Další vlak, který ujíždí. Digitální Česko zachránily banky v mobilu

Podle Indexu prosperity, společného výzkum České spořitelny a datového portálu Evropa v datech, který měří a analyzuje prosperitu Česka a porovnává ji s ostatními evropskými zeměmi, jsme si sice v digitalizaci společnosti meziročně polepšili o dvě příčky, ale tempu, jakým digitalizují vyspělé státy EU, nestačíme.

V první polovině unijního srovnání se Česko fakticky drží hlavně díky relativně častému využívání internetového bankovnictví. Češi v tomto ohledu novinky rádi zkoušejí a nezřídka si je zejména banky v Česku zkoušejí.

Na špičce srovnání v oblasti digitalizace zůstávají státy Beneluxu v čele s Lucemburskem. Všechny tyto státy se mohou chlubit skvělou dostupností internetu, častým využíváním internetbankingu a pokročilou digitalizací státní správy.

Index prosperity hodnotí úroveň digitalizace dané země společně s úrovní dopravní infrastruktury. V souhrnném hodnocení těchto ukazatelů se Česká republika v unijním srovnání umístila na 10. místě.

Česká republika má s digitalizací státní správy poměrně smělé plány. Jak však ukazují čísla, realita jim příliš neodpovídá. Nejpozději v únoru 2025 by měl mít každý občan ČR nárok činit veškeré úkony vůči státu digitálně, oporou mu budiž Zákon o právu na digitální služby – digitální ústava.

Ještě o rok dříve má začít fungovat aplikace eDokladovka - možnost identifikace prostřednictvím QR kódu v telefonu. Prvním dokladem, který bude eDokladovka „umět“, má být e-občanka a následovat mají další doklady.

Jinak však státní správa vykazuje vůči digitalizaci velkou odolnost. Při svém uvedení do funkce ředitele Digitální a informační agentury Martin Mesršmíd na jaře letošního roku prohlásil, že jej zaostalost státního sektoru místy až šokovala.

Také ze srovnání DESI (Index digitální ekonomiky a společnosti, výzkum EU) vyplývá, že se digitalizace české státní správy sice zlepšuje, ale není to dostatečně rychlým tempem. Podařilo se nám překonat například Německo nebo Itálii, které byly v hodnocení postupu digitalizace státní správy ještě vloni před námi.

„Přesto ale Česká republika v rámci srovnání s dalšími zeměmi EU vychází mírně podprůměrně, a to ve všech sledovaných kritériích posledního eGovernment Benchmarku. Konkrétně jde o počet služeb poskytovaných online, uživatelskou přívětivost, přeshraniční služby, elektronickou identitu, možnost využívání elektronických dokumentů a podobně,“ vysvětluje Marek Vaculík, Senior Project Manager v poradenské společnosti enovation.

Počet těch, kdo v České republice využívají služby egovernmentu, ale pozvolna roste. Zatímco v roce 2018 se státem přes internet komunikovalo 53 procent české populace, nejnovější data ukazují až 68 procent.

Významné rezervy má Česko také v pokrytí vysokorychlostním internetem. Zatímco víc než 90% dostupnost internetu v českých domácnostech odpovídá evropskému průměru, problém nastává u přístupu k vysokorychlostnímu internetu. Ten totiž podle Eurostatu pokrývá jen 52,5 procenta území Česka, což nás v EU řadí až na 22. příčku.

Rozšíření vysokorychlostní sítě je ale složitější, než by se mohlo zdát.

„I přesto, že Česko má jedno z nejlepších mobilních pokrytí na světě vůbec, pro rozvoj pevného připojení tady stále existuje celá řada překážek: stavební legislativa zatím stále neodstranila zdlouhavou byrokracii, narážíme na nekonzistentnost, kdy se liší přístup stavebních úřadů. Toto všechno zvyšuje cenu výstavby a snižuje návratnost u diskutabilních lokalit,“ vysvětluje Maximiliano Bellassai, provozní ředitel z T-Mobile Česká republika.

I proto někteří čeští operátoři spojili své síly a na pokrývání Česka rychlejším a dostupnějším internetem spolupracují. „Letos v červnu jsme v českých domácnostech zdvojnásobili počet internetových přípojek, které umožňují stahování dat rychlostí až 1 Gb/s. Nejrychlejší připojení tak nabízíme více než milionu českých domácností,“ říká Bellassai. K rychlému nárůstu počtu přípojek T-Mobilu pomohla jak výstavba vlastní infrastruktury optických kabelů až do domů jednotlivých zákazníků, tak loni uzavřená dohoda se společností Vodafone o vzájemném zpřístupnění infrastruktury.

Vodafone už internetem o rychlosti jeden gigabit za sekundu připojil téměř dva miliony domácností a firem, v čemž mu výrazně napomohlo dřívější převzetí největší tuzemské kabelové sítě UPC.

I tak ale poukazuje na to, jak Česko v implementaci nových komunikačních technologií zaostává. Podle studie Fit for the Future Cities, kterou si Vodafone v roce 2022 nechal zpracovat společností Opinion Matters, je Česká republika mezi deseti sledovanými evropskými státy poslední v zavádění konceptu Smart Cities.

Ve využívání internetbankingu zaznamenal Index prosperity 7% nárůst a podle nejnovějších dostupných dat internetbanking využívá už 77 procent Čechů. K širšímu využívání internetového bankovnictví však dochází napříč celou Evropou, Česká republika tedy v unijním srovnání zůstává na deváté příčce.

Možnosti platit v Česku bezhotovostně jsou lehce nadprůměrné. Na tisíc obyvatel máme skoro 27 platebních terminálů. Například v Řecku mají na tisícovku obyvatel 72 platebních terminálů.

„Rostoucí trend bezhotovostních plateb vidíme na našich údajích o kartových transakcích. V roce 2019 činily platby kartou 45 procent všech kartových transakcí, od roku 2020 pak měly více než 50% podíl. Aktuálně probíhá bezhotovostně 60 procent kartových transakcí, říká Tereza Hrtúsová, analytička České spořitelny.

Za pozornost určitě stojí fakt, že platbu v hotovosti lidé dle průzkumu STEM/MARK volí nejčastěji proto, že obchodník platbu kartou neumožňuje. Tento důvod uvedlo téměř 59 procent dotázaných. „Pouze 2,4 procenta dotázaných uvedla, že platbě kartou nedůvěřují,“ doplňuje Tereza Hrtúsová.