2022: Rok, kdy většina Čechů zchudne

Článek si také poslechněte v audioverzi.

V letošním roce si pohorší všichni zaměstnanci, kteří od ledna nedostali ke své mzdě přidáno aspoň sedm procent. Růst cen totiž letos bude vysoký.

„Velký úspěch bude, když inflace zůstane jednociferná. Zřejmě se ale v nějakém měsíci nad 10 procent podívá,“ domnívá se ekonom Tomáš Havránek, který působí na Institutu ekonomických studií Karlovy univerzity a v minulosti byl poradcem někdejšího viceguvernéra Mojmíra Hampla.

Při započtení cen nemovitostí pak bude podle Havránka tempo růstu cen ještě vyšší a přesáhne deset procent už v lednu.

Průměrná inflace se letos podle odhadů České bankovní asociace (ČBA) bude pohybovat kolem 7,5 procenta. Bude tak nejvyšší od roku 1998, kdy přesáhla za celý rok 10 procent. Ekonomové přitom předpokládají, že nejvyšší bude zpočátku roku a postupně bude zpomalovat.

Doplatí na to nízkopříjmoví obyvatelé Česka. „Takto vysoký růst cen bude pro řadu domácností velmi problematický, protože růst mezd nebude natolik plošný a vysoký, aby inflační vývoj vykompenzoval. Růst cen se bude zároveň týkat položek, které lze jen obtížně ze spotřeby vynechat, jako jsou cen potravin či náklady spojené s bydlením,“ uvedl pro SZ Byznys hlavní ekonom ČBA Jakub Seidler.

Podobně to vidí i další prognostici. „V Česku se jedná o více než dva miliony lidí, kteří pobírají méně než 70 procent mediánové mzdy a mají častokrát velmi nízké rezervní úspory,“ říká hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.

Situaci se pokoušela řešit minulá vláda Andreje Babiše, která navrhovala plošné řešení, tedy pokračování nulové sazby na DPH z elektřiny a plynu, protože ceny energií výrazně rostly. Nová vláda Petra Fialy však plošné řešení odmítla, jelikož by státní rozpočet vyšlo jen za letošní rok na 25 miliard korun, a hodlá představit vlastní, adresnější návrh formou zvýšení příspěvku na bydlení nebo mimořádné okamžité pomoci.

Na situaci bude muset dál reagovat i Česká národní banka, která začala zvedat úrokové sazby už na podzim. „Úrokové sazby ČNB porostou na mnohem vyšší úrovně, než o kterých se zatím mluví. Už v první polovině roku se dostaneme nad 5 procent,“ dodává Havránek.

Lidé s naspořenými penězi však budou pořád tratit, protože v reálném vyjádření se kupní síla jejich úspor sníží. Naopak lidé s hypotékou budou při klesající ceně peněz reálně splácet méně. Výrazně se zvýší také náklady státu na splátky státního dluhu.

Hodně bude záležet na tom, jak rychle se bude letos normalizovat růst cen energií a také zpomalené mezinárodní dodavatelské řetězce, kvůli nimž podražilo dovážené zboží, komodity či výroba automobilů.

Česká ekonomika bude každopádně růst pomaleji a s tím se zpomalí i růst cen. „Svojí roli postupně sehrají i vyšší úrokové sazby ČNB, které mohou tlumit realitní trh (ceny nových nemovitostí částečně ovlivňují index spotřebitelských cen) a držet na uzdě dlouhodobá inflační očekávání v ekonomice,“ říká Bureš.

Podle Havránka přitom nebude fungovat ani další kanál, který by mohl zlevnit tlaky na zdražování ze zahraničí. „Koruna ani přes vysoký úrokový diferenciál (rozdíl mezi úroky české centrální banky a zahraničních centrálních bank, pozn. red.) nebude posilovat a ČNB bude muset sáhnout k intervencím na podporu koruny, aby inflaci aspoň trochu zmírnila.“

Podle Havránka to povede k úvahám o změně fungování centrálních bank. Jednou z možností je, že inflační cílování bude nahrazeno skutečnou cenovou stabilitou, tedy snahou o stabilitu průměrných cen. „Bude to něco jako zlatý standard před 1. světovou válkou, ale navázaný nikoli na zlato (nebo bitcoin) ale nákupní košík průměrného člověka. Tedy největší revoluce v globálním finančnictví od rozpadu Bretton-Woods systému v roce 1971,“ domnívá se Havránek.

Ke zvyšování sazeb se už z velkých zemí rozhodla Velká Británie a plánují to Spojené státy. Evropská centrální banka zatím drží sazby blízko nule.