Hlavní obsah

Ekonom: Ceny bydlení porostou dál a nic je nezastaví

Foto: Pexels.com

Ilustrační foto.

Ceny nemovitostí v Česku v nejbližší době klesat nezačnou. Důvod je podle ekonoma Radovana Vávry prostý – extrémně nízké tempo povolování staveb. Pokud by Česko dokázalo tento problém vyřešit, mohlo by se mluvit o cenovém vrcholu.

Článek

Ceny nemovitostí jsou čím dál víc mimo realitu. Jsou zároveň jedním z tahounů inflace. Právě do nich spousta lidí kvůli stále ještě relativně nízkým hypotečním sazbám – minimálně vůči míře inflace – investuje.

Dlouho odborníci slibovali, že bublina cen nemovitostí splaskne, ceny se však za poslední roky v růstu nezastavily. Téměř o pětinu stouply ceny pozemků, ukazují nová data HB Indexu. Jinak na tom nejsou ani nemovitosti. Ty podle posledních dat Real Indexu společnosti Deloitte za první čtvrtletí vystoupaly ve většině krajů.

V Praze za metr čtvereční kupce zaplatí 100 tisíc Kč. Skoro o pětinu vzrostly ceny také v Jihočeském kraji, kde nemovitosti atakují 56 tisíc korun za metr čtvereční.

A podle ekonoma Radovana Vávry se cenový boom u nemovitostí jen tak nezastaví. Odvážně pro Seznam Zprávy v rozhovoru predikoval, že vzhledem k současnému tempu bytové výstavby ceny bydlení v Česku porostou navždy.

„Musíme vývoj cen nemovitostí rozdělit na dva aspekty. První je ten cyklický, který byl způsoben pandemickým šokem a byl vidět po celém světě. My v Česku máme ale ještě jiný problém, a to je tempo bytové výstavby. V USA na trhu bytů dochází k ochlazení cen, protože tam povolování výstavby funguje výrazně rychleji. Pokud bychom neměli tento problém, můžeme uvažovat o tom, že jsou dnes ceny nemovitostí na vrcholu,“ vysvětlil bývalý ředitel Komerční banky Radovan Vávra.

Stavební zákon je na ceny krátký

Podle ekonoma v současné situaci na realitním trhu v Česku nemá šanci pomoci ani nový stavební zákon, který přichází z rukou Ministerstva pro místní rozvoj a jeho šéfky Kláry Dostálové.

„Nový stavební zákon nic nezmění. Naše právní prostředí, vybavenost státu a to, jakým způsobem tu žijeme, se žádným zákonem nezmění, a už vůbec ne takto komplexní normou, která předpokládá vytvoření nových institucí,“ vyjádřil se Vávra v pořadu Výzva.

Celý rozhovor s ekonomem Radovanem Vávrou můžete sledovat zde.Video: Seznam Zprávy

Výsledkem, který přinese nová legislativa, budou podle ekonoma jen další prodlevy a natahování lhůt. A to minimálně do doby, než se nový systém v tuzemsku zajede.

Ministryně Klára Dostálová však spoléhá na přechodné ustanovení. „Plná funkčnost včetně digitalizace je až k 1. červenci 2023. To je podle nás adekvátní doba na to, aby si všechny nové procesy sedly,“ sdělila pro SZ Byznys.

Nájmy začnou majitelé zlevňovat sami

Že by se křivka růstu cen nemovitostí mohla pomalu zakulacovat, ekonom nevylučuje. Důvodem bude v dalších měsících a letech fakt, že na českém trhu stojí dostatečné množství rezidenčních nemovitostí, které jsou v současné době volné a nevyužité.

„Majitelé si sami brzy uvědomí, že je jednodušší je umístit na trhu dlouhodobého nájemního bydlení, než na tom krátkodobém. To povede k tomu, že mnoho ekonomicky vzdělaných lidí si řekne, že v situaci, kdy jsou schopni mít korektní smluvně zajištěný pronájem na úrovni jednoho procenta z ceny nemovitosti, tak by byli sebevrazi, aby takovou nemovitost šli pořídit,“ vysvětlil šanci na zlevňování nájmů Radovan Vávra.

Vlastnické bydlení je přežitek?

S obrovským růstem cen nemovitostí se však dostává do křížku hlad Čechů po vlastním bydlení. Vždyť podle dat Eurostatu ve vlastním bydlí 79 procent obyvatel České republiky. Řadí se tak k zemím s největším zastoupením vlastnického bydlení v EU. Zbývá se tedy ptát na to možná nejdůležitější: Je vlastnické bydlení přežitek?

Podle ekonoma Radovana Vávry je otázka vlastního bydlení stále aktuální. „Není to přežitek, jde spíše o výsledek nedůvěry nás všech k této a všem budoucím vládám,“ reagoval bývalý ředitel Komerční banky.

„Každý Čech uvažuje jednoduše. Jeho hlavní myšlenkou je, že v důchodu od nikoho pravděpodobně nic nedostane a největší položka v jeho spotřebitelském koši a zároveň největší nejistota, je bydlení. Chce vyřešit tedy alespoň to, protože brambory na zbytek života koupit nemůže,“ dodává příklad ekonom v rozhovoru v pořadu Seznam Zpráv Výzva.

Doporučované