Článek
V letech 2010–2022 řešila policie v České republice více než 70 tisíc nehod s přítomností alkoholu nebo drog v krvi řidiče. Statistiky hovoří o tom, že věk účastníků těchto nehod je nejčastěji 18–24 let, nehody se odehrávají v letních měsících mezi 22:00 v noci a 1:00 hodinou ráno a nejvíce nehodovým dnem je sobota. Tedy typická doba konce diskoték a večírků. Nehody, pro které platí tato charakteristika, už dokonce mají i svůj název, discocrash.
Podle Michala Hodbodě, ředitele Dopravní policie ČR, je zásadní problém v tom, že drogy obecně jsou pro Čechy snadno dostupné a řada z nich v průzkumech uvedla, že je bere pravidelně. Logicky se proto také častěji objevují u řidičů.
Strašit, nebo poučovat?
Česká asociace pojišťoven letos na narůstající trend zneužívání omamných látek při řízení motorových vozidel reagovala kampaní Zkratky. Její součástí jsou i videoklipy s koncem, který může šokovat, ale má svoje opodstatnění. Kampaň podle asociace oslovila významnou část populace České republiky ve věku nad 15 let. Výzkumy pak ukázaly, že více než 80 procent lidí ve věku 15-54 let zaznamenalo, že se o nebezpečí drog za volantem více mluví.
„Nechceme nikoho strašit. Ale samozřejmě chceme, aby si lidé spotů všimli,“ vysvětluje v debatě, kterou o problému drog za volantem uspořádaly Seznam Zprávy, ředitel České asociace pojišťoven Jan Matoušek. I on souhlasí s tím, že akceptace zneužívání alkoholu nebo i nelegálních drog je v České republice nebezpečně vysoká. Statistiky potvrzují, že každý čtvrtý šestnáctiletý student zkusil v posledních 12 měsících nelegální drogu.
„Ty kampaně fungují dobře. Jakkoliv bylo pro rodiče a jistě i pro mnohé děti nepříjemné sledovat spoty o psaní sms zpráv za jízdy, pomohlo to k navýšení požívání hands free systémů. A o to jde,“ upozornil Jan Matoušek.
Hosté Byznys Clubu o drogách za volantem
- Jan Matoušek, výkonný ředitel České asociace pojišťoven
- Michal Hodboď, ředitel služby Dopravní policie ČR, člen Výboru pro přípravu strategie BESIP
- Jana Michailidu, členka Rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí (Piráti)
Vedle otázek na smysl a účinnost kampaní čelil zástupce pojišťoven v živé debatě i dotazům na to, jak pojišťovny momentálně trestají řízení pod vlivem návykových látek, případně jak se takové chování v systému bonusů a malusů promítne do budoucí hodnoty pojistek.
„Bohužel pojišťovny tyto konkrétní informace nemají, nedokáží sledovat, zda se osoba, kterou pojišťují, v minulosti dopouštěla takto rizikového jednání,“ řekl Matoušek. Souvislost vlivu návykových látek s příčinou vzniku dopravní nehody zkrátka v datech, která má o řidiči pojišťovna, chybí. Promítat potom rizikové chování řidiče do budoucí ceny pojistky není možné.
Jinou situací je podle Jana Matouška to, že pojišťovna může po viníkovi nehody zpětně vymáhat plnění, které poskytla, pokud byl řidič pod vlivem návykových látek.
Trestáme řízení pod vlivem přísně?
I nad tím se zamýšleli hosté Byznys Clubu o drogách za volantem. Zástupce Policie České republiky plukovník Michal Hodboď, který se mimo jiné podílel na tvorbě Akčního plánu bezpečnosti silničního provozu na roky 2021–2022, v debatě připomněl, že novela Zákona o pozemních komunikacích tresty za řízení pod vlivem návykových látek zpřísnila. „Pozorujeme už mírně sestupný trend řízení pod vlivem, ale na statistiky je ještě brzo,“ řekl plukovník Hodboď v debatě s tím, že očekává pozitivní vliv novely zákona na stav na českých silnicích.
Svůj pohled na tuto problematiku představila také expertka v oblasti adiktologie Jana Michailidu, v současnosti člen Rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí (Piráti).
„Jakkoliv může pokuta 50 tisíc korun za řízení v opilosti někomu připadat jako velmi přísný postih, pro jiného ji taková sankce naprosto nevýznamná,“ upozornila Michailidu. Výše finančního postihu by podle ní mohl být určována třeba procentem z příjmu řidiče. Inspirovat bychom se mohli v zahraničí, kde taková praxe funguje. Účastníci debaty se shodli na tom, že spíš než finanční postih nyní odrazuje řidiče od rizikového chování možná ztráta řidičského oprávnění.
V souvislosti s tím, jak k trestání zneužívání návykových látek přistupují další evropské státy, poukázala Jana Michailidu i na to, že zatím co u nelegálních návykových látek je Česko v porovnání s Evropou často přísnější, v přístupu k alkoholu jsme silně liberální.
Jak chce proti drogám za volantem bojovat Dopravní policie ČR? Jaké možnosti mají v tomto boji pojišťovny? Co funguje víc, strašit, přísně trestat, nebo raději vzdělávat? A kolik nás to stojí? Pusťte si Byznys Club v úvodu tohoto článku.
Partnerem Byznys Clubu je Česká asociace pojišťoven.
