Článek
Podle Indexu prosperity, společného výzkum České spořitelny a datového portálu Evropa v datech, který měří a analyzuje prosperitu Česka a porovnává ji s ostatními evropskými zeměmi, jsme si sice v digitalizaci společnosti meziročně polepšili o dvě příčky, ale tempu, jakým digitalizují vyspělé státy EU, nestačíme.
V první polovině unijního srovnání se Česko fakticky drží hlavně díky relativně častému využívání internetového bankovnictví. Češi v tomto ohledu novinky rádi zkoušejí a nezřídka si je zejména banky v Česku zkoušejí.
Na špičce srovnání v oblasti digitalizace zůstávají státy Beneluxu v čele s Lucemburskem. Všechny tyto státy se mohou chlubit skvělou dostupností internetu, častým využíváním internetbankingu a pokročilou digitalizací státní správy.
Index prosperity hodnotí úroveň digitalizace dané země společně s úrovní dopravní infrastruktury. V souhrnném hodnocení těchto ukazatelů se Česká republika v unijním srovnání umístila na 10. místě.
Seznam Zprávy jsou mediálním partnerem Indexu prosperity.
Česká republika má s digitalizací státní správy poměrně smělé plány. Jak však ukazují čísla, realita jim příliš neodpovídá. Nejpozději v únoru 2025 by měl mít každý občan ČR nárok činit veškeré úkony vůči státu digitálně, oporou mu budiž Zákon o právu na digitální služby – digitální ústava.
Ještě o rok dříve má začít fungovat aplikace eDokladovka - možnost identifikace prostřednictvím QR kódu v telefonu. Prvním dokladem, který bude eDokladovka „umět“, má být e-občanka a následovat mají další doklady.
Jinak však státní správa vykazuje vůči digitalizaci velkou odolnost. Při svém uvedení do funkce ředitele Digitální a informační agentury Martin Mesršmíd na jaře letošního roku prohlásil, že jej zaostalost státního sektoru místy až šokovala.
Také ze srovnání DESI (Index digitální ekonomiky a společnosti, výzkum EU) vyplývá, že se digitalizace české státní správy sice zlepšuje, ale není to dostatečně rychlým tempem. Podařilo se nám překonat například Německo nebo Itálii, které byly v hodnocení postupu digitalizace státní správy ještě vloni před námi.
„Přesto ale Česká republika v rámci srovnání s dalšími zeměmi EU vychází mírně podprůměrně, a to ve všech sledovaných kritériích posledního eGovernment Benchmarku. Konkrétně jde o počet služeb poskytovaných online, uživatelskou přívětivost, přeshraniční služby, elektronickou identitu, možnost využívání elektronických dokumentů a podobně,“ vysvětluje Marek Vaculík, Senior Project Manager v poradenské společnosti enovation.
Počet těch, kdo v České republice využívají služby egovernmentu, ale pozvolna roste. Zatímco v roce 2018 se státem přes internet komunikovalo 53 procent české populace, nejnovější data ukazují až 68 procent.
Náš internet je pomalý
Významné rezervy má Česko také v pokrytí vysokorychlostním internetem. Zatímco víc než 90% dostupnost internetu v českých domácnostech odpovídá evropskému průměru, problém nastává u přístupu k vysokorychlostnímu internetu. Ten totiž podle Eurostatu pokrývá jen 52,5 procenta území Česka, což nás v EU řadí až na 22. příčku.
Rozšíření vysokorychlostní sítě je ale složitější, než by se mohlo zdát.
„I přesto, že Česko má jedno z nejlepších mobilních pokrytí na světě vůbec, pro rozvoj pevného připojení tady stále existuje celá řada překážek: stavební legislativa zatím stále neodstranila zdlouhavou byrokracii, narážíme na nekonzistentnost, kdy se liší přístup stavebních úřadů. Toto všechno zvyšuje cenu výstavby a snižuje návratnost u diskutabilních lokalit,“ vysvětluje Maximiliano Bellassai, provozní ředitel z T-Mobile Česká republika.
I proto někteří čeští operátoři spojili své síly a na pokrývání Česka rychlejším a dostupnějším internetem spolupracují. „Letos v červnu jsme v českých domácnostech zdvojnásobili počet internetových přípojek, které umožňují stahování dat rychlostí až 1 Gb/s. Nejrychlejší připojení tak nabízíme více než milionu českých domácností,“ říká Bellassai. K rychlému nárůstu počtu přípojek T-Mobilu pomohla jak výstavba vlastní infrastruktury optických kabelů až do domů jednotlivých zákazníků, tak loni uzavřená dohoda se společností Vodafone o vzájemném zpřístupnění infrastruktury.
Vodafone už internetem o rychlosti jeden gigabit za sekundu připojil téměř dva miliony domácností a firem, v čemž mu výrazně napomohlo dřívější převzetí největší tuzemské kabelové sítě UPC.
I tak ale poukazuje na to, jak Česko v implementaci nových komunikačních technologií zaostává. Podle studie Fit for the Future Cities, kterou si Vodafone v roce 2022 nechal zpracovat společností Opinion Matters, je Česká republika mezi deseti sledovanými evropskými státy poslední v zavádění konceptu Smart Cities.
Internetové bankovnictví v Česku vzkvétá
Ve využívání internetbankingu zaznamenal Index prosperity 7% nárůst a podle nejnovějších dostupných dat internetbanking využívá už 77 procent Čechů. K širšímu využívání internetového bankovnictví však dochází napříč celou Evropou, Česká republika tedy v unijním srovnání zůstává na deváté příčce.
Stane se digitální euro měnou budoucnosti?
Obdobně jako ostatní světové mocnosti jako Spojené státy či Rusko ve spolupráci s Čínou vyvíjí i EU vlastní digitální měnu. Na přípravě digitálního eura spolupracuje Evropa s národními centrálními bankami eurozóny a výstupem má být bezpečnější, stabilnější a univerzálnější měna. Hlavním přínosem digitálního eura by byly snadné přeshraniční platby, které by nebyly zatíženy běžnými poplatky.
Možnosti platit v Česku bezhotovostně jsou lehce nadprůměrné. Na tisíc obyvatel máme skoro 27 platebních terminálů. Například v Řecku mají na tisícovku obyvatel 72 platebních terminálů.
„Rostoucí trend bezhotovostních plateb vidíme na našich údajích o kartových transakcích. V roce 2019 činily platby kartou 45 procent všech kartových transakcí, od roku 2020 pak měly více než 50% podíl. Aktuálně probíhá bezhotovostně 60 procent kartových transakcí, říká Tereza Hrtúsová, analytička České spořitelny.
Za pozornost určitě stojí fakt, že platbu v hotovosti lidé dle průzkumu STEM/MARK volí nejčastěji proto, že obchodník platbu kartou neumožňuje. Tento důvod uvedlo téměř 59 procent dotázaných. „Pouze 2,4 procenta dotázaných uvedla, že platbě kartou nedůvěřují,“ doplňuje Tereza Hrtúsová.
Index prosperity Česka
Společný výzkum České spořitelny a datového portálu Evropa v datech měří a analyzuje prosperitu Česka a porovnává ji s ostatními evropskými zeměmi. Index pojímá prosperitu v širokém socioekonomickém rámci a neměří pouze výkonnost ekonomiky, ale také faktory, jako jsou kvalita života, vzdělání, zdraví nebo bydlení.
Index vychází z analýzy veřejných datových zdrojů (Eurostat, OECD apod.) a analytických dat České spořitelny. Navazuje na stejnojmenný projekt z loňského roku. Více na www.indexprosperity.cz.
Vybrané dílčí ukazatele Indexu prosperity:
- stav ekonomiky,
- vzdělávání a výzkum,
- kvalita trhu práce,
- digitalizace a infrastruktura,
- bydlení,
- prostředí pro podnikatele,
Seznam Zprávy jsou mediálním partnerem Indexu prosperity Česka.