje. Zajímavý je detailnější pohled na to, na čem kdo šetří, kde se nejčastěji utahují opasky.
Zřetelná je snaha o snižování výdajů na bydlení, tedy na topení a spotřebu energie a vody. Více než třetina respondentů přiznala i střídmější utrácení za drogerii, potraviny a nápoje. Pečlivě zvažujeme obědy a večeře mimo domov, i když popsat chování Čechů v restauracích je podle analytičky České spořitelny Terezy Hrtúsové složitější.
„Z údajů o objemu kartových transakcí za rok 2023 není trend snižování útrat v restauracích na první pohled patrný. Objem plateb v restauracích za loňský rok totiž meziročně vzrostl o zhruba 30 %.“ Útraty se tedy zvýšily i navzdory inflaci, která za loňský rok v kategorii stravování a ubytování činila 14,2 procenta. „Na objem kartových transakcí má však vliv také stále častější využívání platby kartou, což se projevuje růstem počtu plateb. Z údajů o průměrné výši útraty kartou v restauracích je pak vidět, že průměrná útrata v loňském roce meziročně poklesla o zhruba dvě procenta. Lidé tedy v restauracích utrácejí méně,“ komentuje Tereza Hrtúsová.
Ani doma není vždy úplně snadné zmapovat, kolik za co utrácíme. Velmi dobrý přehled o vlastních financích má dle svých slov jen 56,5 procenta dospělých Čechů. Nejjistější jsou si v této otázce lidé ve věku 50–65 let. Minimálně jednou týdně sleduje svůj zůstatek na účtu 81 procent respondentů průzkumu, nejčastěji tak činí pomocí internetového či mobilního bankovnictví. Monika Hrubá, která má v České spořitelně na starost strategii finančního zdraví, říká: „V poslední době vidíme u klientů rostoucí zájem o finanční témata obecně a určitě narůstá využívání nových nástrojů pro zlepšování finančního zdraví v mobilním bankovnictví.“
Výzkum nabídl i pohled pod pokličku rodinného hospodaření. Přes 80 procent Čechů žijících v domácnosti s partnerem nemá veškeré finanční prostředky pouze na jednom společném účtu, ale disponuje i vlastními penězi. A patnáct procent Čechů se svým partnerem dokonce nesdílí informace o stavu svých financí, přibližně stejná část populace má dokonce účet, o kterém jejich partner vůbec neví.
Výši příjmů svého partnera zná dle svých slov 84 procent mužů i žen, téměř pětina z obou skupin ale svému protějšku v minulosti zatajila nějaký mimořádný příjem. No a podobně je to i s výdaji. Zatímco muži nepřiznají pořízení elektroniky, ženy se nechlubí koupí oblečení. V případě utajení výdajů za oblečení a boty jde o poměr 1,4 procenta mužů a 22,5 procenta žen.
Koupila sis boty, já si půjčím na motorku
Muži si častěji berou půjčky, o kterých jejich protějšek neví. Utajené výdaje mohou v extrémních případech vést až k exekučnímu řízení, které je pro partnery často šokem. „Není výjimečným jevem, že manželé dlužníků reagují s překvapením, že za trvání jejich manželství vznikl dluh, který je dokonce exekučně vymáhán. V takovém případě pravidelně vyslovují nesouhlas se vznikem dluhu, což někdy skutečně může vést k omezení postihu majetku ve společném jmění manželů,“ poznamenal Jan Mlynarčík, prezident Exekutorské komory ČR.
