Achillova pata Ruska: Tamní průmysl stojí na zahraničním softwaru

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Rusko čelí problému, který ohrožuje tamní průmysl. Kvůli invazi na Ukrajinu se totiž z Ruska stahuje stále více technologických firem a IT poskytovatelů. Mezinárodní sankce a napětí tak přiměly průmyslové výrobce jako Siemens AG nebo SMS Group ukončit provoz na kdysi jednom z největších trhů. Víc než jejich stroje ale budou Rusku chybět jejich programy.

Na problém upozornil server Bloomberg. Zahraniční software je totiž klíčový pro ruské továrny, farmy nebo ropná pole. Podle analytičky společnosti IDC Eleny Semenovské, která se zaměřuje na Rusko, se získávání zahraničních softwarů stává velkým problémem, který bude brzdit vývoj v zemi.

„V Rusku je zatím ustáleným postupem spoléhat se na pirátství a zastaralé kopie. To ale není dlouhodobě udržitelné řešení,“ dodala Semenovská pro Bloomberg.

Zahraniční software je často zanesen přímo do průmyslových strojů a řídí vysoce přesné procesy. Sebemenší odchylka se pak většinou rovná pohromě. Například při výrobě oceli se vyžaduje přesnost v řádu setin milimetrů – pokud není dodržená, může být finální produkt bezcenný.

A protože výrobci průmyslových strojů a programů své zdrojové kódy střeží, jsou Rusové ve slepé uličce. Ruské ekonomice se sice od začátku války na Ukrajině dařilo lépe, než někteří odborníci předpokládali, strukturální problémy teď ale Rusko tlačí do recese. Celostátní produkce oceli od počátku invaze klesla o 25 až 30 procent, uvedl tento měsíc vlastník těžařské společnosti Severstal Alexej Mordašov.

Ruská vláda kladla v minulosti důraz na upuštění od dovozu, protože mnoho průmyslových odvětví bylo zasaženo dřívější vlnou amerických a evropských sankcí po anexi Krymu v roce 2014.

Jen ocelářský průmysl tak v posledních dvou desetiletích investoval do obnovy kapacity po postsovětském úpadku asi 3,2 bilionu rublů (zhruba 1,3 miliardy korun – pozn. red.), uvádí Ruská ocelářská asociace. Pomocí těchto financí pak Rusko nakoupilo zařízení od společností jako Siemens či SMS Group. Hlavním cílem bylo zajistit efektivitu sektoru a soběstačnost.

Ruské plány na samostatnost průmyslu ale nezohlednily, do jaké míry moderní zařízení spoléhají na programování. „Všechna průmyslová odvětví čelí stejným problémům. Mnoho procesů a operací v moderních zařízeních řídí zahraniční software,“ řekl pro Bloomberg Sergej Dunajev, hlavní informační ředitel Severstal PJSC.

Odchod IT expertů a velkých společností je navíc výzvou i pro ropný a plynárenský průmysl, který je pro Kreml klíčový. Ruský software se ale v tomto odvětví využívá pouze v pěti až deseti procentech případů. A podle prvního náměstka ministra energetiky Pavla Sorokina „nejsou stroje s domácími softwary optimální“.

Celou situaci Rusům navíc komplikuje i vyčerpání tradičních ropných ložisek. Kvůli tomu musejí producenti využívat těžce obnovitelné zásoby. Ty ale vyžadují složitější vybavení a programy.

„Supersofistikovaný software pro modelování vrstev, vrtání a hydraulické štěpení nám bude k ničemu, pokud nebudeme mít potřebné vybavení pro tyto procesy,“ řekl Sorokin začátkem tohoto měsíce na Mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu.

Kromě těžařů čelí výzvám i potravinářský průmysl. Zařízení na zpracování masa v Ros Agro Plc, jednom z největších zemědělských podniků v Rusku, spoléhají na dovážené výrobní systémy neboli MES. „Pokud jde o MES, jsme kriticky závislí na evropských společnostech. Nevím, co bychom dělali, kdyby se něco pokazilo,“ řekl Maxim Basov, předseda Ros Agro Plc, na fóru v Petrohradu.

„V případě, že by došlo k havárii softwaru, která by vedla k selhání zařízení, závody by potřebovaly náhradní díly, které je obtížné získat a jsou stále dražší,“ uvedl pro Bloomberg Dunajev ze Severstalu. Podle něj by bylo nejlepším řešením, aby společnosti z oboru spolupracovaly na vytvoření databáze náhradních součástek, které by bylo možné podle potřeby sdílet.

Problém se zahraničním softwarem se ale netýká pouze průmyslu. Společnosti jako SAP SE nebo Microsoft hodlají v srpnu zastavit aktualizace a služby pro ruské společnosti. Nejrůznější podniky a státní služby v Rusku tak budou čelit potenciálnímu narušení bezpečnosti a nejrůznějším virům.

Odklon zahraničních technologických firem navíc narušuje ruské plány na zavedení mobilní 5G sítě. Vznikají tak obavy, že ruská ekonomika ztratí svou konkurenceschopnost, jelikož se zaměřuje na udržení stávajících služeb v provozu, zatímco ostatní státy modernizují svou infrastrukturu.

Nové systémy se neobjeví přes noc. Podle Dmitrije Komissarova, vývojáře ruského kancelářského balíčku MyOffice, trvalo vytvoření domácí alternativy k Microsoft Office téměř deset let a stálo kolem 100 milionů dolarů. „Je nutné se podívat na seznam priorit a určit, která řešení nám chybějí. Pak je budeme muset začít vyvíjet,“ dodal Komissarov.